Honzík
Civitanova, region Marche, střední Itálie. Foto autor

Honzík

12. 3. 2020

V těchto dnech by se dožil 43 let náš syn Honzík, který se před 26 lety utopil po infarktu na naší dovolené v Itálii

 
Honzík 2

 

Znavený vzpomínkou zas navracím se zpátky,

až příliš daleko chtěl jsem se brát,

znavený životem, jenž pro něj byl tak krátký,

a já jsem tolik chtěl dál vedle něho stát.

 

Vzít plášť a hůl a zlomit osud vratký,

za obzor času na chvíli se brát.

Já vejít tam chtěl zamčenými vrátky,

však ta se nedají už ničím odmykat.

 

A moře zpívá, smáčí jeho vlasy

v obzoru modravém se zdvihá slunce zář,

kolem mne přešly dávno zašlé časy,

a osud nešťastně si zahalil svou tvář.

 

 

 

 

 

Moje poezie
Autor: Jan Zelenka
Hodnocení:
(5.2 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jan Zelenka
Díky všem za vaše slova. I přes všechny životní trable je třeba žít dál.
Anna Potůčková
Moc hezká, leč smutná básen o ztrátě toho nejcennějšího co život člověku dá! Básen, která mně vehnala slzy do očí, neboť nedokáži si vůbec představit, že bych měla ztratit na věky své děti!
Martina Růžičková
Bolestná vzpomínka vyjádřená krásnými verši...
Jana Šenbergerová
Něco, co žádný rodič nechce, a přesto se to někdy stane. Zůstane smutek a oči vyplakané.
Eva Mužíková
Tak málo toho jeden o druhém víme.. také nenalézám vhodná slova.
Jitka Chodorová
Krásná báseň, snažím se chápat Tvoji bolest, i když jsi se mi již o synovi zmiňoval, nenacházím slov útěchy, jsou stejně zbytečná.
Věra Ježková
Jendo, to je překrásná, velice dojemná báseň; stejně jako první, kterou jsi Honzíkovi věnoval. Jsem ráda, že jsi ji zveřejnil. Je pochopitelné, že tato bolest v tobě přetrvává. Dobře, že se z ní umíš aspoň vypsat.
Věra Ježková
Jendo, to je překrásná, velice dojemná báseň; stejně jako první, kterou jsi Honzíkovi věnoval. Jsem ráda, že jsi ji zveřejnil. Je pochopitelné, že tato bolest v tobě přetrvává. Dobře, že se z ní umíš aspoň vypsat.
Hana Nováková
Pane Zelenko, rozplakal jste mě, tak mladý, život před sebou , zůstaly rodiče a v jejich srdcích smrti šíp. Bolest nikdy nepřebolí, jen tak trochu se s ní snažíte žít. Díky
Soňa Prachfeldová
Nenacházím slov.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.