V pátek 13. září začíná třídenní setkání pochodňovým průvodem městem a slavnostním ohňostrojem. V sobotu se na náměstích a ryncích otevřou středověká tržiště s vystoupeními skupin historického šermu, rytířským turnajem, historickým průvodem městem. S tímto průvodem se do města vrátí i Jan Žižka z Trocnova a symbolicky převezme vládu nad městem. V průvodu budou představitelé měst spjatých s husitskou tradicí a další hosté ze zahraničí, oblečení do historických kostýmů. Přiváží s sebou trubače, vlajkonoše, taneční a hudební soubory.
Na tržištích i na hlavním pódiu na Žižkově náměstí uvidíte vystoupení kejklířů, hudebních skupin věnujících se středověké hudbě, divadelní představení, i současné hvězdy hudebního nebe. Housův mlýn, kde se odehrávají nervy drásající vystoupení skupin historického šermu, malé bitvy i souboje, ale i zábavný program pro děti, je nedaleko středu města. Můžete zde navštívit středověkou tavernu (středověkou hospodu), pochutnat si na dobových specialitách. Historické dobroty najdete i na tržištích, vedle keramiky, koření, pečiva nebo například šátku, replik historických zbraní, doma vyráběného mýdla a svíček můžete ochutnat různé placky pečené na ohni i v peci, medovinu.. Budete-li mít trpělivost, "vykouzlí" před vámi řemeslníci postaru například trámy, nabrousí nože, vykovají zvonek, vyřežou sošku... V sobotu se představí husitská krčma s programem, velká noční ohňová show. Trhy a zábava v tavernách končí až dlouho po půlnoci.
Táborské historické městské slavnosti nabízejí zábavu nejen dospělým, ale i dětem. Ty se mohou "vyřádit" mezi historickými hradbami, v Holečkových sadech. Vyzkoušet si můžou lanovou dráhu, výrobu svíček, hry a soutěže pořádané profesionálními agenturami, skauty z Tábora. Stánky v areálu "Dětského ráje" nabídnou občerstvení, suvenýry, drobné dárky z dílen skautů i trhovců, divadelní pódium uvádí od deseti do sedmnácti hodin každou hodinu pohádku.
Komornější vystoupení se konají v Rajském dvoře patřícím k bývalému Augustiniánskému klášteru, v případě nepříznivého počasí v kostele Narození Panny Marie (vše na nám. Mikuláše z Husi).
Je to příjemné toulat se mezi Holečkovými sady, Housovým mlýnem, Žižkovým náměstím a tržnicí na nám. Mikuláše z Husi, prohlížet si trh na Tržním náměstí, kde sídlí historičtí rytíři a kejklíři ve stanech, své umění předvádějí řemeslníci. Mne lákají středověká řemesla, obdivuji nadšence, kteří z kmenů smrků vytvážejí trámy na krov domu bez toho, že by plánovali na jejich spojení použít hřebíky, obdivuji všechny, kteří se dokáží vrátit do historie a žít v ní svojí prací i zábavou.
Tábor je známý husitskou tradicí, ale slaví i výročí, kdy byl ještě za vlády krále a později i císaře Zikmunda povýšen na královské město (1437).
Od středověkého Tábora si můžete přes den odpočinout, můžete navštívit zajímavosti přímo ve městě, i v okolí. Klid najdete v Botanické zahradě při VOŠ a SzeŠ v Táboře (leží v centru města Tábora vedle údolní nádrže Jordán), ke které se dostanete cestou ze Žižkova náměstí k nádraží po třídě 9. května. Vchod je na konci ulice Jiráskova pod budovou školy (nám. T.G. Masaryka). Čeká na vás arboretum, neobvyklý hospodářský systém se spektrem užitkových rostlin a skleníky se sbírkami teplomilných rostlin.
Nastoupíte-li do autobusu č.11, 13, 16, 17, ve směru Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí a vystoupíte ve stanici Sezimovo Ústí I, náměstí (je zde kostel Povýšení svatého kříže z 19. století), jste jen několik stovek kroků od parku s hrobkou a muzeem prezidenta Edvarda Beneše. Park s hrobkou je celoročně volně přístupný, památník se otevírá v sezoně (Více na http://www.husitskemuzeum.cz/pamatnik-dr-edvarda-benese/).
Vila Hany a Edvarda Benešových je přístupná - rezervace vstupenek je možná přes stránky http://rezervace.benesovavila.nm.cz/. Pod vilou směrem k řece je skalka, zahrada, na jejíž tvorbě se podílel i spisovatel pan Čapek. Vypráví se, že když paní Benešová čekala, že něco ve skalce pokvete, vydala se do ní hned, jak v sobotu večer do Sezimova Ústí s manželem přijeli. A když byla na jaře už tma, šla s lampou, s baterkou. Benešovi pobývali ve Francii, v Provenci a moc se jim líbily vily s plochou střechou, otevřené odpolednímu slunci. Z jejich přání vyšla konečná podoba vily (vekovského domu). Ve stejném areálu, na kraji obory jehličnatého, převážně borového lesa je i Fierlingerova vila, spíše (lovecká?) chata, mezi nimi se v lesíku skrývá skromnější vilka L.Strimpla (před II. světovou válkou patřili oba k pracovníkům ministerstva zahraničí, Z. Fierlinger se po válce stal ministerským předsedou).
Upozornění: "Budete-li chtít vilu navštívit, raději se na kontaktní adrese objednejte, nemuseli byste se do areálu dostat. Museli byste se spokojit s návštěvou hrobky a památníku, vilu si mohli prohlédnout jen zpoza plotu z cestičky vedoucí mezi řekou Lužnicí a vilou.
Z náměstí v Sezimově Ústí I. je to po červené značce čtyři kilometry k národní kulturní památce, Kozímu Hrádku. Zde jako host Jana a Ctibora z Kozího pracoval a žil (a kázal – viz známý citát: ..."káži mezi ploty hradu jenž slove Kozí"...) Mistr Jan Hus. Zřícenina (pravděpodobně byl hrad zničen v roce 1438, když táhl Albrecht II. Habsburský na Tábor) je v údolí Kozského potoka, na relativně dosti klidném místě (buduje se protihlukový val), i když dost blízko odsud vede dálnice D3. Příjezd automobilem ke Kozímu Hrádku je možný přes městskou část Tábora – Měšice - a od Plané nad Lužnicí či Chýnova přes Turovec. Pěšky se můžete po červené vrátit zpátkynebo pokračovat do Sezimova Ústí II. (2,5 km) a do Tábora jet z náměstí Tomáše Bati stejnými linkami autobusu (11, 13, 16, 17) – směr Tábor, Klokoty.
Pokud by se vám nechtělo ještě zpátky do Tábora, můžete jet autobusem číslo 13 do Plané nad Lužnicí a podívat se na vilu, ve které žil po návratu do ČSR, v dubnu 1920, T. G. Masaryk. Najdete ji po pravé straně v kopci za mostem přes Lužnici u silnice směřující do Ústrašic. Před ní je památníček s bustou. Vila je soukromým objektem.
Ivan Dvořák pro i60
