Jaký jsem měl v mládí idol?
Ilustrační foto: pinterest.com

Jaký jsem měl v mládí idol?

24. 10. 2020

Určitě jich bylo víc. Když o tom teď přemýšlím, mám jeden, který mne pozitivně ovlivnil. Byl to světový fenomén. Protože však byl z té západní strany, tak náš tehdy socialistický stát ho nijak nepropagoval. V šedesátých letech ho ještě toleroval, ale pak přišla normalizace a nastoupila šeď a zákazy.

Pro mne tím idolem byla skupina Beatles. Kvůli nim jsem začal hrát na kytaru a učil se anglicky. Chtěl jsem textům rozumět a naučit se správně slova vyslovovat. Podle jejich vzoru jsem nosil i delší vlasy.

Na dobu normalizace mám špatné vzpomínky. Rodiče nesouhlasili se vstupem cizích vojsk v 68 na naše území a náš stát se nám za to pak mstil. Měl jsem dobré známky, hlásil jsem se na střední školu, dostal jsem ale povolení nastoupit do učení. Pamatuji se, jak na chodbě učiliště byl vyvěšen obrázek, jak má vypadat socialistický týnejdžr. Ostříhaný. Neměl jsem přehnaně dlouhé vlasy, jenomže nástěnkovou normu jsem nesplňoval. Angličtina se na učilišti neučila a ani se v okresním městě nijak nepodporovalo její studium. V rádiu přestali hrát anglické písničky. Navíc i můj učitel na kytaru musel skončit a já jsem si už nedokázal najít nikoho dalšího. Stal se ze mne samouk. Hrál jsem si sám doma na kytaru, zpíval si a učil se cizí jazyk.

Pak mne zasáhlo, když se skupina rozpadla. Jako mnozí jsem věřil, že je to jen přechodné. Bohužel smrtí Johna Lennona to bylo definitivní.

Teď jsem senior. To mi připomenulo jejich skladbu When I am 64. Když jsem si tenkrát název skladby překládal, připadala mi ta číslovka, která odkazuje na věk, hodně vysoká a vzdálená. No, jak je to relativní.

Když to shrnu co mne můj idol z mládí naučil. Jen samé příjemné a užitečné věci. Zahraju si na kytaru, zazpívám si a v zahraničí se domluvím anglicky. 

Můj příběh
Hodnocení:
(5.2 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Měchurová
Neznám nikoho z našich vrstevníků, koho by Beatles neokouzlili. Nerozuměla jsem sice textům, ale hudba a kluci byli kouzelní. Anglicky jsem se učila sama až po čtyřicítce, a díky tomu jsem získala před důchodem zajímavé a dobře placené zaměstnání.
Marie Doušová
Beatles byla a je muzika našeho mládí a stále si ji velmi ráda poslechnu. Mám doma skoro všechny jejich desky.Dík za hezkou vzpomínku.
Dana Puchalská
Ano, Beatles byla skupina kterou jsem i já měla moc ráda. A ta obliba mi zůstala dodnes. Můj favorit byl George.
Soňa Prachfeldová
Beatles mám pořád moc ráda a vy jako kluk s kytarou a anglicky zpívající, jste jistě byl idolu mladých holek.
Jana Šenbergerová
Žila jsem bez idolů, ale Beatles mé pozornosti neunikli. Jejich písničky se mi líbily, a nechápala jsem, proč je na koncertech jejich obecenstvo vždycky přehlušilo. Já bych poslouchala, ani bych nedutala. Řvoucí a omdlévající Angličanky se mi k nim vůbec nehodily. Tehdy splňoval mou představu o pěkném mužském jen George, i když mu poněkud odstávaly uši. :-) Váš článek se mi líbí.
Naděžda Špásová
A jak píše Ivana, i já měla idol a byl to Paul. (◕ᴗ◕✿)
Naděžda Špásová
Beatles byli i můj velký idol a dodnes jimi jsou. Shodneme se na tom i s manželem. Angličtinu jsem se učila až v dospělosti, ale trochu rozumím. Z českých zpěváků a zpěvaček jsem měla ráda jen pár z nich. Gott, Matuška, Vondráčková a jim podobní to rozhodně nebyli. Dodnes sleduji spíš zahraničí hudbu a jako správný senior sleduji Óčko a jiné hudební programy, Šlágr to opravdu není.
ivana kosťunová
Měla jsem to stejné. Anglicky jsem se začala učit u známé paní soukromě, abych si mohla přeložit texty Beatles. Bohužel jsem se příliš daleko ve studiu nedostala :)) Beatles naši generaci velmi ovlivnili, my jejich obdivovatelé, jsme ve třídě byli rozděleni podle toho, kterého člena Beatles jsme nejvíce uznávali. Nejvíce příznivců měl Paul, nejméně Ringo. Já jsem patřila do tabora Johna. Jo, to byly časy. Snad vás potěší dole ve videích skladba When i 64. Mimochodem - moje nejoblíbenější je Let it be. :))
Zuzana Pivcová
Váš příspěvek je moc milý. Ano, vše je relativní, už jen to, že "máničkami" byli v šedesátkách nazýváni mladíci, kteří měli vlasy pod uši, tak vypadali zkraje i Beatles, třeba ve filmu Perný den. Mně se také moc líbili, později, po příchodu Yoko Ono, už méně. Samostatné Johnovy písně, hlavně populární Imagine, však byly také zdařilé. No, já bych dnes už dávno mohla s povzdechem říkat When I was 64. Vše dobré a hodně radosti s hudbou!
Daniela Řeřichová
Děkuji za milou vzpomínku, přestě jste vystihl atmosféru doby. A že hudební ikona naší generace navíc ovlivnila Váš trvalý zájem o angličtinu a kytaru je super.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.