Adventní ohlédnutí
Ilustrační foto: pixabay.com

Adventní ohlédnutí

1. 12. 2020

Nastal čas, kdy jsem otočila jedenáctý list kalendáře a vykoukla na mě „12“, která oznamuje, že poslední měsíc roku prosinec se přehoupne přes Mikuláše, vánoce až k Silvestru, a svým posledním dnem pak uzavře rok 2020.

Bože, jak tento hektický, strastiplný rok uběhl. Já vím, že se mi to jen zdá, protože čas je přesný a neúprosný, ale přeci... Starý rok odchází, nový otevírá novou bránu času. Já stojím před touto branou a toužím se jen tak zlehounka ohlédnout.

Je to jen pár let, na rozdíl od mnoha z vás, co mě pod svá křídla vzala redakce íčka. Jsem ráda, že mohu být mezi vámi a mohu přispívat do tohoto zajímavého a čtivého webu. I když se s nikým osobně neznám, možná k mé škodě, ale je vás dost, co jste mi vaší tvorbou blízcí, tak nějak jsme, dle mého názoru, na stejné notě. Dnes, v době, kdy započal adventní čas a do konce roku je už jen krok, bych se tak zlehka chtěla ohlédnout za dobou, kterou s vámi na íčku prožívám.

V tomto adventním čase bych si dovolila vás oslovit „milí přátelé“ a doufám, že se alespoň většiny z vás toto oslovení nijak negativně nedotkne, neboť se neznáme osobně. Jsem však toho názoru, že psaná slova, když je pozorně čtete, dokáží o člověku mnohé vypovědět, aniž by byl nutný osobní kontakt.

Bez nás všech, kteří se na fungování webu podílí, by web neexistoval. Vás všechny bych pak trochu rozdělila do pár skupinek. Jedni píší, druzí zase jen fotí, další básní a někteří jen a jen diskutují. Prostě, každý jsme jiný. Jednomu jde lépe psaní, jinému básnění, nebo focení a některému se stačí prezentovat třeba jen diskuzí. Nic nenapíše, ale diskutuje jak v Parlamentu, mnohdy nevhodně a jeho invektivní komentáře mě dokáží rozesmát, protože nechápu, že takto ještě reagují lidé v seniorském věku. Do chatu se nezapojuji, jen občas, hlavně, pokud jde o sdělení redakci. Někdy mi některé rubriky chatu připadají opravdu jak rozpravy bez výsledku, prostě jak se říká – plácání do vody a ztráta času. Času, který je navíc plný urážek a invektiv. Je to některým zapotřebí? ptám se sama sebe, ale ani snad nechci znát odpověď od těch, kteří se tak prezentují. Někteří si zase myslí, že pobrali všechnu moudrost světa a tak se i prezentují. Stačí některé chaty, či jiné rubriky jen tiše sledovat a vyhodnotit, jak se kdo zapojuje, jak smýšlí a někdy i jak tvrdě prosazuje své názory pod rouškou demokracie. Možná, že by si ti rádoby demokraté měli na Wikipedii raději přečíst, co to ta demokracie ve skutečnosti je, ale nevím, zda by jim to bylo co platné.

Pokud jde o íčkaře píšící ať už články, cestopisy, povídky či poezii, tak zde na webu je tak obrovský výběr literárního tvoření seniorů, který je v internetovém světě u nás snad i nevídaný.
Mohu říci, že články z procházek přírodou či navštívení hradů, zámků, zřícenin, nám ostatním přibližující místa, kde jsme možná dříve již byli, nebo naopak a je nám milo se do těchto míst prostřednictvím fotek a komentáře podívat, mám snad nejraději. To proto, protože miluji svoji zem, je mým domovem. Často nám skýtají i náměty na výlety. A že se můžeme seznámit i s dalekými kraji, kam se možná většina z nás nedostane, to je ještě další bonus od autorů, kteří měli to štěstí tyto daleké země navštívit a s námi se o zážitky z cest podělit.

