Můj den v krizi: pečení, vaření a nezbytná procházka s foťákem
FOTO: autorka

Můj den v krizi: pečení, vaření a nezbytná procházka s foťákem

26. 3. 2020

Křídla přistřižená kvůli světovému nepříteli č. 1 koronaviru se mi vůbec nelíbí. Nevím ale o nikom, komu by se líbila, všichni se s nimi musíme smířit a přizpůsobit život do doby, než se s krizí vypořádáme, tak to dělám také. Nudit jsem se zatím nestihla.

Poslyšte, jak tedy vypadalo moje úterý 24. března. Za okny je modrá obloha, sice chladno, ale krásně. Raději se tepleji oblékám než trmácím v horku.

Na dnešek jsem si ale slíbila, že budu puťka domácí, ale stejně tuším, že to nedokážu dodržet. Nicméně upekla jsem kynutý koláč, zvaný v naší rodině podle tety, která už dávno není mezi námi, hajfl kuchen. Víte, jaký to je? Přece hromádkový. Na těsto se navrší celkem bez ladu náplně - hromádky, v mém případě tvarohu, máku a povidel a vše se posype drobenkou. Co na tom, že německy je hromada Haufen. Teta, nahrazující mi babičku, prostě říkávala hajfl kuchen.  

K večeři jsem připravila můj oblíbený salát z řapíkatého celeru. Je to taky jednoduché. Základem je řapíkatý celer a pak už to jde stylem pejsek a kočička nebo zkrátka, co dům dá. Já na něm ujíždím vždycky v zimě.

Odpoledne mě už ale doma nikdo neudrží. Pomyslím si, jak krásně musí být v Praze. V Kutné Hoře. I kdekoliv jinde. Zamáčknu slzu, zaženu hříšné myšlenky, zbytečně přejedu řasy maskarou, přifrcnu se rouškou, beru batůžek a jdu. Ale ta přistřižená křídla mě bolí, vycházkový okruh je omezený okolím města. Projdu si tedy kousek historické Doksanské cesty. Ta už má nějakých 850 let. Odedávna spojovala arcibiskupské město Roudnice nad Labem s klášterem v Doksanech. Na kraji Roudnice je závora a za ní zůstal zachován kousek oné cesty až ke kapličce V Jirchářích. Tu už díky mně dobře znáte (Mé oblíbené místo od jara do zimy ). Já však dneska nepůjdu ke kapličce, protože cesta od ní dál nevede. Byla rozorána a táhne se tam ohromný zelený lán. Z města jsem vyšla kolem řopíku, kapličky sv. Václava a školky v místní části Podlusky s dalším řopíkem na jejím dvorku. Za posledními domy Podlusk vede cesta, která lán obchází a na původní doksanskou cestu pak navazuje. Došla jsem po ní ke kolmé silnici, dál půjdu někdy jindy. Vrátit do Roudnice jsem se rozhodla oklikou po silnici. Tak jsem vlastně přišla až k závoře na začátku Doksanské cesty a okruh se uzavřel. Mobilní aplikace se zastavila na 9 kilometrech.

Ještě se zastavit v květinářství pro macešky, osázet mísy určené na hřbitov a můžu se dívat na televizi. Nebo si číst, co jste dělali vy.

 

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jindra Hubačová
Pěkný článek, krásné fotky, výborný koláč , který na procházce přijde k chuti a doma řapíkatý salátek určitě s řízeckem , no co bychom v té karanténě chtěli více? Ano, tento kolač milujeme a řikame mu " kecáný".
Marie Měchurová
Aleno, jste moje krevní skupina - procházky a pohyb jsou ty nejlepší zbraně proti špatné náladě i proto tomu pitomému viru. Když si člověk přinese ještě pár hezkých fotografií, je to bonus navíc ….
Dana Puchalská
Jak tak koukám na různé zprávy z Prahy, tak jen lituji, že nikam nesmíme. Vždyť takhle liduprazdné ulice a náměstí jsem už opravdu dlouho neviděla.
Alena Tollarová
Děkuji vám, že jste nakoukli, jak vypadá můj den v krizi. Přiznám se, že úplně nerozumím tomu, jaké popisky bych měla přidat. Evo M., taky doufám. Alenko, to jsou věci, které se pochopit nedají. Naďo, jak to, že nemáš chuť? Vždyť jsi spoustu fotek z Milady k Tvému článku dala. Hlavně ať nám další dny v krizi utíkají ve zdraví!
Jitka Mošovská
Aleno, obdivuji Tě. Já, nejen teď, ale od listopadu, vařím, peču, smažím a kynu, zrovna tak naši pejsci. Dnes jsme měli přírodní vepřovou kotletu s bramborem a mix zeleným salátem. Upekla jsem řezy z margot čokolády. Také pijeme domácí svařák, je nám pořád zima. Aktivity zrušeny, je to nuda. Čekám, kdy bude tepleji na zahrádku.
Jitka Hašková
Aleno díky, alespoň jsem s tebou na virtuální procházce.
Naděžda Špásová
pokračování, chybička se vloudila. Tobě tohle nehrozí. Máš moc hezké fotky a vycházka byla určitě pěkná. (ʘᴗʘ✿)
Naděžda Špásová
My jsme byli na Miladě, mám spoustu krásných fotek, ale nemám chuť to sem dávat, koukne se na to 5 lidí a nic
Alena Vávrová
Jako vždy - paráda a jsi nedostižná. Co mne však zarazilo, že taková památná poutní cesta byla rozoraná. Doufám, že nejen u nás se obnovují i kdysi obyčejné polní cesty. Např. u obce Zbyny.
Eliška Murasová
Ali, se ví, že jsi děvče toulavé, a tak se jdu s Tebou trochu projít. Ten koláč vypadá dobře!

Zpět na homepage Zpět na článek