Jak na nás v San Marinu mrkala z pizzy dvě malá očička
Foto: autorka

Jak na nás v San Marinu mrkala z pizzy dvě malá očička

1. 12. 2020

"San Marino založil v roce 301 potulný mnich sv. Marinus asi 25 km od italského letoviska Rimini. Je to nejstarší stále existující republika světa a zároveň třetí nejmenší stát Evropy. Cesta sem vede jen po silnici, železnici ani letiště nemá. Přesto ho každoročně navštíví kolem 3,5 milionů lidí. Většinou se zdrží jen jeden den..."

Navštívili jsme Rimini a poté San Marino a po prohlídce se rozhodli, že si dáme v poledne nějaký oběd. Zašli jsme do pizzerie. Nebudu nic riskovat (za těžce našetřené peníze) a dám si něco, o čem vím, že to sním.

Dcery byly téhož názoru. Manžel ale jako vždy byl v opozici proti nám, ženským,  a že si dá pizzu s dary moře, ačkoliv jsem ho varovala, že to přece nikdy nejedl. Právě proto - odvětil vzpurně.

A zatímco my se pustily do svých porcí, on chvíli čekal, než mu přinesli požadovanou pizzu. Mezi svými sousty jsem ho pozorovala. Podrobil pizzu nejprve bedlivému zkoumání – no jo, bylo tam všechno, i malá chobotnička ! Začal se v tom podezřele hrabat a najednou převrátil půlku pizzy přes tu druhou a navrch položil ubrousek.  Aha, něco našel, zaradovala jsem se jízlivě. Odložil i příbor, aniž do pizzy vůbec hrábl. No co je, chtěls dary moře, máš dary moře ! Mlčel a tvářil se divně. Bodejť by ne, určitě zas došlo na má slova. Až venku jsme z něj vypáčily, že z pizzy na něj mrkala dvě očička ! Ono to bylo všechno ještě živé a hýbalo se to ! Teda neslyšela jsem, že by si Italové libovali v pojídání těch potvůrek zaživa, ale někdo holt rád vdolky a jinej…zas pořádně propečenou vepřovou.

No bezva, kdyby sis dal to, co my, mohly jsme si místo tvé pizzy koupit nějakou tu parádu, setřely ho dcery. Pak se nám ho přece jen zželelo, že bude mít do večera hlad, a koupily jsme mu bagetu. Bez očiček !  A já si představovala, jak muselo být tomu chytrému zvířátku, nejdřív ho ohřejou v troubě a pak  ho  někdo,  s odpuštěním, sežere zaživa …. ale vždyť naše prase je taky chytré…a co s ním  děláme !!! Jestli já bych se neměla stát vegetariánkou…

 

Můj příběh
Hodnocení:
(5.3 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Tollarová
Moc hezká představa, fantazie pracuje naplno. Když se to netýká mého talíře, je to legrace :)
Soňa Prachfeldová
To bych určitě omdlela a spadla ze židle.
Naděžda Špásová
V Rimini i v San Marinu jsme byli rok po revoluci i s dětmi. Bylo to moc pěkné, v Rimini jsme spali a koupali se v moři. V San Marinu nás překvapil česky mluvící prodavač. Celý zájezd začínal v Benátkách, kde jsme se svezli lodním autobusem.
Dana Puchalská
Moc zajímavá vzpomínka.Na San Marino mám i já hezké vzpomínky, ale pro změnu s prodavačem zmrzliny. Moc se mi tam líbilo. Plody moře jsou holt někdy adrenalinový zážitek.
Elena Valeriánová
Já mám na San Marino taky vzpomínku. Koupila jsem tam několik lahví vína jako dárky domů. Ale do čeho to dát, aby láhve přežily dalekou cestu domů. Manžel prohlásil: seženu krabici. Převrátila jsem oči, neumí žádnou cizí řeč, nemůže se domluvit a zrovna krabici! Za chvíli vyšel z jakéhosi krámu a v ruce měl krabici. Nevěřila jsem vlastním očím. V krámku byl totiž prodavač, který žil několik let v Praze. Jo, líná huba... Hezká vzpomínka, taky ochutnávám místní speciality, ale kdyby na mě něco z toho mrklo ... fuj!
Dana Divišová
V San Marinu jsem byla pár let po revoluci, moooooc se mi líbilo. Jely jsme s kamarádkou busem a paní průvodkyně pořád něco ucucávala. Pak jsme se všichni koupali v moři v Rimini a ona měla problém. Přišly vlny, které ji rolovaly pořád do moře. Naštěstí ji tam turisti pomohli na břeh. Takový zážitek nezapomenu. Chutnalo mi tam jejich Amaretto. Mořské plody nemusím. Takových jako váš manžel, co v cizině chtěji ochutnat všechno, je víc.
Zuzana Pivcová
Tak tohle bych skutečně nemohla, třebaže se nejedná o nějakého vysoce inteligentního tvora.
ivana kosťunová
Opečou ho, a ono ještě mrká očičkama ? no, nevím... Ale vtipný to je :))
Daniela Řeřichová
Hezká vzpomínka. Přiznám se, že jsme s manželem v cizině také vždy ochutnávali to neznámé a párkrát nám z toho nebylo dobře.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.