Lichá čísla mi připadají elegantní, sudá těžkopádná. Výjimku tvoří 4, protože je tak hezky ostrá. A naopak 3 je poloviční 8, kterou mám ráda ze všech nejmíň. I při vyslovení je taková boubelatá; když řeknete „osm“, nebo dokonce „v/osum“, je toho plná pusa. Zdá se mi, že i sama přídavná jména jsou svým zněním v souladu s číslicemi, které zahrnují. Nevím, kde se to ve mně vzalo. Ze tří čísel mého data narození jsou dvě sudá a jedno liché. Svátek mám 8. 10. Tím to tedy nebude.
Když jsem byla malá, řekla mi maminka, taky Rak, že naše oblíbená (měsíční) čísla jsou 4, 7, 9. Od té doby jsem se v různých horoskopech náhodně setkala i s jinými čísly pro toto znamení. Je mi to jedno; vím, že je to hloupost. Tento týden se mi změní v počtu let pětka na šestku. Přijmu ji s radostí, že jsem se jí dožila.
Nejspíš si řeknete, že mé starosti byste chtěli mít. Myslím, že ani nechtěli. A taky tohle nejsou starosti. Jen jeden z momentů, jak vnímám svět kolem sebe.
