Smysl života
Ilustrační foto: pixabay.com

Smysl života

26. 10. 2020

Kdy člověk vlastně začne uvažovat o tom, zda má jeho život smysl? Jako malé dítě jasně vnímá, že smyslem života je právě ono. Všechno se kolem něj točí, všichni se na něj culí, krmí jej, učí jej legrácky i užitečné dovednosti - nebo by tak dětství alespoň probíhat mělo.

Školák také neřeší smysl života. Řeší známky v žákajdě, popularitu ve třídě, konflikty s pedagogy, až se dočká dospělosti. A tam někde mnoho lidí začíná uvažovat: Rodina, byt, práce, děti, auto, chata, stáří a smrt - to je všechno?

Někdo třeba objeví kouzlo sportu. Trénuje, dokud některá část jeho tělesné schránky nerupne pod přetížením. Jiný se věnuje umění a kochá se tím, jak je slavný - dokud nepřijde někdo slavnější. Jiný se zaměří na rodinu: co mám, předám dětem. Naučím je všemu, co se mi v životě povedlo. A když vidí, že děti se chytly špatných kamarádů a vnoučata podle toho zápasí se životem - je tohle ten smysl života? Jiný se snaží něco zažít. Cestuje do krajin, kam by jiný občan nejel ani služebně, natož za vlastní peníze, a když takový cestovatel zjistí, že lidi na celé tváři země jsou vlastně všichni stejní mizerové - stálo to za ty peníze, co dal za cestování? Smyslem života může být i zdravý životní styl. Jen je těžké si v dnešní informační explozi najít, co je zdravé a co ne. Každých deset let je zdraví škodlivé něco jiného. Pamatuju, že před mnoha lety bylo sádlo málem jedovaté a vajíčka byla doporučována jen občas. Dnes jsou to hvězdy zdravé výživy a to ještě netušíme, co věda vypátrá za dalších deset let!

Jeden z mnoha autorů, který se smyslem života zabýval dávno přede mnou, se jmenoval Jan Ámos Komenský. Napsal nepřekonatelnou knihu Labyrint světa a ráj srdce. Nevím, kdy jste tuto knihu četli, jak se vám líbila a co si z ní ještě pamatujete. Já měla to štěstí, že jsem se do ní začetla až poté, co jsem vydala život Pánu Ježíši. Kniha mne nadchla a jen jsem přemýšlela, proč po jejím vzniku ještě někdo psal další knihy, když v téhle je přece už dávno všechno! Je to kniha stará, vznikla v úplně jiné době, než je to, co známe - a přece má i dnes pravdu.

Jaký smysl života chcete najít ve světě, kde se opravdu není na co spolehnout? Kde jeden den máte všechno a druhý den vám z toho nic nezbylo? Kde vám ten nejdražší člověk umře před očima a nemáte možnost mu pomoci, kde to, čeho jste si nejvíc vážili, odnese povodeň? Kde neopatrný řidič může ve vašem životě udělat větší paseku, než covid? Čtenáři jistě doplní i další příklady ze svého vlastního života.

A přece člověk vidí v přírodě a v životě moudrý řád. Je to všechno stvořeno tak dokonale, že to musí mít někde šéfa. Dokonalého šéfa. Nechá nás tenhle šéf po smrti vyšumět nebo má s námi další plány? Co když má Bible pravdu?

Patřím k těm, kdo se v dnešní koronavirové době modlí. Za zdravotníky, za moudrost pro vládu, za rodiny, kde někoho ztratili, za to, aby ještě hodně lidí našlo smysl života tam, kde skutečně je:

Boha se boj a jeho přikázání zachovávej. Vždyť Bůh každé dílo přivede na soud se vším, co je skryto, ať dobrým, nebo zlým.

To nemám ze své hlavy, to napsal Šalamoun na závěr knihy Kazatel. A co teprv apoštol Pavel:

Na místě Kristově vás prosíme: Smiřte se s Bohem!

Jsou to věty staré tisíce let, ale co, když pořád platí?

Můj příběh
Hodnocení:
(4.8 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Myslím si, že Bůh je největší demokrat. On nás k ničemu nenutí, nerozkazuje, nezakazuje. To jen my lidé si způsobujeme sami, jak život prožijeme. Ve jménu jakékoliv víry lidé učinili tolik zvěrstva a činí tak neustále. A my zase pořád smysl života hledáme a on je vlastně v každém dni, kdy je nám dopřáno žít.
Marie Faldynová
Zuzana Pivcová je nejblíž: miluj Boha a zachovávej jeho přikázání je Nový zákon. Jeden z církevních otců to definoval takto: Miluj a dělej si co chceš.
Jana Šenbergerová
Nikdy mi nestačilo jen věřit, snažím se vědět. A věřte nebo ne, Bůh je v tom nevinně. :-)
Anna Potůčková
Knihu od J.A. Komenského mám také přečtenou a biblí jsem listovala několikrát, a spoustu citátů z ní pak používám ve svém životě. Naposled v souvislostí s Prymulou......Ty kdož jsi bez viny hod po něm kamenem. Já jsem věřící, ale nikoho nepřesvědčuji, víru nevnucuji - toto je věc každého z nás.
Naděžda Špásová
Jsem na tom podobně, jako Dana. Nikdy by mě nenapadlo číst Komenského, nebo Bibli. Nechci se rouhat, ale nemyslíte, že kdyby byla boží spravedlnost, že by se dělo tolik zvěrstva na světě? Ale pokud někdo chce věřit, jeho víru mu neberu.
Dana Puchalská
Jsem ateista každým coulem. Proto nemohu posoudit. Já jen tiše doufám, že snad bude konečně klid.
Zuzana Pivcová
Je pravda, že mnoho lidí vidí smysl života v materiálních záležitostech. Jsou také potřebné, ale je to málo. A ráda bych, i když je to asi troufalé, poopravila Šalamouna a řekla: Miluj Boha a zachovávej jeho přikázání. Protože strach, tedy i z Boha, nemůže být spjat s bezpodmínečnou láskou. Omlouvám se.
ivana kosťunová
Ano, jsou věci mezi nebem a zemí. Ale proč se na ně příliš upínat? Spíše snažím nepokazit to.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.