Další autoři přispívají články spolu s fotkami svých mazlíčků ať už pejsků či kočiček, které jim dělají společnost a jsou součástí jejich rodiny. Chápu jejich vzájemnou lásku, vždyť nadarmo se neříká, že pes je nejlepší a nejvěrnější přítel člověka. Bohužel, kvůli nemoci a alergiím mně vyjádření lásky člověka k psovi , kočce, či jinému zvířeti, byť jen pohlazením, byly odpřeny.

Íčkařka Jitka.H. příkladně krásně píše z návštěv botanické zahrady v Praze, která je zřejmě její srdeční záležitostí a při této prohlídce pořídí nádherná foto, ze kterých mají radost i jiní, protože, kdo botanickou navštívil ví, kolik neskutečných krás z celého světa ve svém areálu ukrývá a jaké pak má úspěchy na poli vědy. Čekám na její články a ještě víc na doprovodné fotky.

Vítám a jistě nejen já, že některé z íčkařek upozorní na zajímavou výstavu v Praze i blízkém okolí, kterou třeba navštívily a líbila se. I pro nás ostatní je to určitá výzva k následování, kdy ze svého okolí upozorňujeme na nějaký kulturní zážitek, výstavu či koncert.
Všem íčkařkám – nemohu jmenovat všechny, se sluší poděkovat, že cestují, píší a nás seznamují s obyčejným,všedním životem kolem nás.

Mám slabost pro básně Zuzky, protože láska patří ke každé ženě.Ač už jsem v pozdějším věku, ale při čtení jejich veršů se tak vracím do dob svého mládí a zavzpomínám. A to zvláště v tomto věku je dosti potřebné, příjemné se alespoň na malou chvilinku vrátit tam, kdy svět patřil nám, do dob lásek a marných nadějí.

K básnířkám řadím i Janu Š., která nevídaně a krásně spojuje své verše s příhodnými fotkami svých přátel.

A zajímavým spojením veršů na dálku Věrky J.a Jana Z. nás oblaží nevšední básnění, které má též něco do sebe. Mimo jiné i verše Jana Z. z jeho života již dávno minulého, mě vždy dostanou. Ne mnoho chlapců v jeho věku bylo obdarováno citem pro básnění a to krásné, procítěné básnění, prostě, to je z hůry dáno a v apatyce se nekoupí. I můj manžel byl v mládí, kdy jsme spolu randili, obdarován básněním a fakt, byly to básně až srdceryvné. Dnes sice nepíše milostné básně po více jak 40 letech manželství, ale občas si něco zveršuje jen tak pro potěchu. Přemlouvala jsem ho, ale veřejně se nechce prezentovat. Za to, mně básnění vůbec nejde...A nesmím zapomenout  i  na "Dopisování, převážně nevážně" V.J a J.Z., je  zajímavý nápad, který vždy ozvláštní rubriku.

Nemohu opomenout Danu P., která je tak jakýmsi odborníkem na gastronomii, a tak dokáže navnadit naše chuťové buňky až k nevíře svými recepty na různé dobrůtky. V poslední době rubrika Gastronomie zase trošku ožila, a tak máme nápady, co uvařit. Je to tím, jak Dana uvedla, má ráda své kuchařské knihy, ze kterých dokáže vybrat a nabídnout sem tam nějakou tu mňamku.

A v neposlední řadě jsou to fotohádanky od Vladislavy D., která vtipně dokáže předložit k luštění fotky, či nějaké příklady. To mi teda opravdu moc nejde, a proto se nezapojuji, ale obdivuji ji. Rovněž tak i fotohádanky Dany P. - nafotí třeba nějaké zrnko, upraví foto a hádejte. To jí jde, spolu s vařením, výtečně. Do této skupiny patří i Hana Š., Jana Š. a další. Jejich hádanky, kdy se mají uhádnout stavby, staré předměty, které byly stvořeny k nějakému účelu a další, jsou pro hádankáře jako stvořené.

