Čundr: To se jen tak chodí po světě

Elen, pěkná historka, vnoučatům se určitě líbila a konec napínavý.

Pěkné.

Elen, taky jsem se pobavila, jsem ráda, že tě moje OD inspirovala k napsání o Honzovi čundrákovi. To s tím zadkem už jsem někde slyšela. :-)

Eleno, nevím odkud tuto historku (smyšlenou) měl můj tatínek, ale vyprávěl nám ji také. Možná se k tatínkovi dostal přes našeho strýce a jeho bratra Karla, který bydlel v téže obci, jako bydlíš Ty. A strýc jak já jsem jej znala byl opravdu hodně velký srandista.

Úsměvný příběh, i když hodně známý v mírných obměnách. Elenko, ovšem takový měsíc, jaký jsi k článku použila na úvodní fotce, tak ten je téměř bezkonkurenční. Prostě paráda!

:-)

Oprava: konec vyprávění vyšel nastejno

Elen, tak jsi mě rozesmála, tento příběh vyprávěl vždy můj muž, ať už vnoučatům, když povyrostla, ale i ve společnosti nejen dam, jen jeho verze zněla trochu jinak, ale vyprávění vyšel nastejno. Jinak musím napsat, že jsem na čundru nikdy nebyla, ale docela jsem to těm statečným chlapcům záviděla, i když sama bych se asi neodvážila, ale o tom nemusím vyprávět. Díky za článek, který je z úplně jiného soudku, než tady můžeme číst, někdy je změna dobrá.