Korčula a Orebič
FOTO: autorka

Korčula a Orebič

14. 9. 2020

Koncem léta jsme s mužem většinou jezdívali do Chorvatska. Chorvatsko je naše srdeční záležitost, ale o tom už jsem tady na íčku psala. Letos jsme z obecně známých důvodů do Chorvatska nejeli, a tak se mi v tomto období občas trochu zasteskne. Po příjemném prostředí a klidném a teplém dotyku moře.

Drobný stesk jsem zaháněla listováním v archivu fotografií a přitom jsem narazila na fotky z Orebiče a Korčuly. Byli jsme tam před dvěma lety a strávili jsme tam pár zajímavých dní. Kromě každodenního koupání a plavání jsme se vydali i na krátké výlety, a tak vzniklo pár fotografií, o které bych se s vámi chtěla podělit.

Nejvíc se mi líbilo na ostrově Korčula ve stejnojmenném městě Korčula. Z hotelu v Orebiči jsme ho měli stále na dohled. A tak jsme se tam jednoho dne vypravili na celodenní výlet. Cesta malou motorovou lodí přes úžinu trvala pár minut a už jsme byli na ostrově.

dsc-0345-1-.jpg

Podvečerní pohled přes úžinu na starou část Korčuly. Zde je dobře vidět katedrála sv. Marka, která je jakýmsi centrem historické části města.

Ostrov Korčula leží v Jaderském moři blízko Dalmátského pobřeží. Co do velikosti, je šestým největším Jadranským ostrovem, je v průměru 46,8 km dlouhý a 7,8 km široký. V roce 2001 zde žilo 16138 obyvatel, převážnou většinu tvoří Chorvaté. Podle pověsti bylo město Korčula založeno trójským hrdinou Antenorem, prokazatelně tu byla řecká osada již ve 4. století př. n. l. Za dobu své existence vystřídalo město spoustu vládců, což je vysvětlitelné jeho strategickou polohou mezi Benátkami a Středozemním mořem.

Po příjezdu do přístavu na Korčule každého samozřejmě upoutá pohled na staré město, které leží na vyvýšeném poloostrově a je ze všech stran obklopeno hradbami ze 14. a 16. století. Součástí opevnění jsou čtyři válcovité bašty, z nichž nejmohutnější Barbarigo je v přístavu. Hradby kolem staré Korčuly jsou přerušené dvěma branami – Mořskou branou od přístavu a Pevninskou branou od další části ostrova.

dsc-0491-3.jpg

 Pohled na starou Korčulu od moře, v popředí bašta Barbarigo.

 

dsc-0371.jpg

Jeden ze vstupů do města - Pevninská brána

Plocha starého města je 51 tis. m2, v době největšího rozkvětu města zde žilo asi 4000 lidí. Na městečku je porozuhodné, jak byla stará výstavba přizpůsobena místním povětrnostním podmínkám. Hlavní ulice města vede v severojižním směru a třikrát se nepatrně lomí, aby vytvořila určitý větrolam pro větry a bouře vanoucí tímto směrem. Stejné uspořádání mají i uličky souběžné s touto komunikací. Aby přicházelo do domů ráno a večer co nejvíce světla a naopak, co nejméně slunce, nejsou uličky přímé, ale jsou mírně pootočené k severu. Tomuto půdorysu se říká „rybí kost“. Osobně mohu jen potvrdit, že pobyt v uličkách města je i za horkého dne velmi příjemný. Na rozdíl od jiných historických měst a městeček, není Korčula městem „duchů“. I v tomto prastarém městě místní lidé bydlí a normálně fungují.

 korcula-old-town-map-2001.gif

Mapa staré Korčuly dobře ilustruje způsob, jak bylo město vystavěno.

 

dsc-0402.jpg

 Přístav v Korčule. Na staré město plynule navazuje novější část Korčuly.

 

dsc-0375-2.jpg

V uličkách staré Korčuly to žije.

 

dsc-0427-1.jpg

Malé obchůdky jsou lákadlem pro turisty.

 

Tdsc-0385-2.jpg

Hlavní ulička přetínající starou Korčulu - je vidět mírné zakřivení.

 

Na náměstí ve středu starého města stojí katedrála sv. Marka ze 16. až 17. století s velmi cenným interiérem. Bohužel se ve stísněném prostoru špatně fotí. V bezprostřední blízkosti katedrály v malé uličce je údajně rodný dům cestovatele Marka Pola. Jako jeho rodiště jsou však uváděny i Benátky, ani jedno z míst však nemá důkaz o tom, že se právě v něm Marco Polo narodil. Jméno Marco Polo bylo prý tehdy na Korčule velmi časté a jeho potomci dodnes žijí v Orebiči. Vedle katedrály stojí i palác Gabrielli ze 16. století, kde je městské muzeum.

 

dsc-0419.jpg

Věž katedrály sv. Marka (běhala jsem kolem, ale lépe se mi katedrála vyfotit nepovedla).

 

dsc-0383.jpg

Jeden ze starých kostelů na Korčule

 

dsc-0462.jpg

Údajně rodný dům Marka Pola

 

dsc-0377.jpg

Jedno z muzeí v centru staré Korčuly.

 

dsc-0437.jpg

Němý svědek nelehké minulosti města

 

Ve staré části města najdete i řadu obchůdků, galerií, kaváren, bister a restaurací, kde se můžete občerstvit. Je tu i příležitost ke koupání – buď na uměle upravené městské pláži pod hradbami nebo na malých kamenitých plážích, často doplněných dřevěnými platy.

 

dsc-0454-1.jpg

Námětem obrazů v místních galeriích je převážně Korčula.

 

dsc-0426.jpg

Po prohlídce starého města je třeba si trochu odpočinout a občerstvit se.

