Dubnový bylinkář: Pozor dávejte hlavně na játra. Pomůže ostropestřec, ale také grapefruit či chřest
Ostropestřec mariánský - to nejlepší na játra. FOTO: wikimedia.commons

Dubnový bylinkář: Pozor dávejte hlavně na játra. Pomůže ostropestřec, ale také grapefruit či chřest

4. 4. 2020

Játra jsou nejohroženějším orgánem tohoto měsíce. Může se to projevit potížemi s výměnou látkovou, zvýšením teploty, která signalizuje zánět, narušením žaludečních kyselin – kyselina solná je v přebytku, proto i pálením žáhy, nebo zhoršením stavu pokožky.

Ohrožené jsou i svaly, dočasně slabé a snáze ovlivnitelné – kladně i záporně. Proto pozor při sportování. Velkou fyzickou zátěž raději vynecháme. Oči jsou přímo závislé na jaterní funkci a jejich ohrožení odpovídá stavu jater. Pozor na záněty: prach, slunce!

Každá změna ve funkci jater znamená vážné nebezpečí, proto vyloučíme vše, co játra nadmíru zatěžuje – především smažená a těžká jídla, alkohol. Dáváme přednost zelenině a ovoci, pijeme čaj podporující látkovou výměnu, který obohatíme alespoň jednou hořčinou (pelyněk). Výhodnější než hlávkový salát je kozlíček polníček nebo salát z pampeliškových listů, které mají vyšší poměr hořčin.

Pamatujeme na zvýšenou potřebu zinku (dýňová semínka) a vitaminu A, případně hořčíku (zároveň vitaminu B6.

Tepelná úprava mrkve je nutná proto, abychom pomocí tuku a tepla získali vitamin A. Nastrouhanou mrkev lehce osmažíme na trošce rostlinného tuku. V úpravě nasladko jí můžeme ochutit třeba ovocem nebo naslano petrželkou, bazalkou, tymiánem.

Pokračujeme v pití čaje z ostropestřce mariánského jako v březnu. Působí regenerativně a na rozšířená, ztučnělá játra. Nemá vedlejší účinky ani při zvýšeném dávkování.

Ve druhé polovině měsíce jsou játra ohrožena spíše sníženou funkcí a únavou po předchozím období. Vyčerpala se a nyní působí potíže, například se žlučníkem, který má na ně přímou vazbu. Projevují se mírně sníženou teplotou, „zimomřivostí“, nechutenstvím, problémy se zažíváním a zvýšenou alergií – jedná se o snížení imunity.

Doplňujeme chybějící prvky, především zinek – je obsažen v rýži, sóje, celeru, černém kořenu, česneku, fazolích, křenu, paprice, zelí, lilku, hruškách, jeřabinách, v bazalce, divizně, libečku a j. A také jód, obsažený v celeru, fazolích, kukuřici, mrkvi, paprice, petrželi, rajčeti, estragonu, v mátě peprné, meduňce aj. 

Stále dodržujeme přísnou dietu, jíme žluté a červené ovoce, listovou zeleninu. Pijeme játra posilující, tedy hořký čaj například z kořene a listů pampelišky, Z jejích mladých listů můžeme připravovat salát. Starší listy jsou stejně účinné, jen jsou tužší a mají více hořčin. K přípravě salátu se mi osvědčily jen jejich konce (asi 1/3). Příprava: tři hrsti omytých listů natrháme a smícháme se 2 dl zakysané smetany nebo jogurtu, dvěma špetkami soli. Přidáme trochu citronové šťávy a můžeme dochutit čerstvou nebo mraženou nasekanou koprovou natí. Někdo ještě přidá lžičku medu nebo cukru.

Mladá, pevná poupata pampelišek můžeme nakládat do octa a potom je používat jako kapary, kterými lze ochucovat různé saláty.

Pampeliška odedávna sloužila k léčení jaterních nemocí. Vyráběl se z ní likér: 500 g květů 2 dl šťávy z pampeliškových listů (příprava jako u kopřivové šťávy viz březen) a 150 g kořenů. Květy a kořeny nadrobno nakrájíme, přelijeme 0,5 l vřící vody a po vychladnutí přidáme 2 dl šťávy z listů a 0,5l 40% alkoholu. Necháme 5 dní na teplém místě, potom scedíme a osladíme podle chuti. Užíváme po lžičkách jako lék.

Také nálev z čekankových kořenů zmírňuje potíže s játry: 2 čajové lžičky drogy na šálek vody, 10 minut vyluhovat. Denně pít 2 šálky. Nálev z žebříčku uvolňuje křeče a působí protizánětlivě při jaterních a žlučníkových potížích. Jedna čajová lžička nastříhané natě na šálek vody a 15 min. louhovat. Denně se pijí 3 šálky mírně teplého neslazeného čaje.

Při zvýšených hodnotách jaterních testů a krevních tuků užíváme čaj z 80 g drcených semen ostropestřce mariánského, po 35 g rozrazilu lékařského, šalvějových a ořešákových listů a 25 g pampeliškových květů. 3 polévkové lžíce spaří 1 l vody a nechá se 10 minut louhovat. Uvedené množství se popíjí během dne.

