Proutěná výstava I
Úvodní foto: autorka

Proutěná výstava I

9. 12. 2020

Na výstavu „Proutěné řemeslo“ jsem se vydala do svého oblíbeného Národopisného muzea v Letohrádku Kinských na poslední chvíli. Prvního září, když se ještě mohlo do muzeí. Byla jsem moc ráda, že jsem ji stihla vidět. Na hodinu mne příjemně odpoutala od nepřízně dnešních dní.

Výstava představila dlouhou a pestrou historii košíkářství od jejích počátků až do současnosti. Seznámila návštěvníky s různými technikami a typy proutěných výrobků a jejich rozmanitým využitím. Svoji reportáž jsem rozdělila kvůli většímu množství fotografií do dvou částí.

Košíkářství patří pro svou jednoduchost a dostupnost materiálu k nejstarším řemeslným činnostem. Vzhledem k tomu, že materiál snadno podléhá rozkladu, existuje o košíkářství v pravěku a starověku jen málo dokladů. Je známo např., že římští legionáři používali proutěné koše při opevňovacích pracích a proutěné štíty při výcviku. Poblíž hradiště Valy u Mikulčic byly nalezeny zbytky vrší, které jsou nejstarším přímým dokladem košíkářství na našem území.

Nejdostupnějším materiálem bývalo vrbové proutí. Mnohdy rostlo na zemědělsky jinak nevyužitelných pozemcích u vodních toků. Majitelé takových pozemků někdy proutí dražili „nastojato“ a po vydražení si je sami pletaři sklidili. Nástup odborného a intenzivního pěstování vrb po francouzském vzoru lze ale datovat až do posledních desetiletí 19. století. Kromě vrbového proutí se používaly také větvičky z olší, lísek, topolů nebo bříz, sláma, orobinec, lýko nebo kořínky. Později se začaly objevovat materiály exotičtější, jako asijský ratan a pedig nebo mořská tráva – „elhar“.

Košíkářství bylo ve středověku a novověku široce rozšířené, ale zpravidla nemělo charakter organizovaného řemesla. Hojná domácká nebo příležitostná výroba, kterou nekontrolovaly cechy, mohla sloužit jak k ekonomickému přilepšení například domkářů nebo bezzemků, tak i jen pro soukromou potřebu. První zmínky o řemeslných košíkářích – profesionálech u nás pocházejí z 15. století. Vlastní cechy zakládali košíkáři jen ojediněle. V roce 1739 vznikl košíkářský cech v Morkovicích na Hané, jednom z tradičních středisek košíkářství.

Omlouvám se za horší kvalitu fotek. Uvidíte sami, že podmínky pro focení nebyly zrovna nejlepší.

Zdroj: informační panely výstavy

Moje poezie
Hodnocení:
(5 b. / 21 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Martina Růžičková
Věro, košíkářské výrobky jsem vždycky obdivovala. Proto jsem si článek a fotky jaksepatří užila. Díky za přiblížení výstavy :-).
Irena Mertová
Mám ráda výrobky z proutí a doma jich mám plno (zrovna se chystám odnést košíky na houby do sklepa, nějak se v novém bydlišti nikam nevejdou, mladí vůbec o to nemají zájem) . Věro, to jsi to dobře stihla :-)
Daniela Řeřichová
Věro, děkuji za poutavé zprostředkování výstavy, která mi unikla. Musaion mám ráda včetně pěkného bistra za rohem. Je fajn, že ministerstvo kultury každoročně uděluje cenu Nositel tradice lidových řemesel a motivuje tak k předávání zkušeností dalším generacím. Fotky jsou parádní.
Věra Ježková
Děkuji podruhé.
Alena Tollarová
Z proutí umějí šikovné ruce uplést snad všechno. Jejich práce zasluhuje obdiv.
Alena Vávrová
Tak tohle řemeslo mám moc ráda a jen lituji, že jsem se to od svého dědečka nenaučila. To byl takový všeuměl a košíky jím vyrobené mám dodnes. Děkuji za fotky.
Soňa Prachfeldová
Moc hezké, u nás bydlel ve vsi manželský cikánský pár, už byli staří , neuměli psát, ale pletli nádherné košíky. Měla jsem od nich a jak se v nich hříbky vyjimaly.
Libor Farský
Moc děkuji za krásné retro pokoukáníčko.
Helena Přibilová
Krásná ukázka toho, co všechno dovedou vytvořit šikovné ruce košíkářů.
Eva Mužíková
Maruška Foltýnová by asi mohla vyprávět. Zlaté, i české, ručičky...

Zpět na homepage Zpět na článek