 

dsc-0429.jpg

Koupání pod hradbami a pohled na druhou část přístavu.

 

 dsc-0469-1.jpg

Pohled z hradeb Korčuly směrem na Orebič aneb po dni plném zážitků se vracíme zpět do hotelu.

 

Městečko Orebič (původně Trstenica) je oblíbené letovisko, ležící na jihozápadním pobřeží poloostrova Pelješac přímo proti Korčule. V minulosti byl Orebič významným střediskem mořeplavby, která přinášela zdejšímu obyvatelstvu blahobyt. Když byly plachetnice vystřídány parními loděmi, rozkvět města skončil. Výstavné domy někdejších bohatých lodních kapitánů, obklopené zahradami s bujnou vegetací dodávají Orebiči specifický ráz.Nad Orebićem ve výšce 150 m. n. m. stojí goticko-renesanční františkánský klášter s kostelem P. Marie Andělské z 15. stol., kde je umístěna sbírka uměleckých předmětů. Jednoho podvečera jsme se dostali horskou silničkou až k němu a pokochali se krásnými výhledy na moře.

dsc-0522.jpg

Jeden z původních domů v Orebiči

 

dsc-0519-3.jpg

Kostel v Orebiči

 

dsc-0568-1.jpg

Tam nahoře vysoko nad Orebičem je františkánský klášter. Celou dobu nás vyzýval, ať se k němu vydáme.

 

dsc-0585.jpg

Kostel Panny Marie Andělské z 15. století je součástí kláštera.

 

dsc-0584m.jpg

Našince ale stejně nejvíc lákají ty nádherné výhledy. Moře ani ostrovy doma prostě nemáme.

 

dsc-0582.jpg

Pod klášterem leží honosný a dobře udržovaný hřbitov, kde je pochováno mnoho lodních kapitánů. Lodě projíždějící kolem jim prý vzdávají poctu houkáním.

 

Doufám, že vás tato virtuální návštěva kousíčku Chorvatska zaujala a alespoň trochu potěšila. Pokud byste se do těchto končin někdy chtěli vydat, doporučuji letecky do Dubrovníku a dál trajektem. My jsme absolvovali náročnou, dlouhou a únavnou cestu na Pelješac autobusem a dohodli jsme se, že sem autobusem už nikdy nepojedeme.I kvůli tomu, že v poslední části cesty je třeba přejet kousek Bosny a Hercegoviny a ta zbytečná zdržení na hranicích člověka zbytečně vytočí.

 

Zdroje informací: wikipedie, www.chorvatsko.cz

Hodnocení:
(5.2 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Flachsová
Opravdu krásně provedené fotky .Máme tato místa též focená -např.to schodiště obohacené o postavy našich třech potomků.Trávili jsme v Orebiči na Pelješaci dovolenou ještě když děti byly školáci.Ostrov Marco Pola-Korčula..Do Chorvatska jezdíme 2xročně, na začátku června,vše krásně zelené ,svěží.Pak v září-vše vyhřáté.Na ostrov,který nám skýtá čisté moře, celodenní slunce téměř bez mráčku..Užíváme si vše ráno koupíme ryby od rybářu po nočním lovu,na trhu domácí( a uzrálé!!)ovoce vše plné chuti..Večer si užíváme s chorvatskými národními písněmi,vůně grilovaného selete či jehněte se mísí s vůní borovic,levandule.. ,Dost z nás ukázněných si opět léto zde užila ,bez srocování a párty,s rodinou na poloprázdné pláži.bez covidu... Kdo tráví dovolenou ne jako poznávací,ale pro odpočinek ,sport ,gurmánské zážitky,jednoznačně Chorvatsko .Samozřejmě s vlastním vozem,ne busem s cizími lidmi..Pohodlné a bezpečné.
Dana Puchalská
Vlaďko, děkuju za krásný článek. Ano, Chorvatsko je moc krásné. Byla jsem tam v roce 1976 a bohužel nemám žádné fotky.
Jana Šenbergerová
V Chorvatsku jsem byla jedinkrát před 35 lety a už se tam nechystám, proto si aspoň ráda o něm počtu a prohlédnu si fotografie. Na pobyt v rodinném kempu v blízkosti Karlobagu mám hezké vzpomínky, i když jsem tam zažila i pár nemilých chvilek. Možná by se našlo i pár černobílých fotek z Karlobagu, z ostrova Pag, Zadaru, Zagrebu, od Plitvických jezer ... Vy jste mi rozšířila obzory. Dík!
Martina Růžičková
Díky za zajímavý článek a krásné fotky :-)
Felix Julec
Při svém pobytu na druhé straně Pelješacu v Trpanji jsme navštívili Orebič a Korčulu.Bylo tam krásně,je to však už spoustu let zpátky.I tehdy se projíždělo Bosnou,ale bez celnic a v Mostaru stál původní historický most.Měli jsme štěstí,protože hned v následujícím roce byl zbourán. "Jugoška"je naše srdeční záležitost.
olga skopanova
Paní Dejmková klidně jste mohla jet letos bylo turistů v Chorvatsku pomálu a příležitost nakazit se Covidem skoro žádná.
Alena Tollarová
Nádhera, děkuji :)
Marie Seitlová
Krásný článek i fotky. Díky, že jsem mohla být alespoň takto na krásných místech.
Danka Rotyková
Děkuji, Vlaďko, za hezkou dovolenou bez cestování. Moc se mi to líbilo. Snad se bude moci v příštím zase volně cestovat. Už se těším.
Zuzana Pivcová
To je krásný a výborně zpracovaný cestopis, jsem ráda, že můžu takhle na dálku cestovat a tolik si toho prohlédnout.

Zpět na homepage Zpět na článek