Ladislav Kabelka: Česko není na stárnutí populace připraveno
Ilustrační foto: ingimage.com

Ladislav Kabelka: Česko není na stárnutí populace připraveno

14. 10. 2019

Paliativní péče je rozvíjející se segment. Avšak tento obor potřebuje mnohem rychlejší dynamiku, říká Prim. MUDr. Ladislav Kabelka v rozhovoru pro portál i60.cz.

Byl jste zakládajícím členem a 8 let předsedou České společnosti paliativní medicíny České lékařské společnosti J.E.Purkyně. V jakém stavu je současná paliativní péče u nás a jaké jsou její největší problémy?
Paliativní péče se rozvíjí hlavně v terénu, jako Mobilní specializovaná paliativní péče, kde ze zdravotního pojištěný hrazený tým (po pilotním programu s VZP z roku 2015-2017) 24 hodin 7 dnů v týdnu zajistí léčbu, komfort a podporu pacienta i rodiny jako domácí hospitalizaci. V kvalitě odpovídající nemocniční péči. Začal pilotní program s ministerstvem zdravotnictví na rozvoj nemocniční paliativní péče.
Lůžkové hospice plní základní roli v závěru života, samozřejmě to ale vůbec nestačí. Je třeba plný rozvoj paliativní péče v LDN, v domovech pro seniory, mnohem větší spolupráce praktických lékařů a základních oborů medicíny v nemocnicích. Nejdále je v tomto směru díky projektu Paliatr Vysočina, Kraj Vysočina (www.paliatrvysocina.cz).
Takže – hodně se udělalo, je to 17 let, kdy jsme budovali paliativní péči pro více jak 90 % potřebných mimo lůžkové hospice. Ale mnohem více je před námi. Jde především o myšlení zdravotníků, lidí v sociálních službách, politiků i plátců péče. Ti začínají v posledních 2 letech věnovat této péči větší pozornost. Jde hodně o vzdělávání.

Jaké druhy paliativní péče se nyní provozují a kdo ji vlastně hradí?
Hospice lůžkové -  jsou hrazeny ze zdravotního pojištění, přímými platbami od klienta, sociálními platbamiy, dotacemi. Využívají je asi 5% potřebných.
Mobilní specializovaná paliativní péče – tedy domácí hospice s lékařem 24 hodin, 7 dnů v týdnu – nyní jen cca pro 5-10% potřebných dle regionů (nejvíce v současné době na Vysočině, na Třebíčsku až pro 25-30% potřebných). Tento segment je žádaný, hodně dynamicky se rozvíjí.
Konziliární týmy nemocniční paliativní péče – podpůrné mobilní týmy v nemocnicích, podporující péči základních oddělení, rozhodování o další péči, pomáhají organizovat přesun nemocného do domácí paliativní péče či hospice lůžkového apod.  Segment je v počátku svého rozvoje. Jedině v Kraji Vysočina disponují těmito týmy všechny nemocnice, většinou se jinak jedná o jednotlivé poskytovatele v ČR, nejčastěji podpořené ministerstvem zdravotnictví či Nadačním fondem Avast.
Ambulance paliativní medicínyurčené pro pacienty, kteří ještě nejsou zcela v závěru života, podpora nastavení správné léčby – spíše prozatím ojediněle a u velkých nemocnic, výjimečně Mobilních paliativních týmů.
Nemocniční oddělení paliativní péče – poměrně zásadní část systému, prozatím není rozvinuta (jen ojedinělé pokusy), prozatím nejasné principy péče, hrazeny zatím jako hospice. Mají roli v koordinaci regionální paliativní péče ve smyslu indikace (ve spolupráci s konziliárními týmy).

Jsou někde konkrétní informace o právě dostupné paliativní péči? Jinými slovy, kam se mají naši čtenáři obrátit, když potřebují akutní radu?
Například na server www.umirani.cz Odborníci jsou pak na www.paliativnimedicina.cz, www.paliativnidata.cz, www.paliatrvysocina.cz, nebo www.paliativnicentrum.cz

Jste zároveň primářem mobilního hospice sv. Zdislavy v Třebíči. Můžete našim čtenářům představit služby domácího hospice?
24 hodin, 7 dnů v týdnu jsme v pohotovosti pro klienta a jeho rodinu, které doma zajistíme takovou péčí, abych mohli nejlépe jak je to možné žít s těžkou nemocí. Podpoříme je i v době umírání. Snažíme se do této podpory vstoupit co nejdříve, proto jsme propojeni s konziliárním týmem nemocnice Třebíč. A hodně spolupracujeme s praktickými lékaři, i některými domovy pro seniory. Věnujeme se i pozůstalým. „Vaříme hodně dobrý čaj a kávu – takže nejen hosty, ale právě například i rodiny našich pacientů na ni zveme, i po úmrtí, promluvit si o tom, co je trápí, poradit, pomoci“. Funguje to.

Jaká je potřeba lůžek paliativní péče v ČR a je jich dostatek?

Ukazuje se, že jsou zapotřebí lůžka v rámci LDN a nemocnic. Hospice samostatně stojící jsou dne již neefektivní, obtížný je do nich dojezd v regionech pro rodiny. Chybí jim často také dostatek erudice a propojení s nemocnicemi u pacientů, kteří ještě zcela nejsou v posledních dnech až týdnech života a mohou mít užitek z kombinované léčby příznaků a doprovázejících onemocnění (tedy chybí prostor pro tzv. časnou paliativní péči). Kvalifikovaným odhadem na region o cca 100 tisíc obyvatel je třeba taková 15-20 lůžková nemocniční jednotka. Nejedná se ale o nová lůžka: spíše jde o proměnu (typologie personálu, styl práce, vybavení) lůžek stávající akutní, více následné péče.

