Ilustrační foto: pixabay.com

Nevím, kdo nám vládne - lidi bez rozumu, nebo jen z pozice síly

22. 11. 2020

Nějak nemohu pochopit, proč jsou zavřeny obchůdky s obuví, s ošacením, květinami ,atd. Vždyť do těchto obchodů nechodí tolik lidí jako do potravin a všichni by určitě roušky měli. Jak k tomu majitelé těchto obchůdků přijdou, že jim není umožněno podnikat a nepřijít o svoji živnost.

Nevím, co tím vládní nařízení sleduje, asi chce zlikvidovat malé a pro naši zemi důležité obchůdky. Normální člověk musí toto považovat za likvidaci těchto obchůdků. Je to škoda a Covid -19 stejně sám od sebe nezmizí, pouze se stane naší součástí života a budeme muset s tím počítat. Také chřipka je velmi závažné onemocnění, s kterým se musíme nějak vypořádat a nezavírat a ohrožovat naši demokracii.

Nějak jsem se musela podělit o svůj názor na nelehký život v naší zemi a věřit, že se zase rozumné opatření najde a my všichni budeme moci žít v klidu a bez obav o existenci.

Můj příběh

Autor: Marie Doušová

Hodnocení:

(5.1 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Hana Rypáčková 27.11.2020 08:45

U někoho vládnou peníze a u někoho strach. O vládě tohoto státu raději nemluvím. Program: HRC PRC

Hana Řezáčová 24.11.2020 10:56

Zavřené malé obchůdky, to je blbé - chápu obchodníky i zákazníky, ale je to kvůli tomu, aby lidé nekmitali sem a tam ... Pokud jsou zavřené, jsou lidé doma, popř. si obují staré boty a jdou na výlet a ne po tisících (obchůdků jsou desetitisíce) nakupovat, tu do bot, tu do papírnictví atd. - taky za nákupem musí dojít, dojet MHD, vlakem, autobusem, prostě masa lidí se dá do pohybu ... A o tom to je ...

Hana Šimková 24.11.2020 10:09

Kdo nám vládne jasné není, ale zdravý rozum to nebude. Ani už se nesnažím to chápat.

Antonín Nebuželský 23.11.2020 23:38

Asi se nebudu líbit, ale rozumnému vše rozumné. Jenže my lidi moc rozumní nejsme. Jen se trochu uvolní a hrrr.Viz to jarní uvolnění. Potom by nemuseli zavírat nic a ono by to nějak dopadlo. Ale jak? A co bychom říkali potom? Ale třeba to vidím špatně?!

Jan Zelenka 23.11.2020 20:03

Jak rozeznat u politiků moudrost od bláznovství?

Naděžda Špásová 23.11.2020 18:58

Marie, plně s vámi souhlasím, Koucourkov je proti tomu nic.

Marie Měchurová 23.11.2020 18:00

Syn musel zavřít knihkupectví. Za hodinu tam přijdou tři lidé, možná pět. Klidně by si knihy mohli prohlížet v rukavicích. Na jaře něco dostal, teď zatím nic. Ještě, že má nás.

Alena Várošová 23.11.2020 14:43

Jasně a srozumitelně to napsala Ivana,bravo.

Jarmila Komberec Jakubcová 23.11.2020 00:09

Asi nejhorší situace je v nákupu botiček. Vnouček nutně potřebuje zimní boty a vnučka také. Ale je to problém, potřebují si je oba zkusit. Zimní bundy snacha koupila v Tescu.

Věra Ježková 22.11.2020 18:45

Maruško, obávám se, že moudrých vládců se hned tak nedočkáme. Vy nějakého znáte? No, ale oblečení bych si po někom teď zkoušela nerada. Navíc v nevětraném obchodě. Už pár let si ho kupuji prostřednictvím internetu.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Vzpomínka na moji babičku

Každý má či měl svou babičku. Někteří mají dvě, já však poznala jen jednu - maminku mé maminky. Tatínek už své rodiče ztratil dříve, než jsem se narodila.

Zdenka Jírová

Oživení vzpomínek

S kamarádem brázdíme okolní hory. Vždy si z cesty přivezeme pěkné zážitky. Také jsme obohaceni setkáním se zajímavými lidmi, které potkáme. Naše túry se táhnou většinou kolem 20 km, i když bylo i 30 km.

Jindřich Berka

Vrah a ředitelka školy

Je možné spojení ředitelky školy s mužem odsouzeným za vraždu? Je. Není to fantazie spisovatele. Je to život. Vstoupila s ním do manželství a v 45 letech mu porodila syna. Asi to nebylo šťastné. Před tím byla vdaná také za učitele, s kterým má další tři děti.

Jindřich Berka

Jak to bylo pohádko? Zabloudilo kuřátko...

Jak to bylo, pohádko? Zabloudilo kuřátko, za zahradou mezi poli, pípá, pípá,nožky bolí... Tu…

Dana Straková

Jak sbírat houby s dítětem, které bolí nohy a má hlad

Houbaření je zdravý koníček, který dlouhým chozením na čerstvém vzduchu zoceluje tělo a zklidňuje mysl. Ale jen do chvíle, kdy se s vámi na houbařskou výpravu vydá potomek, který hned za prvním smrkem kuncá, že ho bolí nohy a chce se vrátit domů.

Zdeňka Ortová