Vám sluší všechno aneb nejhorší věty prodavaček
Ilustrační foto: ingimage.com

Vám sluší všechno aneb nejhorší věty prodavaček

21. 1. 2020

Lichotky nebo krutá pravda? Co je lepší slyšet, když si vybíráme v obchodě oblečení? Těžká odpověď, že? Prodavačky si nemohou dovolit říct: Vypadáte v tom silnější, starší, nevýrazná nebo naopak příliš vyzývavá. A tak často raději volí věty hodně podivné.

Problém je v tom, že mnohdy jsou tak lichotivé a milé, až nás štvou. Čím je žena starší nebo silnější  nebo méně sebevědomá (v horším případě to vše dohromady), tím častěji je pro ni návštěva obchodu s oblečením noční můrou. Některé dávají přednost osobnímu povídání s prodavačkou v malém krámku, jiným vyhovuje anonymní způsob prodeje ve velkých obchodních řetězcích, kde si mohou vzít do kabinek hromadu oblečení a nikým nerušeny dlouho zkoušet. Každopádně nutnost či chuť koupit si něco nového na sebe, bývá často adrenalinovým zážitkem. Slyšet se totiž dají tyto věty, které zejména lidem vyššího věku připadají dosti pozoruhodné a ze svého mládí je neznali.

. Svetříček, tvářička, barvička. K tomu svetříčku si určitě vezměte ještě tady ten šáteček, má barvičku, která jde k vaší tvářičce. Pokud by tak mluvila prodavačka v hračkářství, dalo by se to pochopit. Proč však prodavačky mluví zásadně ve zdrobnělinách i k zákaznicím ve věku nad padesát, je téma hodné pro vědeckou práci z oboru psychologie.

. To tady na vás čekalo. Halenka je ve slevě, vypadá, že už má něco za sebou. Přesto si zákaznice pod vlivem vlny spořivosti a vidiny výhodného nákupu řekne, že ji zkusí. První pohled do zrcadla a je jí to jasné: tohle ne. Přes prsa je to příliš úzké, celé je to zmačkané už teď, no prostě ne. Přichází prodavačka: No to je krása, ta vám sluší, ta tady na vás čekala.

. Vy nemáte naši aplikaci?
Ne, nemám.
Tak si ji stáhněte hned teď.
Nechci, děkuji.
Tak já vám ji stáhnu, máte chytrý mobil, že?
Slečno, já chci zaplatit tady to jedno tričko za dvě stovky, nic jiného nechci, nepotřebuju.
Ale měla byste bodíky a další tričko ve slevě, třeba támhleto, podívejte, to by vás slušelo.
Nechci, platím toto jedno tričko.
Tak mi dejte mailovou adresu, paní, ať vás můžeme informovat, co nového.

. Můžu se podívat? Dobře míněná snaha prodavaček nakouknout do kabiny vyvolává v mnoha ženách paniku. Zejména, pokud je prodavačkou pětadvacetiletá krasavice a zákaznicí nepříliš sebejistá šedesátnice. Ne, ne, ještě nejsem oblečená, děkuji, nemusíte sem. Jinými slovy: Nechci abys viděla moje špeky, ty náno jedna.

. Tak bohužel, pro vás nic. Tak to je věta, po které nezbývá nic jiného, než usednout do nejbližší cukrárny a dát si největší dort, který tam mají. Věta zní zpravidla v obchodních řetězcích, kde se velikost 40 v poslední době stala velikostí, která se dříve kupovala desetiletým školačkám. Všeho je tam hodně, džínů jsou tam hromady, jediný problém je, že jsou tak miniaturní, že se do nich nenacpou ani ty školačky. Pokud se v takovém obchodě objeví žena starší, kypřejší, nezkušená, nevědoucí, že do takových obchodů rozhodně chodit nemá, může utrpět psychický šok.

Pozoruhodných vět, které si z nákupu často odnáší místo zamýšleného kousku oblečení, má jistě většina žen mnohem víc. Všímat si jich a dělat si jejich soukromou zásobárnu může pomoci nakupování přežít a udělat si z nepříjemného zážitku zkušenost veselou a zábavnou. Protože takové přece nakupování má být.