Taky Věra J. přispěje několikrát za rok svými pranostikami. Zaujalo mě i její letošní zamyšlení nad číslicemi, které považuji za nevšední a dost dobré.

Mám ráda i články a doprovodná fota pana Jana.Z. z jeho zahraničních cest. Někdy si připadám, jako kdybych tam s ním cestovala. Jistě to svědčí i o tom, že umí svým psaní zaujmout čtenáře a dostat ho do děje, což se i projevuje v dalších jeho článcích.
Rovněž tak Alena T. svými články a doprovodnými fotkami z Českého středohoří navnadí určitě nejednoho íčkaře až tak, aby tento nádherný kraj zřeli na vlastní oči a seznámili se tak s kouskem naší krásné vlasti. Výhledy na tuto krajinu mě vždy dostanou a jsem ráda, že o tomto kusu naší země mohu směle říci: "země česká, domov můj".. Jen doufám, že to tak zůstane i pro naše budoucí generace.

Dostaly mě v čase léta články Libora F., který zareagoval na fotosoutěž o vodě. Příspěvek - Voda a malebné jižní Čechy patří k sobě již po staletí - mě uchvátil, miluji jižní Čechy a u autora je vidět, že umí a zná. Rovněž i jeho další příspěvek - Voda má, voda má, voda má... nádherná pohádka, fotky a úvodní píseň, to chytilo jistě za srdce nejednoho čtenáře. Mě zcela určitě...Proto byl právem za tuto prezentaci oceněn a mně nezbývá, než mu ještě jednou poblahopřát a těšit se na další poutavé vyprávění.

Někteří íčkaří se profilují svými snímky na „foto dne“, což je moje oblíbená rubrika. Velmi často si snímky prohlížím i zpětně, protože některé mají tak zvláštní kouzlo, hloubku záběru, jako kdyby nám chtěly něco sdělit. Zvláště pak ty z přírody, nebo sakrální a historické stavby. Autoři mi jistě prominou a zajisté i dovolí, ale některé fota jsem si uložila do složky pro svoji potěchu a potřebu, protože mají své neopakovatelné kouzlo, své genius loci. Neumím dobře fotit. Z mého pohledu mi ale dovolte, abych jako amatér vyjádřila svůj názor - ač řada z fotek není na profi úrovni, což by potvrdili jistě profíci, jsou mému srdci blíž, než ty, které jsou zcela profesionální. Autoři je prostě nafotili od srdce, zaujalo je nejen to, co jejich oku lahodilo, síla okamžiku, ale i právě to hlavní - genius loci a to vše je možná daleko víc, než naprosto dokonalá, profesionální fotka.

Nejvíce se mi líbí od mých začátků na íčku fota Lubomíra M. a Lenky M.. Po jejich snímcích v rubrice Foto dne jsem denně dychtila a dychtím od začátku, kdy jsem na íčku. Nějak jsme na stejné notě. To ovšem neznamená, že by se mi nelíbila další fota. Někdy je snímek přímo uchvacující, zachycující sílu okamžiku, někdy mě až tolik neosloví, ale oceňuji, jak si lidé všímají přírody, památek a života kolem sebe a s jakým zaujetím a momentem překvapení je pro nás zachycují. U některých foto bývají i vtipné či dobře promyšlené popisky. A i některé „náladovky“ prostě nemají chybu.

Redakce obohatila web dalšími rubrikami, soutěžemi. Řadě z nás umožnila založit si svůj web či klub a ty pak i spravovat, ne jen si je založit. Stačí jen tak málo, utřídit své příspěvky, které byly či nebyly zveřejněny a vložit je na web. K čemu je web, kde nic není?

