Krizi zvládáme, nepodceňujte nás, hlásí čeští senioři
Ilustrační foto: ingimage.com

Krizi zvládáme, nepodceňujte nás, hlásí čeští senioři

2. 5. 2020

Život seniorů se v koronavirové krizi nezastavil. Dokonce se pro mnohé ani příliš nezměnil. Mnozí zvládají omezení velmi dobře. Relaxují, chodí na procházky, díky moderním technologiím jsou v kontaktu s rodinou a přáteli. Jenže se o nich nemluví. Většina lidí si myslí, že jsou všichni bezmocní, nešťastní, osamělí.

„Zatím vše zvládám dobře. Ponorka ještě nebyla a doufám, že nebude. Na nákupy dojdeme, anebo dojedeme autem. Denně chodíme na procházky. Chybí jen to pomuchlání s vnoučaty, ale Skype nám umožní sledovat dětičky přes kameru,“ říká například seniorka z Prahy Hana Čadová.

Také čtyřiasedmdesátiletá Eva Mužíková z Liberce nouzový stav nepovažuje za katastrofu ani  výrazný zásah do života. Žiji stále stejně, opravdu nic mi nechybí. Nikdy jsem nepotřebovala navštěvovat, nebo zvát na návštěvu přátele, stačí mi, že o nich vím. Užívám si krás přírody na dlouhých procházkách. Zprávy nesleduji, v televizi si užívám jen oblíbené pořady. Vlastně mi chybí jen pejskové z útulku a na hlídání u mě doma,“ říká paní Eva, bývalá pedagožka a zootechnička, která se dlouhá léta zabývala výcvikem psů.

Stejně jako Eva Mužíková i Vlasta Lédlová bydlí sama, a přesto si nestěžuje ani v této těžké době. Nesleduje televizi plnou negativních zpráv, informace, které potřebuje, si najde na internetu. A právě díky moderním technologiím i ona udržuje kontakt s rodinou. „Vídáme se přes internet, voláme si a píšeme a s dcerou ze zahraničí dokonce mnohem víc než obvykle. Samozřejmě se těším, až se zase sejdeme. Ale jsme v kontaktu se sousedkou, která je taky sama, hrajeme skoro každý den pingpong a po večerech chodíme na procházky po okolí. A s další kamarádkou vyrážíme občas dopoledne do přírody do lesů na delší túry. Bez lidí a v pohodě. Místo restaurací si doma vařím nová jídla a potěší mě fotky a nápady od ostatních, se kterými je sdílíme,“ říká Vlasta Lédlová.

Některé seniorky se do boje s koronavirem aktivně zapojily. Jednou z nich je Marie Novotná, která říká: "Pracuji v nemocnici, omezení nijak nepociťuji, jen trochu změnu v pracovním postupu. Zprávy o covidu19 nesleduji, základní informace čerpám v práci. Mám štěstí, že moje rodina chápe situaci a nepanikaří,“ Marie Novotná. Další aktivní dáma, Lidmila Nejedlá z Poděbrad hlídá ve školce děti rodičů, kteří pracují ve firmě jejího syna. "Dopoledne výuka, vycházka, po obědě hry a zábava. Dost mě to vyčerpává, nemám na nic čas. Ale připadám si užitečná, tedy cítím se dobře," říká statečně Lidmila.

Podle socioložky Lucie Vidovićové z fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně je pandemie nástroj jako každý jiný, záleží do značné míry na nás, k čemu jej využijeme. "Jen k tomu potřebujeme dostat příležitost. S kolegy a kolegyněmi kritizujeme na současném přístupu ke krizi to, že jsme více slyšeli o seniorech od jiných, než od nich samotných, o tom, co přinášejí společnosti. Přitom jejich život se v žádném případě s nouzovým stavem nezastavil." 

 

Fámy a fake-news zneklidňují

Ukazuje se, že v psychické výhodě jsou zejména lidé, kteří umí aktivně používat internet a potřebné informace si dohledají. Naopak lidé, kteří nemají dostatek informací a v záplavě negativních zpráv, nejrůznějších nařízení a opatření se ztrácí, vyhledávají pomoc jinde, například na krizových telefonních linkách.

