Tahle země není jenom pro mladý
Nastal podzim, den se krátí, teploty klesají, a to nás nutí trávit více času doma v teple v pohodlném křesle s knížkou, nebo vysedáváním před obrazovkou TV, PC nebo notebooku.
Když jsem tak brouzdala ve své fotogalerii na PC, objevila jsem zapomenuté fotografie růžiček, růží a celých růžových keřů. Dovolte mi, abych se s Vámi podělila o pohledy na kytky, kterým se oprávněně říká královny květin:
Každý má či měl svou babičku. Někteří mají dvě, já však poznala jen jednu - maminku mé maminky. Tatínek už své rodiče ztratil dříve, než jsem se narodila.
Tak já se někdy sama sobě divím, co mě občas napadne. To máte takhle pocit, že nemáte do čeho šťouchnout a malér je na světě, páč vás začnou přepadávat myšlénky a to je vždycky nebezpečný!
Začátkem roku 1979 jsem se setkala se zavedením tzv. letního času. Byla jsem nadšená, neboť se letní odpoledne „prodloužilo“. Při odchodu z práce letního času v 15.30 hodin jsem mohla prožít ještě docela dlouhé odpoledne na Brněnské přehradě.
Opravdu funguje. Ale začnu od začátku. Mamince, asi před 15 léty, když ještě žila, jsme koupili tlačítkový telefon i s tlačítkem SOS, bylo ji něco přes 80 let a myslím, že všichni víte, že se může ledacos přihodit. Bohu díky, že se nikdy nic nestalo.
Nejsem jako knihkupec Vrána, co se ve filmu „Vrchní, prchni!“ hanbil na abiturientském večírku přiznat, že se vyučil knihkupcem a zůstal jím dosud.
Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.
Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí.
ŽELEZNICE V ČESKU. To je téma vědomostního kvízu tohoto týdne.
Chystáte se letos na dovolenou do zahraničí?
Možná ano, zatím si vybírám vhodnou destinaci
Spíše ne, už se na zájezd do zahraničí necítím
Rozhodně ne (ze zdravotních či finančních důvodů)