Řada íčkařů se zapojuje do soutěží, kvízů, zvláště pak ti soutěživí si přijdou na své. Jen někdy není v lidských silách i za pomoci internetu přesně stanovit správnou odpověď. Někdy se i prověřené zdroje rozcházejí. Tak kde je pravda a co je správně? Proto i vy to tak berte, že nic na světě není na 100% jednoznačné.
Jen tak trochu se mi nelíbí, že pokud se vyskytne nějaký problém, týkající se IT a to nejen při soutěžích, zdá se mi, že řešení problému se nějak vleče. Redakce by měla reagovat trochu pružněji. Vyjadřuji pouze svůj osobní názor.

Milí přátelé, pokud jsem vás ani v iniciálech neuvedla, neznamená to, že bych nerada četla vaše příspěvky, básně, že bych neprohlédla vaše zveřejněná fota. Rovněž tak není mým úmyslem někoho protěžovat. Vybrala jsem jen ty íčkaře, jejichž prezentace se mě nějak niterně víc dotýká, je mému srdci blízká a tím je mé vyjádření zcela pochopitelné.
Moc se mi líbí titulní fota tzv. karusel, která webu dávají jakýsi punc. Punc určitého zvláštního spojení, které se projevuje v propojení seniorů prostřednictím jejich umu, a to, ať už jde o psaní, básnění, fotografování. Íčko hned v úvodu láká čtenáře fotkou na karuselu, aby bez povšimnutí nepřehlédli tento web, pozastavili se nad obsahem, začetli se do něj a tak si ho, i třeba časem, nejen oblíbili, ale využili možnost stát se jeho součástí. Měla jsem to tak i já a možná nejen já.
Někdy, kdy pročtu Rubriky a zamyslím se, zdá se mi, že některá jména dopisovatelů se nějak odmlčela. Trochu pátrám zpětně, ale nic nenacházím. Tak nějak pocitově na ty íčkaře zavzpomenu a v duchu si přeji, aby je nepotkalo nic zlého a aby zase naše íčko brzy obohatili svými příspěvky. Někdy se mi přání vyplní, někdy ne a to mi vždy přijde až líto.

Taky si někdy povzdechnu nad tím, že píše jen málo z nás, opakují se stále stejná jména, občas nějaká nová přibudou, ale to jen sporadicky. K článkům se vyjadřuje velmi málo lidí slovem, u "hvězdičkování", je to o trochu více. Škoda, že se čtenáři tak nějak bojí se vyjádřit. Přeci každý je schopen se seriózně vyjádřit třeba jen pár větama, nebo alespoň ohvězdičkovat. Ale to je jen na nás všech, kteří se do dění webu zapojují,zda být aktivní, čí jen pasivně přečíst a dost možná nanejvýš ohvězdičkovat. Smyslem psaní je potěšit ostatní, seznámit je s někým, něčím, navodit určitou atmosféru a tak se i trochu očekává, že ostatní k tomu  přistoupí  jedním ze dvou způsobů jak dát najevo svůj názor. Přiznám se, že i já někdy jen "hvězdičkuji" a tak příští rok se musím zlepšit. Jediná, kdo poctivě komentuje je Zuzka, možná, že je to z části  z titulu jejího postavení v redakci, ale já myslím, že ona už to má v sobě, hodnotit a vyjádřit se k článku či básni. Její hodnocení se mi líbí a často mám skoro stejné, jen to neumím tak vyjádřit.I Dana P. se určitě nebojí a snaží se slovem okomentovat, či hvězdičkou ocenit článek.

