Dvanáctá pětikilometrovka k bunkru
Foto: autorka

Dvanáctá pětikilometrovka k bunkru

7. 8. 2019

Máme tu na prázdninách vnoučka a vydali jsme se s ním k bohumínské kulturní památce.

Po ulici Čs. armády jsme došli k bývalé Rybeně. Odtud pokračujeme po nevyužívané staré cestě, bunkr už je vidět.

img-4325-1.jpg

Včera dost pršelo, poslední pětisetmetrový úsek byl utrpením, protože je to jen vykosená stezka loukou.

V promočených teniskách jsme na místě, prohlídka začíná ve 14 hodin.

img-4330-2.jpg

Před druhou přichází "bunkrolog" ing. Pavel Bílek a na stožár zavěsí vlajku.

img-4318-2.jpg

Vlaje-li bohumínská vlajka, je bunkr pro veřejnost otevřen.

img-4336-2.jpg

Pěchotní srub MO-S5 “Na trati“ je součástí československého pohraničního opevnění, které bylo budováno v letech 1935–1938. Stojí nedaleko Starého Bohumína a je součástí stavebního úseku Moravská Ostrava, podúseku Bohumín. Po stavební stránce se jedná o atypický oboustranný samostatný dvoupodlažní pěchotní srub III. stupně odolnosti. Výběrové řízení na stavbu objektu vyhrála stavební firma Dr. Ing. Karla Skorkovského z Prahy. Vlastní betonáž objektu proběhla v červenci 1936 a trvala 14 dní. Množství betonu, který byl použitý na stavbu objektu, činilo 4 314 m 3. Původní výzbroj objektu tvořily dva protitankové kanóny a čtyři samostatné těžké kulomety umístěné ve střeleckých místnostech. Tato výzbroj byla doplněna těžkým a lehkým kulometem ve dvou pěchotních zvonech, třemi lehkými kulomety v pomocných střílnách a šesti granátovými skluzy.

img-4331-2.jpg

 

Osádku objektu tvořili vojáci 1. roty, I. praporu hraničářského pluku 4. Bojová osádka čítala 42 vojáků, mírová osádka byla poloviční. K bojové osádce musíme přičíst dva důstojníky a tři dělostřelecké pozorovatele. V roce 1938 bylo území Bohumínska jakožto součást Těšínska obsazeno Poláky a objekt měl polskou osádku. V září 1939 Poláci ustoupili bez boje, území a objekt získalo Německo. Po roce 1945 byl objekt opuštěn. Od roku 1999 do dnešních dní o srub pečuje Klub vojenské historie Bohumín.

img-4319-2.jpg

 

 

 


Zakoupíme vstupenky, děti mají vstup zdarma.img-4320-2.jpg

Vcházíme do bunkru

img-4329-1.jpg

Nadšenec ing Bílek předvádí telefonní ústřednu

img-4323-1.jpg

Při komentované prohlídce projdeme dvě podlaží obou částí bunkru.

img-4322-2.jpg

Zatímco jsme byli uvnitř, venku opět sprchlo, takže mokrou trávou zpět

img-4324-2.jpg

 

 

 

 

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Kolářová
Pětka k pětce a za chvíli jsi na stovce! :-)
Zuzana Pivcová
Díky archivu a řadě členů vojenských klubů, kteří k nám chodili studovat, jsem také trochu pronikla do bunkrologie. V Albánii byly jen takové malé hříbečky, Hodžovy bunkry na obranu země, vždy sotva pro jednoho člověka. Naše čs. opevnění, zvláště těžké, to byly jiné objekty. Díky, Helenko.
Anna Potůčková
Heli dík za článek, místo by mně zaujalo určitě také, je to historie!

Zpět na homepage Zpět na článek