Doteky jsou pro někoho léčivé, pro jiného otravné
Ilustrační foto: ingimage.com

Doteky jsou pro někoho léčivé, pro jiného otravné

11. 1. 2021

Pohlazení, objetí, letmý dotek. To jsou způsoby, kterými si lidé vzájemně vyjadřují náklonnost, lásku, přátelství, ale také třeba soucit či obdiv. Doteky jsou pro mezilidské vztahy důležitější, než si mnohdy myslíme. Ale pozor, stejně tak mohou být i nepříjemné.

Poplácání po ramenou. Tím často říkáme: to se ti povedlo, jsi dobrý, díky ti. Používá se mezi kolegy v práci, mezi kamarády.

Dotek rukou během rozhovoru. Naznačujeme tak: soucítím s tebou, velmi dobře ti rozumím, jsme si blízcí. Často se to stává mezi přítelkyněmi, v situacích, kdy se jedna žena druhé s něčím svěřuje.

Když tyto dva typy doteků proběhnou mezi lidmi, kteří jsou si sympatičtí a mají dobré vztahy, jsou příjemné. Ale úplně stejný typ doteků může působit opačně. Když někoho poplácá v práci po zádech kolega, o kterém dotyčný ví, že ho pomlouvá u šéfa, je to jako by dostal výboj elektrickým proudem. Stejně tak téměř odporné je, když někomu snaží muchlat ruku žena, o které je všeobecně známo, že to, co uslyší, ihned pošle dál s patřičně devastujícím komentářem.

Doteky je proto dobré umět rozlišovat a řídit se při jejich přijímání i darování především citem. Zároveň ale není vhodné je ze svého života úplně vytěsnit. Kdo jich má nedostatek, svým způsobem trpí, byť si to třeba neuvědomuje.

„Dotýkáme se navzájem, abychom zdůrazňovali význam toho, co říkáme a podělili se o svoje pocity. Proto jsou doteky důležité. Když nám chybějí, strádáme,“ říká psychiatr Radkin Honzák.

Doteky mohou ve vztazích mezi lidmi způsobovat radost, ale i humorné nebo nepříjemné situace. V jedné rodině se doteky staly velkým tématem poté, co syn přivedl rodičům a prarodičům představit partnerku. „Je to hezká a milá holka, ale doslova nás šokovala svou přítulností,“ říká pětasedmdesátiletý Rudolf a pokračuje: „Petr ji přivedl, představil a ona nás všechny jednoho po druhém objala a zlíbala. Několikrát ze strany na stranu, pěkně mlaskavě. Připadalo mi to legrační, ale budiž. Dělá to tak pokaždé, když přijde. Při hovoru se na člověk tlačí, neustále každém sahá na ruku, na paži, na rameno. Prý je na to zvyklá z domova, Petr říká, že si její příbuzní takhle vyjadřují náklonnost a už to začal dělat taky. Mně to přijde spíše směšné.“

A tady je podobný případ. Jednašedesátiletá Mirka si zařídila brigádu jako korektorka v jedné redakci. Takto popisuje své zděšení: „Je to menší tým mladých lidí. Když přijdu, holky mě líbají na tváře. Když najdu chybu v textu, kluci mě poplácávají po ramenou. Jednou mě mladý šéf objal. Jen tak mě objal a řekl: Mirko, jsem rád, že jste součástí našeho týmu. Je to takový americký způsob chování, ale mně to nějak nesedí, nejsem na to zvyklá.“

Problém je v tom, že každý člověk má jiné vnímání toho, čemu psychologové říkají zóna. „Zónami označujeme prostor, jaký charakterizuje náš vztah k lidem, se kterými jsme v kontaktu. Čím jsme si bližší, tím se zóny zužují,“ uvedla psycholožka Lenka Čadová.

Je to jasné, když jde o lidi zamilované nebo si velmi blízké, je dotyk příjemný. Když stejný dotyk udělá člověk, který je nám cizí nebo navíc ještě nesympatický, o nic příjemného nejde. Psychologové tvrdí, že v takovém případě dochází k reakci, která je v podstatě stresovou zátěží a člověk má pocit, ohrožení, potřeby se bránit nebo uniknout.

Tyto zóny se však mění podle toho v jakém prostředí jsme. Psychicky zdravý člověk si je umí přizpůsobovat situaci. Zatímco v přeplněném dopravním prostředku jsme schopni přežít, když se na nás tlačí někdo cizí, i když to není příjemné, kdyby totéž ten cizí člověk udělal v jiné situaci, bráníme se nebo voláme o pomoc.

Navíc má každý úplně jinou potřebu doteků. Jsou manželství, ve kterých se lidé mazlí a drží za ruku i po čtyřiceti letech vztahu a jiné, které s doteky šetří už v období počáteční zamilovanosti. Pro někoho jsou totiž doteky nezbytné, někdo s nimi šetří, ale neznamená to, že by to byl sobec neschopný dávat lásku.

