Muži mají nejradši domácí puťky
Ilustrační foto: ingimage.com

Muži mají nejradši domácí puťky

28. 6. 2019

Ačkoliv to chlapi nahlas nepřiznají a často tvrdí opak, nejspokojenější jsou, když je jejich žena doma. Neschází se s kamarádkami, nechodí do kina či divadla, nenavštěvuje sousedy.

Na začátek si dejme příběh tří kamarádek. Je jim mezi padesáti a šedesáti a všechny řeší stejný problém. Jejich partneři jsou mrzutí, když dámy někam odcházejí.

„Manžel zná všechny mé kamarádky, ví, kam s nimi chodím. Zpravidla se scházíme u jedné z nás, protože má velký dům. Občas vyrazíme na výstavu nebo do divadla. Manžel pokaždé, když odcházím, mlčí. Mnohokrát jsem se ho ptala, jestli mu vadí, že někam chodím. Pokaždé řekne, že ne, ale cítím, že ano,“ vypráví šedesátiletá Šárka. Její kamarádky mají úplně stejnou zkušenost. A všechny si stěžují, že jejich muži s nimi nikam chodit nechtějí. „Když mu řeknu, ať jde tedy na výstavu či do divadla se mnou, nechce. Když jsem jednou chtěla, aby s námi vyrazili všichni naši tři partneři na společný výlet, jeden si vymyslel, že má v sobotu nečekanou naléhavou práci a další, že ho chytla záda. Ten můj mlčel a tiše se modlil, aby to neklaplo. Jasně, neklaplo to. Tak jsme jely holky samy. Když jsem se vrátila, zeptal se mě ironicky, zda jsem si to užila. Stavěl se do pozice opuštěného chudáčka, který byl celou sobotu sám doma, zatímco já jsem si něco užívala,“ vypráví sedmapadesátiletá Věra.

Ženy přemýšlejí, proč jsou jejich muži takoví. Jsou prostě morousové? Lenivci? Nebo žárlí a je jim nepříjemné, že jejich partnerky jsou někde samy? No to snad ne, po třiceti a více letech vztahu? Takové otázky si dámy kladou. Jenže tyto kamarádky ve skutečnosti žijí v pěkných manželstvích a jejich muži se chovají úplně normálně. Muž je zkrátka spokojenější, když je jeho partnerka doma. Není za tím žárlivost ani touha ji ovládat či omezovat. Prostě to tak muži mají dáno od přírody a souvisí to s tím, že muži mají rádi, když jejich život ovlivňují rituály. Tak jasně, nikdy se nedá mluvit o všech mužích stejně, každý je odlišný, ale psychologové zkrátka tuto teorii zastávají a basta.

Tématu se věnují psychologové a autoři populárně naučných bestsellerů Patricia Love a Steven Stosny ve své knize Jak beze slov zlepšit své manželství. Uvádějí: „Muži lze účinně dokazovat lásku respektováním jeho rutiny, klidného, nerušeného času a v neposlední řadě pochopením a podporou jeho potřeby mít určitý čas jen pro sebe. Je to pro něj stejně důležité jako intimní konverzace pro ženu.“ A dodávají příklad jedné klientky. Tato starší dáma nechápala, proč je její muž rozmrzelý až popudlivý, kdykoli chtěla jít někam sama. Pryč z domu, na procházku, do divadla, na výlet s kamarádkou. Muže se ptala: Proč ti vadí, že chci někam jít, stejně spolu nikam nechodíme a doma společně nic neděláme? Psychologové na to: „Nedocházelo jí, že pouhá její přítomnost dopřávala manželovi pocit, že je s ní ve spojení, i když se věnoval svým záležitostem. Většina žen si totiž neuvědomuje, že se muži doma cítí šťastnější a bezpečnější, když je tam s nimi partnerka. Jinými slovy, když je žena doma, mužova rutina funguje.“

Mnoho mladých manželství by na toto téma řeklo, že jde o naprostý nesmysl. Že oni mají rovnocenný vztah, ve kterém má každý své přátelé, své zájmy a že v moderní společnosti je běžné, aby si žena vyrážela se svými přáteli a muž se svými. Zkrátka, přiznat dnes muž, že si přeje, aby byla jeho partnerka co nejvíce doma, byl by označen na despotu. Jenže, co když po tom ve skrytu duše touží?

