Zpráva nikoliv o stavu Unie, ale o stavu mých buxusů

Zpráva nikoliv o stavu Unie, ale o stavu mých buxusů

18. 5. 2020

Vloni jsem psala o napadení všech mých buxusů “buxusožroutem”. Dnes vám hodlám podat informaci o tom, jak zahradnice, která nechtěla použít žádnou chemii na své zahradě a pořád doufala, že si příroda poradí sama, o všechny své buxusy přišla...a že jich nebylo málo ! Tři letité, opečovávané, stříhané do tvarů a dobrých dvacet menších, kulatých, jako podsadba pod ploty z tújí. 

Tak příroda si teda poradila v tom smyslu, že když je něčeho příliš (něco se hodně přemnoží například), okamžitě nemilosrdně zakročí a je to.  Nedělá s tím žádné cavyky,  přemnožení čehokoliv se prostě nepovoluje a hotovo  -  zařídí  se,  aby  se například v případě buxusů přemnožilo zas něco jiného, které to jiné přemnožené zkrátka zlikviduje. Vím z vlastní zkušenosti, že i rybky v akváriu, pokud jich je na daný prostor hodně, se prostě třeba požerou, aby jich bylo jen tolik, co se uživí. V tom je teda ta příroda neskonale moudrá. 

Tak jsem se poučila, že se nic nemá přehánět a k přírodě se musí chovat slušně, citlivě a ohleduplně. A tam, kde dříve byla pouze krásná louka na pastvu, necpat přemíru nějakých cizorodých buxusů. Suchý buxus jsme tedy podřízli jak podsvinče a poslouží v ohništi, až budeme opékat buřty (vnoučci se při té zprávě převelice zaradovali a psali mi: Mňam, už se těšíme ! ) A kašlali na mou nostalgii po buxusu, buřty jsou buřty. 

Ale neodbytně se mi teď ovšem vtírá analogie s viry...nejsme i my, lidé, už tak nějak přemnožení, nebereme na přírodu vůbec ohled, ničíme, co můžeme a příroda na nás teď zahrozila prstem ?

Hodnocení:
(5.3 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Olga Štolbová
Také jsem letos přišla o jeden buxus a mrzí mě to, byl to krásný několikaletý keřík. Na jeho místo už mám náhradu, vnučka mi k narozkám přinesla růžový rododendron, tak ten tam teď bude bydlet. Snad se mu tam bude dařit, hned vedle má bílého bráchu, asi desetiletého.
Jana Hošková
Aleno, žádné slzičky nebyly, beru to tak, jak to je. Mým krédem je to, co napsala níže Hanka. A vůbec - vždyť mám zas příležitost zasadit něco jiného, změna je život ! :-)) Poskočila jsem a hbitě navštívila zahradnictví a už vymýšlím, co tam bude místo buxusů. Ivo, kdybych to nechala na přirozeném výběru, mám za chvilku ze zahrady louku. Takže přirozený výběr odsud-podsud, či jak se to říká...přeci jenom, ještě že jsme už vývojově tak daleko, že máme určité možnosti obrany, jinak bychom mohli špatně dopadnout :-))
ivana kosťunová
že bychom to nechali na přirozeném výběru ?
Alena Tollarová
Přemýšlím, kolik lítostivých slziček káplo před napsáním této glosy. Co ta chemie, opravdu se nekonala vůbec nebo už bylo pozdě?
Zuzana Pivcová
Ano, s přírodou je to víc než svatá pravda.I na té hrozbě něco je. Díky.
Hana Nováková
Hezký článek, člověku je to líto, zvláště pak, buxusy rostou pomalu, mám dva jeden vysoký jeden nízky cca 15 let Bylo by mi to líto, ale musela bych si říci, nejde o život, tak nejde o nic. Vše se dá koupit a znovu osázet. Bohužel, jen člověka nelze nenahradit!! Hezký den

Zpět na homepage Zpět na článek