Dušičkové zamyšlení
FOTO: autorka

Dušičkové zamyšlení

1. 11. 2019

Mám před sebou kalendář - Rok zahrádkáře 2019, který je současně i ve slovenštině - takže na Slovensku dnes mají státní svátek - Sviatok Všetkých svatých...

Zítra je v obou kalendářích Památka zesnulých - Dušičky..

Dušičkové dny - to jsou hlavně upravené, nazdobené a osvícené hroby s tichým rozjímáním, zamyšlením a modlitbou příbuzných...

Když teď v období Dušiček obcházím a objíždím hroby, setkávám se tam se svými známými a mám radost, že je nás tolik, kteří se rádi vidíme, naplńujeme se navzájem energií, elánem a dáváme si vzájemnou sílu žít dál...

Mám zde i jeden obrázek s dýněmi - protože toto všechno je listopad - také překrásná paleta pestrých listí, které stále víc opadávají, aby si stromy, keře i celá příroda přes zimu dokonale odpočinuly..."

Ale také je stále víc vidět, že se i v naší zemi slaví Halloween - je to anglosaský lidový svátek, který se slaví 31.října - tedy den před křesťanským svátkem Všech svatých, z jehož oslav se v Irsku vyvinul a nejvíce se slaví právě v anglicky mluvích zemích. Hezky vydlabané a nasvícené dýně jsou zajímavé, ale já jsem z nich raději dělávala pro celou rodinu kompot.

Chtěla bych v těchto dnech ještě připomenout úmrtí sestry mé maminky, kterou jsem nepoznala, protože zemřela rok před mým narozením v krásném věku 19 let. Z vyprávění vím, že to byla nádherná dívenka, která v rodné vesničce mimo svou práci hrála i divadlo, zpívala a zapojovala se do všech veřejných aktivit. Také na jaře v roce 1945 šla s procesím pěšky ve Svatodušní svátky v sobotu na pouť v krásném a teplém dni až do Jaroměřic - měla na sobě jen bílé šaty - zpět šli až druhý den /bylo to 40 km/, kdy se velice ochladilo, padal sníh - ona nachladla, dostala velice těžký zápal plic a pro nedostatek vhodných léků této nemoci v krátkém čase podlehla...

Na dvou posledních fotečkách ukazuji, jaké tehdy bývaly vesnické pohřby mladých a svobodných, kteří zemřeli - spousta družiček, věnců, na takové pohřby se šli vlastně téměř všichni vesničané se zemřelými rozloučit. V té době na silnicích Drahanské vrchoviny nejezdila téměř žádná auta, lidé byly chudobní - takže průvody mohly být vždy od domu zemřelých třeba i přes celou vesničku. Takový podobný pohřeb měl i bratr mé maminky, který studoval poslední rok práva, a když byly zavřeny za války vysoké školy, tak vypomáhal s końským potahem v poli a kůń ho při vypřahání u domu udeřil do hlavy tak nešťastně, že ihned zemřel - takže fotečky z jeho pohřbu v roce 1942 jsou podobné...

Před několika dny mi jedna paní, která žije v Praze, říkala, že měli v rodině pohřeb - rozloučení a bylo jich tam na celém obřadu jen osm...

 

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Caklová
Nyní, na rozdíl od 08:48, už z článku vím, že to Halloween byl a "vznikl kolem roku 1745 zkrácením slov Hallows’ Evening, neboli večer svatých" a že k Dušičkám neodmyslitelně patří. Občas je dobré věřit pohádkám ♥
Jitka Caklová
Kdo hledá najde: https://www.dotyk.cz/publicistika/halloween-svatek-vsech-svatych-dusicky-ac-jsou-si-blizko-vzajemne-se-lisi-20181101.html Možná jen v tom, snad ještě našem "malém rybníčku", si neuvědomujeme, že jsme kdysi, možná i v ne tak dávné minulosti, byli světoví.
Jitka Caklová
Kolem Dušiček se sklízela krmná řepa (lidově mangůl, burák). Co pamatuji a už je to dobrých 65 let, tatínek vždy vybral ten největší, co na poli vyrostl, vydlabal, vyřezal průsvity (oči, nos, pusu) dal dovnitř svíčku a postavil na zápraží. Tato "strašidýlka" svítila téměř u každého domu. Nevím, Hallowen to asi nebyl, ale nějaká stará tradice, kterou si i tatínek ze svého dětství nesl, v tom zřejmě byla.
Marie Seitlová
Dojemné dušičkové zamyšlené, také se mi nelíbí Hallowen.
Dana Puchalská
Maruško je to velmi hezký, ikdyž smutný článek. Já na hřbitov chodím často, nejen o dušičkách. Jako opravdu malá holčička jsem zažila i ten klasický, kdy jel pohřební vůz s koňmi. Tenkrát mi byly 3 roky a ještě dodnes mám v hlavě malé kousky vzpomínek.
Marie Ženatová
Evičko M. dívala jsem se do Vaší galerie RETRO - ano fotečka je podobná, ale v mé rodné vesničce nebyl pohřební kočár, rakev vždy neslo 6 mužů a když zemřel někdo svobodný, tak vedle nich šlo ještě 6 mladých chlapců v černém oblečení a 6 mladých dívenek v dlouhých bílých šatech - za rakví šla další dívenka v bílém oblečení, která nesla malý bílý nazdobený polštářek a vedle šla druhá v dlouhých černých šatech a nesla velikou zlomenou svíci...
Jitka Caklová
Krásné dušičkové zamyšlení, obzvláště v dnešním počasí, které k Dušičkám jakoby patří. Včera jsem objela hroby všech příbuzných, zapálila tři svíčky za Svatou trojici, postála, zavzpomínala, pomodlila a jela o hrob dál. Toto období vnímám jako čas usmíření a naprostého zklidnění, neboť večerní hřbitovy byly jak ve skutečné pohádce ♥♥♥
Naděžda Špásová
Maruško, smutné vzpomínky. Je hrozné, když odejde mladý člověk.
Soňa Prachfeldová
Také ještě pamatuji pohřby, kdy jsme od nás za kočárem vyprovázeli sousedy a věřte lidé skutečně měli k sobě blíže, než dnes.
Soňa Prachfeldová
Dušičkové zamyšlení od srdíčka, vše pravda co píšeš Maruško, také s pocitem pokory a vnitřního klidu jdu na hřbitov a mám radost ze spousty lidí, kteří jdou vzpomenout v tyto dny.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.