„Můj syn si mi postěžoval, že jeho partnerka má spoustu přátel a koníčků,“ vypráví pětašedesátiletý Pavel. „Na jedné straně se mu líbí, že je ta dívka je moderní, že má dobře placenou práci a je ve společnosti oblíbená. Na druhé straně přiznal, že má strach, jak by pak vypadalo jejich manželství. Že by třeba neměla čas na rodinu, že by byla často pryč z domu. Řekl jsem mu, že žena by neměla trávit hodně času venku, bez muže, že by měli vyrážet do společnosti společně. On na to řekl, že když jí to naznačil, řekla mu, že má despotické sklony a názory jako z minulého století,“ říká Pavel.

A další poznatek autorů knihy Jak beze slov zlepšit své manželství: „Touha mužů po neustálé přítomnosti manželky bohužel bývá chybně zaměňována s potřebou kontroly. Samozřejmě je možné hranici snadno překročit a začít ženu kontrolovat, nedají-li si partneři pozor.“

„Samozřejmě, že dříve nebylo běžné, aby ženy byly tak samostatné a měly tolik zájmů jako nyní, takže někteří starší muži mohou nést nelibě, když jejich partnerka často vyráží do společnosti bez nich. Pokud jde o starší generaci mužů, u svých matek něco takového možná neviděli, neznali to. Všimněme si, jak často teď na kulturních akcích nebo v obchodních centrech vidíme skupinky starších žen, kamarádek, které spolu živě diskutují, zatímco jejich partneři sedí doma nebo jsou na rybách,“ podotýká psychiatrička Tamara Tošnerová.

Zkrátka, dnešní ženy jsou mnohem více společenské, než dříve bývalo zvykem a netýká se to jen žen mladých, ale i většiny seniorek. Takže mnozí pánové tím mohou být poněkud zaskočeni. Dámy, nedivte se jim. Protože už víme, že muži mají rádi jistoty a rituály. A tou největší jistotou je, když je partnerka doma. Samozřejmě, že jí to však muži nedají najevo, to je jasné.

