Když si něco moc přeješ, tak se ti to splní
Foto: autorka

Když si něco moc přeješ, tak se ti to splní

18. 10. 2020

Ale abych nepředbíhala, Den se začal docela hezky rýsovat, malé dešťové kapky se ukázaly jen občas a jak jinak, táhlo mě to ven. Po snídani jsem si řekla, že také budu trochu pracovitá v domácnosti, tak jsem se začala snažit.

A když už jsem vytřela kuchyni a ta je docela velká, vrhla jsem se na chodbu, která je také rozlehlá a chodí po ní všichni - lidé, 3 kočky a 2 malí pejsci.

Když jsem dovytřela, otevřela jsem i domovní dveře, aby vše rychleji uschlo. Mezitím telefon, bráška volal, jenže ouha, jak Mysty uslyšela můj hlas, skočila verandou dovnitř a zahamtala úplně vše vytřené. No, nadávala jsem, jak se říká, jako špaček (i když jsem špačka nikdy nadávat neslyšela). A šla jsem vytírat znova. Pak jsem vzala pejskovou, košík, nožík rybičku, nazula gumáky a před polednem jsme vyrazily. Jistěže opět začalo pršet. Po dešti opět přijde slunko, tak se i stalo, i když na chvilku. Máme místa, kde najdu bedly, našla jsem. Našla jsem i 2 kozáky a něco klouzků. Mám nainstalovaný program Na houby a vždy mi to řekne Aleluja to pro jistotu. Co neznám, nepoznal ani ten program, dá několik druhů. Mystynka skotačila okolo mě a oběma nám bylo fajn. Moc ji chválím, máme skvělou přivolávku, tak ji bez obav mohu pustit na volno. Sice stopařka je, ale nedovolí si rozeběhnout se za srnkou.

Když si něco moc přeješ, tak se ti to splní. Když mi odešla první chodská fenka Hesynka, tesknila jsem, ale rozmýšlela jsem, zda zase nového psa, mám ještě starou boxeří holku. Jenže k 70tinám  jsem od mladých dostala dárek. Jistě víte, že to byla kulička jménem Mysty. A tak abych jí stačila, musím pořád se sebou něco dělat. Ráno 5 Tibeťanů, které jsem si už oblíbila. Dlouhé procházky, škrábání se na vršky a úchvatný pohled dolů je zaslouženou odměnou. Vnímání přírody je snad ten největší koníček, který obdaruje člověka, který ho velmi obohatí a ozdravuje z naší rozvinuté civilizace. 

A hlavně také moc pomáhá urovnávat myšlenkové pochody v hlavě. Vyženou se negativní myšlenky, věci, které si myslíme, že musíme a musíme. Říká se tomu, vyčistit si hlavu. Vnímám neustálý koloběh a obnovu přírody. No, řekněte, všelijaká učenost je k ničemu, pokud nepochopím přírodní jevy a nemám lásku ke všemu živému. A jak stárnu, jsem pokornější a vděčnější za vše dobré, co ještě mohu prožívat. A  i v těch malých radostech, v drobných potěšeních, ve chvílích, kdy se cítím šťastně, nacházím smysl života. Ten se vlastně pořád mění v určitých etapách našeho žití.

Když si něco moc přeješ, tak se ti to splní. Co si nyní všichni přejeme nejvíc, víme. Ještě dodávám, je nutno k tomu přispět i vlastními silami. Bez nich by to nešlo.

A ještě musím dodat, že krokoměr za dnešek mi ukázal 10801 kroků. Dobrý, ne?

Můj příběh
Hodnocení:
(4.9 b. / 27 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Anna Potůčková
Mám to stejné jako ty s tou svojí hlavou. Občas si ji jdu do přírod vyčistit také. A až se odstěhujeme, tak mně čeká i častější vyčištění duše, nebot na sv. Hostýn to budu mít na dohození kamenem. Stěhovat se budeme na Chvalčov a Hostýn spravuje právě tato podhostýnská obec, kde je mj. také i dětská vesnička SOS
Vladislava Dejmková
Mám to stejně, musím ven a do přírody. Projít se, vyčistit si hlavu. Ale těch 10 tis. kroků málokdy dám. Limit, při kterém můj mobil jásá, je 8 tis.
Jan Zelenka
V teoretické rovině máš, Soňo, pravdu. Já už jsem si přál toho tolik. Jak píše Zuzka, ta přání by měla být pozitivní. Rád bych, aby se dcerám, vnučce a pravnoučkům vyhnuly všechny maléry, to je snad reálné, méně reálné je ovšem mé přání vidět ještě jednou moře.
Marie Měchurová
Každý se musí o splnění svých přání zasloužit především sám, mít se rád a konat dobro. To není fráze, dobro se nám vždy vrátí. Když nás ještě životem doprovází nějaké to zvířátko, tak i velké starosti se zdají býti malichernými. Navíc, když to jistí i příroda. Hezké počtení a optimistické fotky.
Eva Mužíková
Soni, co dodat... zkrátka skvělé povídání a úsměvné fotky.. Berice
Zuzana Pivcová
Nádherné, Soňo. Ano, splní. Jen to nemohou být přání nesmyslná a zaměřená proti někomu jinému.
Hana Nováková
Soňo, příroda léčí, uklidňuje, škoda, že už se moc nedá sedět venku, okolí je deštěm rozbahněné a tak nezbývá, jen být v teple domova
Naděžda Špásová
Soni, moc hezky jsi to napsala. Tím, že bydlíš na vesnici, máš kdykoliv možnost vypadnout z baráku. My, rozmazlení měšťáci, si za přírodou musíme dojet. A když je tak, jak je v poslední době, máme peška a sedíme doma. Už se mi taky po procházce stýská a na déšť to tu opět vypadá. :-)
Věra Ježková
Soni, díky za moc hezký článek. Máš to fajn, že můžeš chodit do přírody. Já taky potřebuju všechny starosti rozchodit. Chůze mi dělá dobře. Ke zlepšení současné situace přispívám tím, že jsem zodpovědná a ukázněná.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.