„Klienti se zajímají nejen o obecné informace, které si chtějí ujasnit, upřesnit nebo si o nich s někým promluvit, ale hledají možnosti, jak se chránit, poradit, zda rušit kontroly u lékařů, stornovat letní zájezdy a lázně, nebo zajistit praktické záležitosti počínaje nakupováním,“ potvrzuje František Horák, vedoucí Senior telefonu neziskové organizace Život90. Podle něho krize nejvíce ovlivnila psychiku starších lidí, kteří žijí sami v bytech, kteří nemají oporu ani u svých rodinných příslušníků. „Tito lidé se často potřebují jen vypovídat, potřebují empatické ucho, které je vyslechne. Ovšem jsou i případy lidí, které ohrožuje úzkost, jsou v depresi a třeba prožívají i domácí násilí. Zde se snažíme společně hledat řešení pomocí dalších odborníků, nabízíme opětovné zavolání na linku v jakoukoli denní  i noční hodinu, nebo i konkrétní kroky, které se v daném stavu dají udělat, říká František Horák.

Podobné zkušenosti mají i v organizaci Elpida, která rovněž provozuje telefonní linku pomoci pro seniory. Podle Kateřiny Bartákové z Elpidy často volají lidé, kteří žijí s blízkou osobu, s níž měli obvykle problémy i před pandemií. „Volají s tím, že jejich problémy eskalují a nezřídka dochází k domácímu násilí psychickému i fyzickému,“ potvrzuje. Další skupinou volajících jsou senioři v obtížné ekonomické situaci. „Nemálo seniorů bylo doposavad schopných vyjít se svými příjmy jen díky vynalézavosti, spořivosti a nákupům v tzv. akcích. Pokud jim nyní nakupují dobrovolníce - na slevové akce nehledí. A již nyní se ozývají senioři s výraznou obavou, jak další měsíce zvládnou“ vysvětluje  Kateřina Bartáková.

Podle ní k psychické pohodě nepřispívají často nejrůznější fámy a fake news, které se šíří prostřednictvím e-mailů a whatsappových zpráv. „Například informace o tom, že lidem nad sedmdesát let nebudou v případě nákazy podávány žádné léky a budou umírat v bolestech doma, zneklidnila velký počet našich volajících,“ uvedla Kateřina Bartáková.

Krizová linka Elpidy přijímá denně kolem tří set telefonních hovorů. Jak uvádí Kateřina Bartáková, zájem očekávali mnohem vyšší. „Ukazuje se, že velmi dobře funguje rodinné zázemí seniorů, u osamělých seniorů pak zafungovaly regionální zdroje a pomoc jednotlivých městských či obecních úřadů.

„Pandemie má i pozitivní důsledky a jedním z nich je, že jsem si vyzkoušeli nové formy pomoci, zjistili jsme, co v nich funguje a kde jsou bílá místa,“ podotýká socioložka Lucie Vidovičová.

 

Seniory zajímá, co bude dál

Ale vraťme se zase na začátek, ke čtenářům portálu i60. Že opatření kvůli epidemii může přinést do života seniorů i něco pozitivního, sděluje dvaasedmdesátiletá Marie Měchurová z Holešova: „Po celý aktivní i důchodový život se nenašel nikdo, kdo by mě zklidnil. Pořád jsem musela někam spěchat, pořád něco organizovat, všechno muselo klapat jak hodinky. Každá minuta se musela využít. Až ten koronavirus to dokázal. Sedím na houpačce i hodinu, hledím do zahrádky s kocourem na klíně. Nejvíc se těším na odpolední kafíčko, které jsme se naučili s manželem pravidelně popíjet. Dokonce se neprojevila ani žádná ponorka".

A někteří senioři se už zamýšlí, co bude, až krize odezní. „Uplynulo jen pár týdnů od doby, kdy jsme nuceni částečně slevit ze svých standardů. Nebojím se koronaviru, ale politických aktivit, které budou po krizi následovat,“ vyslovila obavu Jana Kollinová. Obavy má i Naděžda Špásová z Ústí nad Labem: „Bojím se jen toho, že po zklidnění současných potíží už nic nebude jako dřív. Lidé na sebe přestanou být hodní, protože vzniknou opět společenské rozdíly a nastoupí závist, která je našemu národu vlastní. Budoucnost ukáže, co jsme zač.“

Každopádně je už nyní jasné to, o čem odborníci na problematiku stárnutí často mluví, ale obecně známé to ve společnosti zatím ještě stále není: Senioři jsou velmi různorodá skupina lidí. Jsou mezi nimi ti, kteří panikaří a podléhají obavám, stejně jako ti, kteří jsou aktivní, život si užívají i ve špatných časech a krizi berou jako zajímavou zkušenost, příležitost ke změnám v životě.

