
Ilustrační foto :pixabay. com
Věčně
12. 8. 2020Láska se prodírá
tak často skrze slzy,
marně se domnívá,
že nikdy neomrzí,
křoviny rozhrne
a zanechává stopy,
vlasy má stříbrné
a konec nepochopí.
Lásky nás míjejí,
byly to vůbec lásky?,
máme však naději,
odpověď bez otázky,
touhy se unaví,
jen láska stále žije,
stříbro se roztaví
do věčné melodie.
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní
příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke
konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv
vulgarismy.
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
Marie Doušová
13.8.2020 10:33
Potěšilo a pohladilo po duši , jako vždy od Zuzky,která má v sobě tolik lásky, kterou umí krásně vyjádřit.Dík.
Jana Šenbergerová
12.8.2020 14:34
Krásná, a o to hezčí, že se hezky doplňuje s textem Jany Veselkové Moje prázdniny a ztracená láska.
Jitka Caklová
12.8.2020 11:50
Než člověk pochopí, co láska obnáší, má vlasy stříbrné a v duši, více či méně, zbytečných zklamání ♥
Zpět na homepage Zpět na článek