Je podle Vašeho názoru Česko vůbec připraveno na péči o stárnoucí populaci?
Není. Myšlenkově, v rámci rodin. Jsme příliš společensky nastaveni na výkon. Nedostatečně podporujeme tradici, zkušenosti a moudrost s nimi spojenou, nefunguje nám mezigenerační solidarita. Je zapotřebí mnohem více pracovat v rodinách, školách, médiích pro podporu tradiční rodiny, v rámci ne jedné, ale několika generací. Podporovat vícegenerační soužití. Respekt. A ve zdravotnictví i sociálních službách velmi potřebujeme vzdělanost. Například oblast tzv. křehké geriatrie je v Česku stále popelkou. Moje kniha Geriatrická paliativní péče a komunikace o nemoci (www.geriatricka-paliativni-pece) je z hlediska pojetí tohoto tématu prozatím spíše výjimečná, i když v zahraničí se jedná o jeden z hlavních proudů medicíny.

 

Božena Hažová

 

 

 

 

 

rozhovor zdraví
Autor: Redakce
Hodnocení:
(5 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Olga Škopánová
Chtěla bych vidět toho, kdo chce vidět a slyšet. Já teda ne.
Ilona Erika Kolář
Právě nejhorší je,že koho se to netýká,tak nechce vidět ani slyšet.Verejnost je málo nebo spíš vůbec není informována a to je špatně.
ivana kosťunová
I přes vesměs rozumné argumenty, nepídím se po informacích tohoto druhu, nerada se jimi zabývám, chci se zabývat příjemnými věcmi, pokud to jde. Až bude potřeba, začnu se tím zabývat :))
Zuzana Pivcová
Souhlasím s Hankou a některými předchozími. Mluvit o tématu přece neznamená si ho přivolávat. Čím dál méně lze říct Mě se to netýká. Nemyslím, chodit a neustále mít myšlenky na smutný konec, ale je dobře být informován.
Hana Lancová
Ne každý má to štěstí, že se "ztratí" ze světa ze dne na den. Mojí mamince je skoro 93 let, starám se o ni již šest a půl roku a vidím ji odcházet pomalu. Vydalo by to na celý článek, co všechno jsem s ní a kvůli ní již absolvovala. Ve svých padesáti pěti jsem odešla z práce a ona se stala středobodem mého konání. Letos skončila po pár dnech odlehčovacího pobytu v nemocnici se zápalem plic a domů se mi vrátila jako úplný ležák s výpadky komunikace i myšlení. Jsem vděčná za existenci domácího hospice i pečovatelské služby, které jsem začala využívat teprve až v tomto stadiu nemohoucnosti. Proto se , prosím, tomuto tématu nevyhýbejme. Niky neříkej nikdy.
Jarmila Komberec Jakubcová
V loňském období jsem prožívala těžký zdravotní stav manžela, který byl v paliativní péči. Ihned po jho příchodu z nemocnice domů, začala k nám chodit ráno denně sestřička z HOME CARE, která mu píchala injekce, odebírala krev, měřila tlak a o případném zhoršení stavu informovala lékaře, Odpoledne zase k nám chodila sestra z domácího hospicu. Měla jsem v nich velkou oporu, abych vše zvládla. Nemohu si stěžovat. manžel měl do konce života kvalitní domácí hospicovou péči a vše u nás v Plzni fungovalo. Příspěvek na péči dostal v nejkratší době. Všude jsem se setkala s pochopením a laskavostí. Patří jim za to velký dík.
Svatava Páleníková
Dámy s úvodními komentáři by asi napsaly něco jiného, kdyby zažily v rodině či blízkém okolí problémy spojené s paliativní péčí. Péče o těžce nemocného, hledání vhodného zařízení, výdaje za léky, utěšující prosředky, nejrůznější pomůcky a neustálý stres... Je dobře, že se o tom píše, protože problémy se stárými a nemohoucími lidmi budou přibývat. Nadpis článku je, bohužel, pravdivý, stejně jako pasáž v poslední odpovědi - nefunguje mezigenerační solidarita.
Hana Rypáčková
Tento rozhovor je velmi zajímavý. Sama jsem potřebovala pomáhat při manželově nemoci. Smrt je součástí života. Odborný článek je něco jiného než jedna paní povídala...
Zuzana Pivcová
Vážený pane primáři, díky za informativní článek. V 90. letech jsem se náhodně dostala k MUDr. Kabelkové, která se mezi prvními u nás zabývala homeopatií. Nejste prosím nějak rodinně spřízněni?
Věra Ježková
Počítám s tím, že budu jednou sama a odkázána na pomoc jiných. Situaci v oblasti péče o seniory sleduji. Maminku mám v DS. Tohle ale na mě bylo moc najednou. A taky trochu – brod je ještě daleko… (?)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 13. týden

Na Zelený čtvrtek začíná na státních hradech a zámcích turistická sezona. Tak si vyzkoušíme vaše znalosti na téma "České hrady a zámky."

AKTUÁLNÍ ANKETA

Provedli jste nějaké úpravy svého bytu či domu na stáří? (sprchový kout místo vany, bezpečnostní madla, bezbariérové prahy apod.)

Ano, úpravy bytu jsem (jsme provedli)

29%

Ano, ale zatím jen částečně

15%

Nevím, jaké úpravy by to měly být

11%

Ne, ale zvažujeme to

13%

Ne, o žádných úpravách neuvažuji

17%

Ne, protože na to nemám peníze

15%