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Várošová
Nokdy jsem prodavačkou nebyla a nemám ráda když mě v obchodě někdo za zády sleduje a poučuje mne.U nás se mi to nestává,jen někde ,kde mne neznají. Ještě před půl rokem jsem pracovala jako aranžérka,kde jsem ve výlohách obékala figuríny i na prodejně.Dle potřeby jsem pracovala i jako prodavačka,včetně účtování na počítači.Zákaznice za mnou samy chodily jestli bych jim mohla poradit.Velmi ráda jsem jim poradila i když jsem pracovala někdy v 1.patře,přišly za mnou až nahoru poprosit o radu Ráda jsem jim poradila a vůbec jsem se nebála říct i cizí paní,že je to na ní,ale že já bych si ten střih,eventueně barvu,materiál nekoupila. Když zákanice byla spokojená a viděla jsem jak ji určitá věc sluší,měla jsem takovou radost,až se mi zaleskly slzičky štěstí v očích.Dodnes mě ženy zdraví a potěší mně když mi řeknou,že jim v obchodě chybím.Naopak moje kolegyně,která končí proustili ji na stížnosti lidí,že jim doslova vnucovala oblečení,vychvalovala a ženy to koupily a určitě to oblečení nenosily.Zákaznice jsou různé,některá si dokáže sama vybrat,jiná potřebuje pomoct, je nerozhodná a ještě vyjde před kabinku na zhodnocení nejen prodavaček,ale i náhodných lidí. Práce s lidmi mě velmi baví,ale mnoho času strávím u maminky.Mám ráda lidi,kteří jsou upřímní .Ženské co vehementně lžou a podvádějí ,mají falešné profily EU bába ty nepatří do mého života. .
Marie Ová
Živě si pamatuji, jak jsem si kupovala s kamarádkou šaty. A ptám se kamarádky - jak to vypadá, zda v tom můžu chodit. Řekla, že ano. Tak jsem šaty koupila a doma jsem zjistila, že můžu v tom chodit, ale jen kolem sporáku. Od té doby nakupuji zásadně sama, a musím přiznat, že mě to vůbec nebaví. Hader hodně, ale to, co se mi hodí, to musím opravdu HLEDAT.
Věra Lišková
Upřímnost se zde moc neocení. Dodnes si pamatuji, že se kamarádka urazila, když jsem jí na její šaty do tanečních, řekla jen, dobrý. Čekala velkou chválu a tak vedla řeči, že se jí nelíbí. Pan J. CH. to vystihl přesně.
Soňa Prachfeldová
Nenechávala jsem se ovlivnit, ani teď, mám svůj vkus. Pane Charvate skvělé.
Jaroslav Charvát
Víte, dámy, s vámi je to v životě těžké. Moje matka když si něco koupila na sebe, tak si to doma oblékla a řekla mému otci: Tak co říkáš, jak se ti to líbí? Otec vždy odpověděl, no to ti moc sluší a sedí ti to, a jak slyším, ani to nebylo drahé. Maminka odešla spokojena. Až jsem povyrostl, tak jsem se jednou taťky tiše zeptal: Ale tati to není pravda, vždyť to mamce nesluší, je v tom jak hrnec. A otec opět tiše odpověděl: jen jednou jsem řekl pravdu a bylo to na rozvod, od té doby chválím, chválím, chválím...A ty to dělej taky. Teplá večeře je víc pravdy než nějaké šaty. A myslím, že otec měl pravdu, která by se do kamene měla tesat!
Hana Rypáčková
Nemám ráda , když se vnucují. Hned jsem na vynořivší se prodavačky s úsměvem podotkla: "Děkuji, jen se sama podívám."
Lenka Kočandrlová
Praskám smíchy,když se mi dostane otázky od prodavačky: tak co to bude,mladá paní.....Rozhodně nejsem v 65 mladá. Možná by bylo lepší i to oslovení "madam",to mi připadá takové indiferentní. Hadry na sebe si skoro nekupuji,nosím stále to samé, kalhoty a nějaké triko,na tom má/nemá co slušet.
Eva Hynkova
Jsou prodavačky a prodavačky- vše je o lidech.Když narazím v obchodě na aktivní prodavačku, kterou mám hned za zádama a startuje s větou :" S čím Vám mohu pomoci ?," odcházím, vadí mi to. Uvedené hlášky jsou taky dost "dobrý "?
Eva Mužíková
Já nemám s prodavačkami žádný problém, ráda se na ně obracím, nechávam si s výběrem poradit. Dokonce když mám na sobě vybraný " model ", vystoupím z kabinky a uvítám jejich názor. Nepřipadlo mi snad nikdy, že by mne pochvalou chtěly ke koupi přesvědčit. Možná je to i tím, že mám konfekční velikost a vím, v čem chodím ráda oblékaná. V posledních letech / cca od 50 ti let /nenosím téměř vůbec šaty, krom letních dlouhých až na zem. Navyhovuje mi délka pod kolena, nebo do půl lýtek. No a na mini, kterých jsem si užívala do sytosti, jsem už jaksi hodně dříve narozená.:))
Danka Rotyková
Pozornost prodavaček bez mého vyžádání také nemá moc ráda. Před pár lety jsem si kupovala letní kalhoty na víkend. Když jsem si jedny vyzkoušela, zdály se mi příliš těsné, i když taková byla zrovna "móda". Pí prodavačka se u mne zničehonic objevila a začala mne přesvědčovat, že mi sedí a jsou akorát. Poděkovala jsem jí za radu, ale koupila jsem si o číslo větší. Dodnes je v létě moc ráda nosím.

Zpět na homepage Zpět na článek