Krása knihy
Básně. Jul. Slowackého, nakl. dr. Ed. Grégr. Praha 1876. všechna fota autor

Krása knihy

16. 2. 2020

Rád bych tímto textem reagoval na článek Věrky ježkové „Ze života knih a knížek“ a doplnil ho o některá fakta, která nebyla obsahem výstavy. Nechci se však vracet příliš daleko do minulosti, jen do druhé poloviny 19. století.

Do března 1811 se celé Rakousko potýkalo s obrovským státním dluhem, který dosáhl hodnoty 1060 miliardy zlatých. 15. března vyhlásilo Rakousko císařským patentem státní bankrot. Státní finance se podařilo plně konsolidovat až po roce 1867, kdy Rakousko-uherská banka postupně nahradila státovky svými bankovkami, krytými z části zlatými rezervami. Konsolidace hospodářství přinesla prudký průmyslový rozvoj v celém Rakousku a zejména v českých zemích. Hospodářský vzestup se projevil pochopitelně i v oblasti kultury, tedy i v oblasti knižní produkce. Dosavadní, spíše rukodělná výroba, přestávala stačit poptávce po knihách. Zmíním se zde ale jen o několika tehdejších velkých pražských nakladatelstvích.

Roku 1862 založili bratři Eduard a Julius Grégrové knihtiskárnu v Růžové ulici na Novém Městě. Julius Grégr zde vydával Kwěty, Matici lidu, Národní listy a Poesii světovou. Eduard Grégr tiskárnu roku 1872 rozšířil o vlastní slévárnu písem, stereotypii a galvanoplastiku. Později si pronajal tovární budovu Breitfeldovy strojírny v ulici V Tůních a tiskárnu sem přemístil. Roku 1882 založil jeho bratr Julius pro své Národní listy tiskárnu v Mariánské ulici (Opletalova) a přesídlil tam.

Další z velkých a nejznámějších nakladatelství zakládá Jan Otto, když v roce 1871 přebírá jednu z Grégrových provozoven na Václavském náměstí. Provozuje zde jak nakladatelství, tak i knihkupectví. Jeho největším, nejznámějším a dodnes nepřekonaným dílem je Ottův slovník naučný, který ve 27 dílech vycházel v letech 1888 -1908. Vydává i řadu rozsáhlých edic, jako Světovou knihovnu, Sborník světové poezie, nebo Ruskou knihovnu.

Roku 1870 zakládá své nakladatelství a knihkupectví v domě U černého orla v Celetné ulici 11 Alois Hynek a dává mu své jméno. Podnik časem rozšířil o antikvariát, knihařství, prodej hudebnin a první český obchod s malířskými potřebami. Též spoluvlastnil tiskárnu ve Slaném. Podnik zůstal v Celetné ulici až do roku 1949. Z vydávaných edic je možné zmínit Českou bibliotéku rodinnou, Hynkovu knihovnu mládeže, nebo Knihovnu francouzských románů.

Roku 1872 zřizuje svou tiskárnu Josef Richard Vilímek starší, aby ji v roce 1876 předal svému synovi stejného jména. V roce 1884 zakládá i moderní vydavatelství Josef Richard Vilímek, které bylo známo spíše jako Josef R. Vilímek. Společně s vydavatelstvími Jana Otta a Františka Topiče se Vilímek  stal jedním z nejslavnějších vydavatelství přelomu 19. a 20. století. V létě roku 1885 předal Vilímek starší vydavatelství svému synovi a zůstal do roku 1906 už jen jako editor a ředitel Humoristických listů.

V únoru 1883 vzniká nakladatelství Františka Topiče. Roku 1886 rozšířil Topič knihkupecký sortiment o  prodej uměleckých výrobků a hudebnin. Kromě tradiční literatury se orientoval na nové směry. Spolu s význačným výtvarníkem Viktorem Olivou propaguje i moderní umění symbolismu a secese. 

Z dalších tehdejších pražských nakladatelství je možné zmínit ještě nakladatelství Hejda a Tuček, Šolc a Šimáček, B. Kočí, Kvasnička a Hampl, Edvard Beaufort, nebo Václav Neubert, od r. 1918 V. Neubert a synové.

Samostatnou kapitolou v nakladatelské činnosti koncem devatenáctého a počátkem dvacátého století je knihařství. V druhé polovině 19. století rukodělná knižní vazba stagnuje a současně s narůstajícím počtem nakladatelství převažuje pochopitelně vazba nakladatelská. Převládají jednoduché celoplátěné a papírové vazby, zdobené zlacením nebo tiskem. Snahou nakladatelství bylo především zlevnění výroby. Při zpracování knihy se již zpracovává knižní blok a desky zvlášť. 

Koncem století u nás začíná převládat zájem o vyšší úroveň knihařského zpracování. Začínají se objevovat specializované knihařské firmy. Koncem století začínají masově zpracovávat knižní vazby firmy Knihařství Karel Spott a Josef Pfeiffer, továrna na zboží knihařské. Počátkem 20. století vzniká další velká firma Tovární knihařství Z. a J. Nožička. Velká nakladatelství, jako J. R. Vilímek, Šolc a Šimáček, Alois Hynek a další jejich služeb ve velkém využívají.

