Jsem věčný  optimista
Foto: autorka

Jsem věčný optimista

29. 9. 2020

Dnešní nedělní ráno. Den se vyjasnil, deštěm se pročistil vzduch, i když je chladno, je venku příjemně. A jak je mým, doufám, dobrým zvykem, pošlu po ránu modlitbičku nahoru. Poté se mírně rozpohybuji při relaxační hudbě, zaměstnám tělo, aby vědělo, že tu se mnou ještě je a odmlouvání nemám ráda.

V kuchyni si připravím kávu se skořicí a smetanou a dva toasty. Sedím u stolu a najednou cítím, jak mnou prostupuje štěstí, takové docela malinké obyčejné štěstíčko. Káva voní, o snídani se dělím s kocourkem, zní příjemná hudba a já si uvědomuji, jak je mi dobře v této tiché ranní chvilce.

Uvědomuji si, jak je tento pozemský svět dočasný a čas je neúprosný k nám všem. To prožité mi nikdo nevezme, stárne se mnou a je věčně živé. Ať se jedná o dobré i zlé. A jsem vděčná svému životu, či osudu, že to dobré převažuje na misce vah. Cítím svoji svobodu bytí a věřím, že se odehraje v mém životě ještě mnoho pěkného. Jsem věčný optimista. Také možná trochu egoista, nechci si vpouštět do mého žití negativa, která by mi brala moji energii. Energii, kterou s láskou věnuji svým milým a svým koníčkům. A ta energie se mi vrací. Život má smysl, pokud se skutečně žije. 

Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 21 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Měchurová
Článek mě přinutil k zamyšlení a zastavení. Úvodní fotkou jsem přímo fascinovaná. Děkuju.
Hana Nováková
Soni, tiše závidím a jak píše Věrka, naučit se to nedá. Já kdysi také bývala povahou spíš optimista a snažila jsem se okolí dostat z pesimismu. Ale pak přišel zdravotní zlom a je to úplně jinak. A vrátit se do optimismu už nejde a to ať se snažím jak to jde. Občas už to i vzdávám v mém věku. Krásné snímky, vyzařuje z nich ta pohoda, optimismus
Irena Mertová
Soňo, to je fajn, že máš takový dar prožívání. I na tvých hezkých fotkách je to znát... :-)
Zuzana Pivcová
Soňo, máš můj obdiv.
Eva Mužíková
Soni, málo lidí dokáže tak hezky napsat takovéto a jemu podobné vyznání. I já prožívám chvíle štěstí. Ať již při toulání ve sluncem prozářeném lese, či při ranním pohledu na sýkorky a jinou ptačí havěť hodující u krmítek na balkoně. Nebo při procházkách s pejsky z útulku, při česání jejich kožíšků a při čtení informací a prohlížení fotek z jejich nového domova. Ale tak citlivě a moudře jako Ty, bych to napsat nedokázala. Děkuji Ti, Bertice
Marie Ženatová
Díky moc za moudrá a milá slova k ranní pohodě i za optimistické fotečky *
Věra Ježková
Soňo, to je krásné. Já bohužel nemám to štěstí být věčný optimista. Naučit se to nedá.
ivana kosťunová
Úplně tu ranní pohodu cítím. Fotek tak akorát, a jen ty nejpovedenější. Hezké našlápnutí na počin týdne o smyslu života

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.