Marta a koronavirus
Ilustrační foto: pixabay.com

Marta a koronavirus

18. 3. 2020

V předcházející části Marta intenzivně „prožívala“ operaci své nejmladší vnučky. A zároveň se potýkala s onemocněním obou vnoučat, která měla v tu dobu na starosti. Na závěr si mohla oddechnout, všechno dobře dopadlo. Dokonce to časově vyšlo tak, že stihne i synovu promoci v Londýně.

Realita však byla hodně odlišná. Následující den dostala od syna zprávu, že promoce byla kvůli šířícímu se koronaviru zrušena. Vzhledem k situaci to trochu tušila, ale přece jen doufala, že se to dá stihnout. Nekomentovala to, jen párkrát polkla nasucho. Chápala, že to je rozumné opatření, ale bylo jí to hodně líto. Někde hluboko uvnitř měla intenzivní pocit, že Libora trochu odstrčila ze svého života. A to i v době, kdy se rozešel s Amy a neprožíval právě nejlehčí období. Snažila se mu hned zavolat zpátky, ale už nebral telefon.

Dopady šíření koronaviru musela Marta řešit i ve své firmě. Naštěstí nikdo ze zaměstnanců nebyl lyžovat v Itálii ani necestoval nikde jinde po světě, nikdo zatím nebyl v karanténě. Jen zavřené školy vyřadily z provozu jednu maminku z administrativy, a ta ještě přislíbila, že se bude snažit udělat část své práce z domova po večerech. Marta ale čelila nárůstu poptávky po speciálních službách souvisejících s novými opatřeními. Kromě úklidu její zákaznící začínali vyžadovat navíc i provádění dezinfekce. A požadavky ze strany zákazníků byly tak rozdílné a nesourodé, že si Marta nakonec domluvila schůzku na hygienické stanici. A opravdu získala nejen spoustu informací, ale i řadu doporučení a některé užitečné kontakty. A hlavně měla dost argumentů pro komunikaci se zákazníky. To jí pomůže zkvalitnit a rozšířit služby, které její firma poskytuje. Personálně firmě pomohlo i zavření škol. Na dohodu zde pracovala řada studentek, které si přivydělávaly hlídáním dětí. Když nechodily do školy, měly mnohem více času a některé z nich se ozývaly, že jsou ochotné dělat i jiné práce než jen hlídat děti. Ve vztahu ke svým zaměstnancům si však Marta uvědomovala, že mohou být ve větší míře vystaveny riziku, že se při své práci nakazí koronavirem. Veřejně proto vyhlásila, že pokud má kdokoliv z jejích zaměstnanců obavy, je samozřejmě ochotná to s ním řešit a případně mu nabídnout jinou náhradní práci.

Marta byla v práci kvůli těmto změnám v jednom kole. A tak ji ani ve snu nenapadlo, že zanedlouho bude řešit úplně jiné problémy. Konečně jí zavolal Libor, právě je na letišti Stansted a během dvou hodin odlétá a vrací se definitivně domů. Podle zpráv z internetu ví, že bude následující dva týdny v karanténě, ale vůbec netuší, jak se má v Praze zachovat. Žádné zdravotní problémy nemá, není si vědom, že by byl s někým, kdo onemocněl v kontaktu. Ale pracoval v posledních týdnech v té restauraci, a tak se setkával s mnoha lidmi. Chtěl, aby mu mamka zjistila, co musí po návratu udělat. A že se jí ozve znovu, až přiletí do Prahy. Marta byla moc ráda, že se vrací domů. Potěšilo jí, že ji dokonce požádal, aby pro něj něco udělala. Ale hned si byla vědoma, že to nebude jednoduché. Na přípravu na jeho návrat má zhruba sedm hodin.

Uspokojivé odpovědi na své otázky ohledně návratu syna z ciziny Marta dostala, když se jí podařilo dovolat na jednu z informačních linek ke koronaviru. A teď si marně lámala hlavu s tím, jak to zařídit, aby ty následující dva týdny nemusela trávit v jednom bytě s Liborem v karanténě. Během oběda probrala synův návrat domů s Petrem. Napadalo ji jediné řešení – Libor by mohl být po dobu karantény na chatě. Ta je pro zimní provoz vybavená, jen se v poslední době v zimě nepoužívala. Bude tam potřeba vyvětrat, zatopit, dovézt nějaké zásoby. Internet tam funguje, televize je snad také funkční. Marta předpokládala, že by s tím Libor mohl souhlasit. Petr však přišel s jednodušším řešením, Marta přeci může ty dva týdny bydlet s ním. To ji pořádně zaskočilo. Takové řešení ji nenapadlo ani ve snu. Nechávala svůj vztah k Petrovi volně plynout, ráda u něj občas přespala, ale také měla ráda své soukromí. Chvíli rozpačitě mlčela. Snažila se vydolovat nějaký rozumný argument pro odmítnutí, ale nepodařilo se jí to. Tak nakonec přikývla. Asi by měla vypadat nadšeněji, pomyslela si v duchu. Naštěstí Petr byl pragmatik a v této chvíli nezkoumal Martiny duševní pochody. Navíc se iniciativně nabídl, že dojede pro Libora na letiště, přesněji řečeno mu tam doveze auto, předá klíčky a sám se vrátí nejbližším vlakem. A Marta si zatím zabalí pár věcí a přesune se k němu.

Čas byl teď jejich pánem. Marta doma trochu uklidila, zalila květiny a připravila pro Libora postel v jeho pokoji. Nakoupila něco čerstvých potravin a uvařila i bramboračku. To by mohlo pro začátek stačit. Stejně se bude muset postarat o nákupy v průběhu dalších dvou týdnů. A pak si s povzdechem zabalila své věci. Najednou jí bylo úzko. Okolnostmi byla dotlačena k něčemu, s čím vůbec nepočítala. Nedovedla si představit, že teď  bude s Petrem trávit celé dny. 

I když byl pátek třináctého, nakonec celá akce proběhla  přesně podle plánu. Letadlo přiletělo včas, ostatně proti běžnému provozu byl letecký provoz mnohem řidší. Libor měl dva kufry a byl rád, že na něj Petr čekal a předal mu klíče od auta.  S maminkou probral další scénář po telefonu. Když slyšel, že se Marta stěhuje k Petrovi, začal dokonce vtipkovat. Vlastně byl rád, že je zase doma. Uvědomil si, že začíná další a úplně nová etapa jeho života.

Hodnocení:
(5 b. / 2 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Puchalská
Vlaďko, děkuju. Až dneska jsem byla schopná si přečíst další díl Tvého příběhu. A to co jsem chtěla poznamenat, už přede mnou napsala Zuzana i Ivana. Jak se u nás doma říká, všechno zlé je k něčemu dobré. Možná že Petrova nabídka ke společnému bydlení bude to "pravé ořechové" v jejich životě.
Zuzana Pivcová
Já taky, ještě tak být jasnozřivá, jak to bude celé dál!!
ivana kosťunová
Vlaďko, já oceňuji, jak jste dokázala přizpůsobit pokračování vašeho vyprávění aktuální situaci u nás. Skvělé.

Zpět na homepage Zpět na článek