  

nakl. J.R.Vilímek 1899, vazba Pfeiffer

 

 nádherná pevná plátěná, ražená a zlacená vazba

nakl. J.R.Vilímek 1926, vazba Nožička

 

nakl. F. Šimáček 1903, vazba Pfeiffer  

 

nakl. Al. Hynek, bez dat., vazba K. Spott

 

Faktem je, že za dvacet pět let práce v polygrafickém průmyslu se člověk ledacos naučí. Třeba i vázat knihy. Do tajů vazby mě zasvětil již v prvních letech mého tiskárenského působení předák na rotačce, kde jsem pracoval. Vázat knihy v domácím prostředí, bez potřebných pomůcek, není ovšem vůbec jednoduché. Musel jsem si vyrobit zcela jednoduchý lis i knihařský šit na šití složených knižních archů. I v době zcela nedávné jsem musel tyto již hodně staré knihařské dovednosti použít při velké opravě knih, které byly uložené u přátel ve sklepě a zčásti zaplavené vodou.

 

 Pár ukázek mé domácí vazby

 

Jednoduchá vazba V1 – na stříšku. Sešitá sponkami. Je omezená rozsahem. Maximálně 64 stran.

Jednoduchá vazba V1 – na stříšku. Sešitá sponkami. Je omezená rozsahem.

Maximálně 64 stran.

Vazba měkká, V2, knižní blok lepený /tato kniha byla v dezolátním stavu s uvolněnými listy/

Vazba měkká, V2, knižní blok lepený

/tato kniha byla v dezolátním stavu s uvolněnými listy/

 vazba v tvrdých deskách V8, ale lepená, nikoli šitá,

tzv. falešná V8

 /takto jsem si zpracovával všechny své průvodce před našimi zahraničními cestami/

 

Literatura:

Eva Illesová: Historie umělecké knižní vazby ve 20. století, 2008

C. Straka: Z dějin českého knihařství, 1930

Encyklopedie Wikipedie

 

 

 

 

 

Můj příběh
Autor: Jan Zelenka
Hodnocení:
(5.2 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jan Zelenka
Děvčata a Libore, děkuji všem za návštěvu a pozitivní ohlasy. jsme s Věrkou rádi, že se můžeme o svůj vztah ke knihám podělit i s ostatními.
Zdenka Jírová
Z Románů Julia Vernea mám v této krásné vazbě román "Děti kapitána Granta", který jsem v mládí mnohokrát četla. Miluji knihy a vždy jsem se těšila i z jejich krásné ilustrace nebo vazby.Od Vilímka mám i "Staré pověsti české".
Zdenka Jírová
Z Románů Julia Vernea mám v této krásné vazbe román Děti kapitána Granta, který jsem v mládí mnohokrát četla.
Jaroslava Handlová
Poutavě popsaná krása knih. Takové nádherné vazby bývaly většinou zárukou i kvalitního obsahu. V dětství jsem se doma setkala s Verneovkami v plátěné ražené vazbě, ale jen bez zlaté barvy a vím, že jsem je četla moc ráda.
Soňa Prachfeldová
Je to krása staré knihy, je to skvělé, že tohle vše se můžeme dozvědět na íčku od zajímavých a vzdělaných lidí - díky vám !
Zuzana Pivcová
Pro mě je to vrcholně zajímavá informace. V Týně nad Vltavou, kde máme dosud chalupu, je už několikátá generace rodu Hodných, uměleckých vazačů knih. Vaše ukázky starých knih jsou kouzelné. Už jsem napsala Věrce, že mě zaujaly ty instruktáže pro "Weib".
Jana Kollinová
Se zájmem se přečetla článek Krása knihy a děkuji autorovi za zajímavé informace i připojené fotografie krásných knižních vazeb. Kdyby se Jan ponořil ještě hlouběji do minulosti určitě by nabídl kouzlo a dokonalost ručního písma, která staré exempláře knih dělají jedinečnými skvosty. Snad někdy příště? Dovolím si připojit citát, který mám uložený v paměti v souvislosti s knihami, které mě provázely v hojném počtu zejména v mladších letech. „Knihy jsou pro lidi tím, čím jsou pro ptáky křídla.“ — John Ruskin Mé poděkování a obdiv patří i Věře Ježková za článek Ze života knih a knížek. Zajímavé čtení i fotografie z výstavy. Děkuji!
ivana kosťunová
Velmi zajímavé doplnění- jen maličko poopravím- byly to Kwěty České
Dana Puchalská
Velice zajímavý článek. Děkuju za něj.
Martina Růžičková
Jako bývalou knihovnici a člověka, co má knihy rád a vnímá nejen jejich obsahovou stránku, mě oba články moc potěšily. Jsou to fundovaná odborná pojednání a úžasná pozvánka na výstavu ve Ctěnicích!

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.