vztahy a sex
Hodnocení:
(5 b. / 4 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Kopecká
Takže abych to vlastně shrnula, znám holky...v mém věku samozřejmě....co jim bylo zakázáno přivydělat si u Avonu, zvýšit si kvalifikaci a tím pádem si polepšit na platě, dojíždět do práce, poněvadž by nebyl až takový přehled, nějaký ten důvod se vždycky našel. Někdo to skousne, aby byl klid, někomu jednou ta trpělivost dojde a řekne si, že takhle už ne. Ten výraz muže, kdy mu docvakne, že ta blbá kuchařinka se trhla a to nadobro, ten by se měl fotit a lepit na plakáty pro výstrahu. A když potom muž za x let není schopen si najít a udržet další vztah, docvakne mu další věc. A sice ta, že kdyby svojí ženě dopřál nějakou tu malou svobodu, cítila by se ve vztahu daleko lépe a nemusel by později denně řešit, co bude jíst a kdo mu uklidí. I ta nejenergičtější ženská jednou baterky vybije a spokojeně si zaleze k televizi. Ovšem...muž se většinou takříkajíc cítí na koni, že ženská se má držet doma u rodiny a lehko pro to najde stoupence z řad příbuzných.....
Eva Kopecká
Ze dvou vztahů vím, že /a možná jsem si vybrala po rozvodu zase totéž podobného, co jsem dřív měla doma/ někteří muži skutečně preferují partnerku, kterou doma bezpečně najdou po návratu z práce u plotny. Která se nijak neprosazuje a nelpí na tom, mít nějaké koníčky, svůj volný čas a svoje známé. Berou to asi jako takovou bezproblémovou jistotu. Tyto dva vztahy mi nevydržely. Respektive skončily, protože se mi v nich žilo nesvobodně. A nejsem z těch, co potřebují permanentně lítat okolo, kašlat na rodinu, lovit známosti na jednu noc. Jen si prostě myslím, že by každý měl mít něco, co dělá rád, co ho baví. Ne každá ráda na zápraží vyšívá ubrusy. Za některými aktivitami se prostě z baráku musí. Ženská, která se nemůže zdržet v práci, na nákupu, nemůže jít volně za kamarádkou, aniž by to partner schválil poté, co mu to poslušně nejlépe předem nahlásí a tím ho takzvaně požádá o laskavé svolení, je politováníhodná ušlápnutá chudinka. Lépe se mi tedy žije samotné z vlastní vůle, neb mi nikdo nekecá do toho, co by pro mě bylo nejlepší a co mám dělat. Když na to přijde, nemusím dělat vlastně nic. Když se mi nechce. Pokud žena psychicky a finančně zvládá být sama, je to terno pro ni i okolí. Vyklepanou chudinku, dívající se co pět minut na hodiny, neustále kolegyním opakující, že už vážně musí domů, si těžko kdo zvolí za fajn kamarádku. A když to tak vezmu, platí to i o původním vztahu k původní rodině. Holka, které nebylo důvěřováno a byla pouštěna maximálně do školy a na nákup, těžko získá takový rozhled, aby v budoucnu nekápla na blba, co ji přiváže k domácnosti, aby zakryl nějaký svůj mindrák aby aby náhodou nezjistila, že by jí bylo lépe bez něj....
Jitka Caklová
"Ženy přemýšlejí, proč jsou jejich muži takoví. Jsou prostě morousové? Lenivci? Nebo žárlí a je jim nepříjemné, že jejich partnerky jsou někde samy?" Těmto přemýšlejícím ženám bych ze srdce přála proměnit se v malou mušku a podívat se, jak příjemný, milý, pozorný, ........, umí být ten "jejich" "morous, lenivec, žárlivec" například v lázních, nebo když se jen na čas dostane z dosahu a doslechu své "milované ženušky" :-) :-) :-)
Vlasta Simonová
Popisovaná manželství musejí být strašně nudná, nepříjemná...Dovedu si to asi představit, znala jsem jedno takové. Připadalo mi to jako nějaký patriarchát, o kterém jsme se kdysi ve škole učili v dějepise. Zaplať bůh, že se taková forma přežila. Oponovala bych v tom, že mají nejradši domácí puťky. Spíš naopak - čím větší "potvora", tím to za ní chlapy víc táhne. Kór když mají doma tu puťku - rozumněj nemastnou, neslanou, submisivní, případně ještě po všech stránkách nešikovnou ženskou. Docela chápu, že puťky, ať už v ženském nebo mužském provedení nemůžou nikoho bavit ani zajímat, leda snad nějakého podivína/ku nebo úchyla...
Daniela Řeřichová
Myslím, že ten nadpis je záměrně polemický. Vždyť co manželský/partnerský pár, to naprosto jedinečný, originální vztah. Mé kamarádky žijí ve spokojených manželstvích a každá má svůj životní styl nastavený úplně jinak. Někdo je zvyklý být všude ve dvou, někdo potřebuje víc osobní svobody, někde to je na střídačku podle situace. Nedovedu si představit, že bychom se s manželem omezovali ve svých zájmech resp. že bych kopírovala jeho život/rituály. Nejen že by to nechtěl, ale ani by si mě nevážil.
Věra Ježková
Čestný pionýrský, ten můj ne. Celý život byl velmi aktivní, a kdyby dnes neměl omezující zdravotní problémy, byl by jistě stále aktivnější než já. Trávím s ním čtyři dny v týdnu, zbylé tři jsem doma. Fandí všemu, co dělám, v posledních letech mým aktivitám na íčku. Máme zájmy společné i každý své vlastní. Někdy si o svých setkáních a zážitcích vyprávíme, což nás vzájemně obohacuje. Je samozřejmě rád, když jsem s ním doma, uvařím, uděláme si hezký večer nebo si jen tak spolu jsme. Nejsem žádný větroplach, ale jako puťka bych u něj určitě neobstála.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.