Co jsme dřív nevnímali
Ilustrační foto :pixabay. com

Co jsme dřív nevnímali

16. 10. 2020

Díval se očima,
pod nimiž tály ledy,
tak láska začíná
prvně i naposledy.

Pod klenbou modravou
oči se do mých vpily,
milostnou záplavou
zcela mě pohltily.

Na dráze perutí
spěla jsem do neznáma,
nebylo vyhnutí,
hra byla rozehrána.

Pod tíhou poznání
skutky jsou jako skály
a v srdci vyzvání,
co jsme dřív nevnímali.



Hodnocení:
(5.1 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Blanka Macháčková
Jsem ráda že mohu ten volný čas vyplnit čtením tvé krásné poezie.
Dana Puchalská
Opět krásná poezie.
Soňa Prachfeldová
Ach ach díky ♥
Ilona Kolářová
Pohlazení na duši.:)
Martina Růžičková
Nádherná milostná báseň.
Alena Vávrová
♥♥♥
Eva Mužíková
ÚÚÚÚÚÚ žasné.
Marie Doušová
Pravdivá,kouzelně vypovídá o očích láskou zaslepené.........Dík....Zuzko , umíte mluvit srdcem.....
Jana Šenbergerová
:-)
Hana Nováková
Někdy Zuzko nejde prohlédnou vše. Jsme zaslepeny a opity láskou, srdce nám buší touhou a mozek, no možná někdy varuje, i když dopředu ví, že to bude stejně marné. Tak až si rozbijeme ústa, prozřeme....

Zpět na homepage Zpět na článek