Potom, co se dotýká profilů íčkařů – pro potencionální nové íčkaře bych vynechala údaje o váze a výšce, nejsme přeci u diabetologa, nebo, že by redakce vybírala modelky? Ale to určitě ne, tak proč takové údaje, když stejně řada z nich určitě nebude odpovídat skutečnosti. Jsme přeci ženy a na otázku váhy jsme dosti citlivé.
Taky bych zcela odmítla profily, kde krom jména, příjmení není uveden žádný údaj. Přesně bych stanovila povinné údaje a sjednotila bych všechny profily i ty, které již existující. Jistě by to působilo lépe a pro IT by to neměl být problém i za předpokladu, že stávající profily budou nově doplněny. Doplnění musí být s ohledem na GDPR, což jistě redakce ví. Strohé přihlášení, myšleno pouze jméno a příjmení do určitého profilu uživatele může i cosi závadového naznačovat. Otázka je, zda se dá věřit osobním údajům, ale s tím redakce asi těžko co zmůže.
Je na každém z nás, pokud někde chceme působit, uvést alespoň své jméno, věk, záliby, místo bydliště, a to tak, jak to majitel či provozovatel webu požaduje. Je to i jinde a nikdo se nepodivuje. Pokud jde o foto, tak to je někdy sporné, já třeba mám problém s fotkou na OP či ŘP, natož, abych se fotkou prezentovala jinde. Od mala se nerada fotím, a tak moje fotky, kde jsem třeba jen lehce zachycena, jsou až unikátní. A taky řada z íčkařů je na webu delší čas a pokud na profilu zůstává foto z doby přihlášení a časem není změněno, foto zcela neodpovídá skutečnosti. Když si rozkliknete profil a foto porovnáte s nějakou íčkařskou či soukromou, prezentovanou akcí, někdy ani nepoznáte, kdo je kdo. Oceňuji ty, kteří mění foto u svého profilu.
Redakci žádám, aby tyto řádky přijala jako můj osobní názor. Vzhledem k tomu, že mi jako řadovému členu není známa řada věcí o fungování webu, nemohu se tak lépe vyjádřit, než jak uvedeno shora v mém názoru.

Tak, milí přátelé, to bylo mé letmé adventní ohlednutí za uplynulým časem, který jsem strávila a tak nějak virtuálně prožila na íčku spolu s vámi.

Do dalšího roku, ale i pro léta následující, přeji webu hodně spokojených uživatelů, všem v komunikaci vstřícnost, ohleduplnost, takt a slušnost. Vyjádření názoru berte všichni jako názor člověka, nijak ho nevhodně nehaňte. Každý má přeci právo na svůj názor. Nejsme ovce, jedna jako druhá, jsme lidé, každý se svým názorem, se svým životním stylem. Navíc jsme senioři, tak proč se dohadovat, špičkovat, urážet, o nic nám už dnes nejde.
Snažme se, abychom ve zdraví, lásce a spokojenosti dožili svého dne posledního a mohli si říci, že jsme nežili nadarmo a že to stálo za to.

Všem, kteří těmto mým řádkům věnovali pozornost, a nejen těm, ale i všem lidem dobré vůle přeji, aby příští rok a roky následující byly dobré, aby jejich žití ničím neutrpělo, láska, pohoda a porozumění je provázely po životní cestě a radovali se z toho, že ještě mohou na tomto světě žít a těšit se nejen z blízkosti svých milých, ale i z krás tohoto světa.
Opatrujte lásku k vaší rodině, přátelům i zvířecím mazlíčkům a nezapomeňte, že i vy se musíte mít rádi.
Zlobu, nenávist, nevraživost, pomstu si nepouštějte do vašeho života, protože tím jen marníte svůj drahocenný čas, čas, který tak rychle ubíhá, nedá se zastavit ani vrátit, ale dá se ještě využít ku prospěchu nás a našich nejbližších a třeba i ke splnění vašich snů.

 

Ze srdce Hana Nováková


V závěru mi dovolte, abych  své adventní ohlednutí ozvláštnila nádhernou vánoční písní KG – Jsou svátky...

Klidný a nerušený poslech, milí přátelé.

Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Nováková
Děkuji za komentáře
Jana Šenbergerová
Vidím, že jsem sice přečetla a napsala komentář, ale neodklikla, jak se mi dost často stává. Tak znovu. Musím se přiznat, že se moc často neohlížím zpět, nicméně vaše ohlédnutí se v lecčem podobá tomu, co si i já někdy myslím. Tento portál pokládám za zcela výjimečný, protože poskytuje prostor všem, kteří se jakkoliv chtějí podílet na jeho existenci, ať už tím, že tu realizují svou zájmovou činnost, chatují mezi sebou, a setkávají se, nebo jen čtou a prohlížejí. Jsem za to vděčná všem. Potěšilo mě, že se vám líbí moje rýmovačky, jen upřesňuji, že nespojuji své verše s příhodnými fotkami, ale tentokrát se snažím k fotkám z Kalendáře 2020 napsat příhodné verše. A protože do konce roku už zbývá jen jeden list, do toho příštího vám už teď přeji hlavně zdraví a pohodu. :-)
Hana Šimková
Hezkou, dobrou noc.
Hana Šimková
Tak já už to ukončím, možná Vám začínám rozumět. Věk přináší různé zdravotní problémy a to nikomu nepřeji. Tak tedy ať ten poslední den přijde co nejpozději.
Hana Nováková
Pani Šimková, nedala jste mi jinou možnost, ale je slušnost odpovědět na Váš komentář. V odpovědí jsem to vzala,jak to citím já, tedy obšírně, což Vám v tomto i jiných případech asi nevyhovuje. To je mi líto, ale je to můj styl, který přijmete nebo ne.Je opravdu jen na Vás, zda mě budete či ne číst. Nikoho nenutím ani bych nenutila. Ctím svobodná rozhodnutí a ani mě nenapadlo, že byste proti mně něco měla. Bohužel se mých fotek nedočkáte, to Vás zklamu, ale pokud se mohu zhodnotit, tak jsem úplně normální a citlivá ženská, jsem srdcař a srdcem i píšu. Užívám si důchodu a jsem někdy ráda, že funguju s mým onemocněním. Každý den co prožiju, tak za něj jsem vděčná. Vám děkuji za závěrečné přání i já Vám přeji, aby se Vám v žití obloukem vyhnulo vše zlé a do svého posledního dne jste ti mohla života užít ve zdraví a pohodě.
Hana Šimková
Milá paní Nováková, chtěla jste přece , aby se lidé vyjádřili. Vy jste se vyjádřila zase velmi obšírně, jak je Vaším zvykem. Nemám proti Vám naprosto nic a já , když nebudu chtít , tak Vás číst nemusím. No ráda bych viděla jak vypadáte, protože to o člověku dost prozradí. No nic, tak buďte dále anonymní. Přeji Vám vše nejlepší.
Hana Nováková
Vážená pani Šimková, ctím všechny komentáře, a proto reaguji. Adventní ohlédnutí je článek, který je mým vyjádřením se k portálu íčka. Pokud se jedná o můj a Váš profil – nevím jaký je rozdíl mezi mým a Vaším co se dotýká osobních informací, snad jen, Váš je ozvláštněn Vaší fotografií. To, zda je současná či ne nezkoumám, prostě se jí prezentujete.Jen mé postřehy mě vedou k srovnávání.Jinak řídím se toho, že pokud na něco poukazuji, měla bych mít vše tak, jak má být. V mém Adventním ohlédnutí jsem chtěla poukázat na to, že by bylo dobré osobní informace sjednotit. Za svoji fotku se nestydím, vypadám jak vypadám, důležité je, že žiju. Plastika ze zdravotních důvodů nikomu nepřidá, ale každý to máme trochu jinak pokud jde o prezentaci. Pokud se ráda prezentujete fotkou na veřejnosti je to jen Vaše rozhodnutí. Já k tomu mám svůj postoj a nic na něm nehodlám měnit. Nikoho slovně nenapadám, neurážím a nemusím se skrývat, ale důvody jsou v mém případě jak shora