Jak jsem vozila vánoční kapry
Ilustrační foto: pixabay.com

Jak jsem vozila vánoční kapry

6. 12. 2020

Škola je škola a každý si jí musí projít krok za krokem. Já jsem se bláznivě zamilovala do jízdy autem a hledala si práci za volantem. ČSAD tehdy shánělo řidiče, a tak jsem to šla zkusit. Bylo to v září a přijali mě, i když jsem měla řidičák na osobák jen pár měsíců a doma auto žádné.

Ale s tím jsem se nechlubila. Ihned začala autoškola na skupinu C pro náklaďáky, abych po dvou letech praxe mohla zažádat o řidičák D pro autobusy, což byl můj cíl.

V autoškole se mi moc líbilo, takže jsem zanedlouho šla za šéfem nákladní dopravy a hlásila se s mokrým řidičákem do práce. Přivítal mne s radostí. "Kur.., já jsem chtěl šoféra a ne babu!" Uháněl na plac a zastavil se před obludnou tatrovkou. "Zvedni tu bočnici!" zařval, aby mi ukázal svoji nadvládu. Nakonec se nade mnou ustrnul a posadil do odrbané avie a řekl, kam mám jet. Tam mi naštěstí přidělili závozníka, a tak jsme spolu jezdili od podniku k podniku a rozváželi zásilky, co přišly po železnici. Tak jsme makali asi měsíc a do Vánoc chybělo už jen pár dnů. 

Jednoho rána bylo na dispečinku nezvykle mnoho mužů. Co se děje? "Změna, jedeš na rozvoz kaprů." Přidělili mi dva mladíky, kteří prý se vyznají. A fakt vyznali. Naložili jsme dvě velikánské nádrže a jeli pro ryby. Aby nám bylo veseleji, potykali jsme si a pak Václav nezavřel pusu, jak chrlil fórky jeden za druhým, a brácha Jan navigoval. "Napřed se musíme stavit doma, máma nám nachystala snídani a kafe, a taky ať víš, kde bydlíme."

Jak se ukázalo později, bylo to velmi užitečné zastavení doma. Kromě snídaně vzali do auta i kafe a rum pro rybáře, "aby nás dobře navážili". Na sádce už byla docela dlouhá řada čekajících náklaďáků. Napustili nám nádrže vodou a pak už jsme popojeli k bazénu, kde se v gumákách až po pás brodili promrzlí rybáři a do sítí nabírali kapry, které pak jeřábem vyklopili do našich nádrží. A konečně jedem. Moji závozníci to nedělali poprvé, a tak znali všechny obchody, věděli, kam jet, a starali se o dodací listy a všechno ostatní.

Před každým obchodem už na nás nedočkavě čekaly fronty zákazníků. Veselé prodavačky mým chlapcům pokaždé nabízely rum s čajem, takže nám ta anabáze ubíhala čím dál veseleji. A když bylo všechno rozvezeno, byli kluci namol. Ješte štěstí, že mi ráno prozíravě ukázali, kde bydlí. Stěží jsem je probudila a vyšoupla z auta, ale to už si je vyzvedla starostlivá maminka i s tatínkem. Nepustila mne, nejdřív jsem se musela s nimi najíst a ejhle - ještě zbyl nějaký kapřík pro nás.

Další den jsme vyráželi na trasu ještě v hluboké noci, abychom mohli naložit brzy a dobré ryby. Vyzvedla jsem hochy doma a musela se povinně s nimi nasnídat, na což jejich mamka velmi dbala. Nezapomněla ani na to kafe a rum pro rybáře. Měli jsme tak u nich protekci a jen jednou jsme o ni málem přišli, když jsem trochu prudce u váhy přibrzdila a vlna vody z vany na korbě oblila chudáka vážného. Pak zase vandr od krámu ke krámu a opět jsem domů dovezla pár kaprů a páreček namol. Maminka se na ně nikdy nezlobila, ani na mne.

Všechno šlo hladce a vesele až do posledního dne. To nás na cestách zastihla sněhová bouře. Dokonce i s hromy a blesky a chumelice, že nebylo na krok vidět. Byla ve mě malá dušička, vědoma si svých nevelkých zkušeností za volantem. A co čert nechtěl, na cestě byl napříč nabouraný kamion a bláznivý policajt nás poslal objížďkou přes polní cesu. Odtud se snad nikdy nedostanem. Nakonec jsem se odvážila, statečná avie to zvládla a za chvíli jsme šťastně dojeli domů k plné míse usmažených kaprů. Lepši jsem už v životě neochutnala. Auto jsem zavezla do garáží. Na korbě jsem našla zapomenutého lína odloženého stranou, protože prý je skvělý na másle. Donesla jsem ho synům celého zmrzlého a on se ve vaně kupodivu probudil k životu. Za tu statečnost, že dokázal přežít to naše vánoční rybí dobrodružství, jsme ho pak šli pustit do blízké přehrady.

Třeba je tam on a jeho rodina dodnes.

Soutěžní příspěvek

Hodnocení:
(5 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Rostislav Mraček
Moc pěkné! Hned je veseleji.
Eva Mužíková
Paní Věrko, také obdivuji Vaši odvahu. Hezky napsáno, mám takové příběhy moc ráda.
Margita Melegova
Krasny predvanocni pribeh, dekuji.
Daniela Řeřichová
Moc hezký vánoční příběh s dramatickým dějem, děkuji. A smekám před vaší odvahou.
Jitka Hašková
Krásný vánoční příspěvek. Jste odvážná.
ivana kosťunová
Takhle tedy vypadají Vánoce z té druhé strany . Moc hezký příspěvek.
Václav Soukup
Díky za hezký příběh !
Josef Borecký
Krása početl jsem si :)
Věra Sehnalová
Dekuji vam vsem za povzbudiva slova i gratulace. !!
Nina Šachová
Též gratuluji, poutavě napsaný vánoční příběh. Děkuji.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.