Činnost jater příznivě ovlivňuje grapefruit. Mimoto má i velký obsah antioxidantů, snižuje hladinu škodlivého cholesterolu v krvi a dokáže zvrátit postup arteriosklerózy. To ale pouze v případě, že ho pojídáme po jednotlivých dílcích jako pomeranč. Jen tak z něj využijeme rozpustnou vlákninu, kterou vylisovaná šťáva postrádá. Nikdy grapefruitovou šťávou nezapíjíme léky, ani ke grapefruitům nepřidáváme cukr. Kyseliny v těle způsobují jejich kvašení.

Játrům prospívá také chřest. Vylučuje z těla vodu, aniž by dráždil ledviny, podporuje výměnu látkovou. Výrazné účinky má ještě máta peprná, ředkev, křen a hořčice.

 

Také na oči a ječné zrno jsou bylinky

Světlík lékařský je jedna z nejlepších bylin, které pomáhají při akutních a chronických zánětech očí, světloplachosti, příznacích únavy očí se slzením a pálením. Čaj působí přes obklady při očních zánětech, zvláště spojivek a očních víček, při poranění očí a hodí se na něj tyto byliny: nať světlíku, listy proskurníku a šťovíku, hlízy fenyklu, květy černého bezu, chrpy a pampelišky, mrkvová kaše. Byliny z desinfekčních důvodů krátce spaříme, zabalíme do gázy a položíme přes oči. Opakujeme po několik týdnů.

Při ošetřování tzv. ječného zrna se doporučuje připravit čaj ze světlíku, smíchaným na půl s heřmánkem a použít jako teplý obklad. Pravidelně užívaný čaj ze světlíku lékařského podporuje účinky obkladů: jednu lžičku pokrájené natě přelijeme šálkem studené vody, přivedeme do varu a dvě minuty louhujeme.

Je kostival lékařský léčivý nebo nebezpečný? Jeho kořen obsahuje pyrolyzidin, který je znám jako rakovinotvorná látka. Proto se nedoporučuje užívat dlouhodobě vnitřně, nikdy ne déle než jeden měsíc – pro vysoký obsah pyrolizidinu a consolidinu, které narušují jaterní činnost. Tyto látky jsou obsaženy i v dalších bylinách – podbělu, devětsilu, plicníku, barvínku, brutnáku, starčku. Kostival má nepochybné výrazné léčebné účinky, ale buďme opatrní a používejme ho vnitřně jen v nezbytně nutných případech, krátkodobě a v malých dávkách, například při zlomeninách, kdy se podává formou prášku na špičku nože. Pokud ho musíme přidávat do čaje, potom až chvíli po spaření, když teplota klesne přibližně na 90 °C.

 

Jak zvýšit účinnost bylin?

Speciální úpravou lze zvýšit účinnost bylin: V rostlinách, které se dostanou do krajně nepříznivých podmínek, vzrůstá množství obranných, vysoce biologicky aktivních látek, které rostlina jinak neobsahuje. Prof. Filatov tyto vlastnosti rostlin objevil a úspěšně používal v očním lékařství, proto metoda nese jeho jméno. 

Čerstvá bylina (nať nebo listy) se omyjí studenou vodou, lehce osuší a zabalí do tmavého papírového nebo textilního obalu. Uloží se na deset dní do chladničky v teplotě 4 °C, bez přístupu světla. Potom takto upravenou bylinu použijeme k přípravě některé z lékových forem, ale například i do salátů a pomazánek.

Kosmetika: nálev z lopuchu většího: 1 čajová lžička směsi kořene a listů na šálek vody – 2 až 3 šálky denně. Droga pomáhá vylučování moči, žluči, potu a zlepšuje látkovou výměnu, působí na rychlé odstraňování odpadních látek z těla a tím zlepšení regeneračních procesů v kůži – při kožních vyrážkách a ekzémech, při nadměrném maštění vlasů a chorobách vlasové pokožky. Je třeba si uvědomit, že pěstění krásy začíná zevnitř.

Sedmikráska chudobka je významnou bylinkou při tzv. čištění krve, při trudovitosti a akné – přikládají se obklady ze spařené drogy na postižená místa.

V tomto měsíci sbíráme: 

Bršlice kozí noha – list
Černý bez list a mladá kůra
Černý rybíz – list (v době květu)
Česnek medvědí – list (před květem, zmrazit)
Jehlice trnitá – kořen (kolem 14. hodiny, omýt, rozříznout, sušit na 50 °C.
Jírovec (kaštan koňský) – květ (v plném květu, i růžově kvetoucí, sběr za sucha)
Kerblík třebule – nať (zmrazit, sbírat pouze do rozkvětu)
Kopřiva dvoudomá – list (ne v zastíněných prostorech, kolem 14. hodiny)
Pampeliška lékařská – kořen s natí (těsně před rozkvětem, kořen se rychle omyje, rozpůlí a suší na 50 °C, hotovou drogu uzavřít!)
Prvosenka jarní – květ (i prvosenka vyšší, sušit na max. 40 °C)
Popenec břečťanovitý – kvetoucí nať (mezi 14 – 16 hodinou)
Borovice lesní (sosna) – pupeny (těsně před rozvitím)

 

Květoslav Mráček

 

 

 

 

bylinky
Autor: Redakce
Hodnocení:
(5 b. / 3 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eliška Murasová
Díky, dobré informace.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.