uvedeno.Nicméně, každý má v části profilu, kde je foto uvedeno to, co má za to, že ho bude prezentovat.Pořád lepší, než uvést jen jméno a příjmení a jinak nic. Já osobně bych si vůbec nedovolila hodnotit, jaký přínos mám pro portál. To je otázka, kterou jste měla adresovat těm, kteří jsou majiteli a provozovateli portálu. Píšu články o běžném životě,v blogu mám i povídky z mé knížky. Podle ohlasů čtenářů na moji tvorbu si nemyslím, že bych pro portál byla zbytečná. Ale na druhé straně, určitě i bez mých článků by se web obešel.Každý je nahraditelný. A položila jste si někdy otázku Vy, čím jste pro portál přínosná? Já si myslím, že i když by můj článek potěšil jen jednoho čtenáře, nebyla tak má práce marná. Je nás řada, kteří píší, fotí a já jsem ráda, že si postřehy, krátké příhody, nádherné fotky mohu denně číst a prohlížet, aniž bych se zatěžovala otázkou, zda jsou autoři či fotografové pro portál přínosní.Za mě, kdo přispěje do portálu slovem či fotografií tomu je třeba poděkovat. Jsou tu mezi námi, obohacují nás literárně, fotograficky a zdarma, což zvláště v dnešní době je zcela nevídané a navíc, mnohdy se můžeme virtuálně přenést někam, kam se třaba nikdy nepodíváme. Tak že za sebe, všem těm, které jsem zmínila, velký dík a jsem ráda, že moje maličkost může být, mezi vámi a to i bez absence mojí fotky na profilu a bez úvah, zda jsem, či ne pro web přínosná či naopak, což nechám na jiných. Vám závěrem děkuji za komentář.
Jan Zelenka
Paní Nováková, moc pěkné zamyšlení a íčková bilance. Máte pravdu v tom, že lidé zde málo diskutují. Článků je dost, ale diskusí u nich poskrovnu. Přitom, každý autor na diskusi čeká. Pro autora je to určitá reflexe. Íčko má natolik široký záběr, aby se v něm uplatnili všichni, kteří chtějí něco sdělit, nebo komunikovat. Díky za zmínku o mně a o našem dopisování s Věrkou. Pro nás je to příjemná zábava a jsme rádi, pokud to někoho osloví. Já píši celý život a tak mám pořád, co vkládat. Ale nerad bych četností svých článků obtěžoval. Byl jsem na několika sociálních sítích, kde byla sice hojnější literární diskuse, ale íčko dává více možností k realizaci.
Hana Šimková
Kdepak máte na profilu uživatel vy váš věk, záliby bydliště a fotografii ?Výmluva ,že nejste fotogenická .? A ujišťuji, že já tam mám fotku současnou a za to jak vypadám se nestydím. Nikdo už mladý nejsme. Vaše kritika , no fajn, ale zapomněla jste se zmínit o svém přínosu na portálu. Tak hezký další rok a trochu zamyšlení.
Soňa Prachfeldová
Ráda jsem si přečetla Vaše shrnutí dojmů a prožitků. Ano dobré postřehy a úvahy. Každý z nás je originální a svůj a tak se také prezentuje. I60 nás obohacuje, vlastně tedy to jsme my a je to jedinečný portál. Díky.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 13. týden

Na Zelený čtvrtek začíná na státních hradech a zámcích turistická sezona. Tak si vyzkoušíme vaše znalosti na téma "České hrady a zámky."

AKTUÁLNÍ ANKETA

Provedli jste nějaké úpravy svého bytu či domu na stáří? (sprchový kout místo vany, bezpečnostní madla, bezbariérové prahy apod.)

Ano, úpravy bytu jsem (jsme provedli)

29%

Ano, ale zatím jen částečně

15%

Nevím, jaké úpravy by to měly být

11%

Ne, ale zvažujeme to

13%

Ne, o žádných úpravách neuvažuji

17%

Ne, protože na to nemám peníze

15%