 

aktivní senioři koronavirus
Autor: Jan Raška
Hodnocení:
(5.1 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Lenka Kočandrlová
Tak jsem se trochu zamyslela: pro muže jsou různé výrazy,oslavující jeho stáří ,demonstrující jeho vědomosti, vyznačující jeho úctyhodnost.Například: kmet,stařešina,nestor.Máme takové výrazy i pro ženy??? Nic mne nenapadá,leda "stará bába,stařenka,seniorka". Tak je to takové nespravedlivé...Z jiného soudku je můj včerejší zážitek z jistého nákupního landu.Chodím v určené hodiny pro 65 a výše občany. Tentokrát mi ochranka - pán tak v mém věku či mladší,řekl,že musím počkat ,že teď je to jen pro staré. Po sdělení,že mi už je taky tolik,nevěřícně zíral.Možná chtěl vidět občanku....Docela mne potěšilo,že ještě "nevypadám".
Svatava Páleníková
Moc pěkný článek. Jsem ráda, že jsem si mohla přečíst o zdejších šikovných a aktivních ženách. Oslovování senioři mi vůbec nevadí. Dětem se také neříká hodně mladí lidé nebo lidé v nízkém věku pěti až deseti let... Občas řešíme malichernosti místo důležitých věcí...
Irena Mertová
Souhlasím s Olinkou :-)
Milena Znamenáčková
Označení senior mi nijak nevadí, hlavně jsem ráda, že vymizelo označení "přestárlý", i když jsem v té době byla středního věku, tak mi toto slovo vyvolávalo husí kůži.
Olga Štolbová
Zdravím a děkuji za článek, je pravdivý a vlastně, i poučný. A velmi zajímavá je diskuze. Lidičky, jak se tedy chceme nazývat? Starý, starší, přestárlý? Důchodce, senior, rentiér? Bože, vždyť je to jedno, hlavně, že jsme tady a snažíme se občas někomu i pomoci, pokud je to v našich silách, a pokud už nemůžeme, rádi přijmeme pomoc od druhých. A když o mně někdo řekne "pětaosmdesátiletá stařenka," zasměju se, protože jako stařenka si vůbec nepřipadám. Ví snad někdo od kolika let jsou stařenky a stařečkové?
Danuše D'Engeli
Jeho Svatosti 14. Dalajlámovi je více než osmdesát let. Nikdo o něm nemluví, jako o seniorovi. Osobně jsem toto označení nepřijala. Mluvím o "seniorech", pokud jim je více než osmdesát let jako o lidech vyššího věku. Rovněž nepoužívám například výraz Židé, ale lidě židovského původu. Člověk je tak "maldý", jak se cítí jeho duše. Vyčlenění jakékoliv skupiny ze společnosti, to snad je přežitek z minulosti. To není vývoj, ale stagnace. Proto přeji všem lidem jakéhokoliv věku vše dobré, všem hodně zdraví a radostné aktivity.
Jan Zelenka
Líbo, vyjadřuješ přesně to, jak to cítím i já. Letos 8. února byla zde zveřejněna moje "Glosa o vyčleněných seniorech", kde vyjadřuji svá stanoviska k "seniorskému" stavu.
Libuše Křapová
Dano, mně osobně více vadí slovo důchodce, a nebo když ve zprávách slyším informaci, jak se šedesátiletá stařenka ubránila lupiči. Ale jinak souhlasím s tebou, že výrazy jako sedmdesátiletý nebo starší muž (žena) by byly rozhodně stravitelnější.
Dana Hošková
Přátelé, nevadí vám nadužívání slova "senior"? Dříve se psalo či mluvilo o 70leté paní či 80letém muži a pod., dnes je všude přeseniorováno.
Soňa Prachfeldová
Paní Novotná, vždyť se dokonce vyzývalo, kdo může, aby si svého seniora vzal domů. S tímhle se musí zabývat vláda, kraje, dejme popud, třeba přes Radu seniorů Dr. Pernesovi. Nebuďme lhostejní k těm , kteří již nemohou a my zatím ano. Nic netrvá věčně a to co se vybudovalo za socialismu , ano , ale přece do budoucna nestačí jen vyměnit židle a stoly. Vy byste nechtěla dožít důstojně v zázemí své rodiny ? Rodina nezvládá, chápu a tady by měla nastoupit individuální pečovatelská služba , než investovat do LDN na umřeni. Co člověk, to vlastní názor a jaký máte Vy ?

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.