S doteky se také různě zachází v různých zemích. Poplácat či obejmou kolegu v práci třeba v Koreji nebo se v nějaké muslimské zemi přátelsky dotknout ruky ženy, která není příbuznou, je považováno za naprosto nepřípustné. Naopak v Řecku nebo v Itálii se nám klidně může stát, že nás obejme prodavač za to, že jsme si u něj koupili tričko.

Zkrátka, s doteky je to těžké. Ale život bez nich by byl smutný.

psychika
Hodnocení:
(5 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Lenka Kočandrlová
Já jsem zrovna z těch,co je jim dotek cizí osoby dost nepříjemný.Takže nepřipadá do úvahy masáž,to jsem zažila jednou v životě a bylo to tak protivné až nepříjemné,že jsem si jen říkala,aby už byl konec a nikdy více.Sahání po hlavě u kadeřnice strpím jen se sebezapřením,a na dotyky kosmetičky jsem si dost dlouho zvykala,než jsem to vydržela bez vnitřního odporu. Já se taky dotýkám jen mi milých a známých lidí,když už. A rozhodně si nemyslím,že mám smutnější život než někdo,kdo pořád osahává/je osaháván kdekým.
Iva Lišková
Jak sladká je pusa od čtyřleté vnučky, když ještě nebyla covidová doba...Ještě že manžel smí!
Soňa Prachfeldová
Každý ví , nebo by měl vědět, co je příjemné a co už až dotěrné. Milenecke a dětské doteky patří mezi. nejlepší. Nepříjemný je pocit, když někdo poda ruku lepkavou, studenou, to je požitek.
Jiří Dostal
O vztahu dospělých k tělesným dotykům vypovídá nikoliv druhořadě bezstarostné či problematické dětství se specifickou mírou psychické deprivace. Článek jde zábavně po povrchu tématu, paní Šenbergerová poukázala správně.
Věra Ježková
Děkuji za hezký článek.
Martin Vrba
Doteků existují desítky druhů, mezi ty příjemné, na které si pamatuji dodnes, patří první nesmělá pusa od spolužačky v 9. třídě, . . . . . . . pak to nekonečné líbaní s mou budoucí ženou v půl druhé v noci při čekání na noční autobus na Náměstí lidových milic, který nakonec nepřijel, a my v tom pokračovali cestou noční Prahou až domů, kde kolem nás kroužila „ovíněná“ paní a neustále nás okřikovala, že je to neslušné, že se prý dnes líbají jen blbci, jako je Husák a Brežněv. Mezi ty velice krásné doteky patřily o několik později ty, když jsem se naklonil nad „Husákovy děti“ - zapsané pod mou správu (mimina) a nechal se od nich „kopat“ a „fackovat“ do obličeje nožičkami a ručičkami - a oni se při tom zajíkaly smíchy - nezapomenutelná masáž. Pak existují i doteky pro normálního chlapa velice nepříjemné a uvedu jeden příklad za všechny, který vede o několik koňských délek před těmi ostatními, a to je prst v zadnici u vyšetření prostaty od doktora. To i takové nakopnutí při fotbale do zadku nebo i vedené z opačné světové strany, pokládám od chlapa za mnohem přijatelnější - mužnější i když za daleko fyzicky bolestivější :) A abych nekončil v těchto končinách tak negativně, tak mezi ty nejkrásnější doteky na světě patří přeci milenecké vzájemné doteky při sexu a tam je povoleno všechno, co je oběma příjemné.:)
Antonín Nebuželský
Teď se to zrovna hodí :-)
Danka Rotyková
Dříve jsem bývala dost uzavřená, ale časem se to změnilo. Kolem šedesátky jsem poznala nového nadřízeného. Byl o 19 let mladší než já, ale tak srdečný a milý člověk, že takového jsem za celý život nepoznala. Když se s vámi vítal třeba po 2 týdenní dovolené, bylo to jako přivítání po 20 ti letech. Jeho upřímné doteky nikomu nevadily, naopak.
Daniela Řeřichová
Jsou mi sympatičtí srdeční lidé, ale k dotekům jsem ostražitá, do mé osobní zóny nenechám jen tak někoho vstoupit. Odtahuji se od širokých objetí a trpím, když se na mě někdo lepí v tramvaji. Každý to prostě máme nastavené jinak.
Vladislava Dejmková
Moje největší překvapení v tomto směru bylo, když jsem přijela na brigádu do tehdejší NDR a v pondělí ráno na začátku směny se její vedoucí vrhal postupné na všechny zaměstnace a líbal je a potřásal každému rukou. Nemohla jsem si na to zvyknout. Asi jsem netýkavka.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 13. týden

Na Zelený čtvrtek začíná na státních hradech a zámcích turistická sezona. Tak si vyzkoušíme vaše znalosti na téma "České hrady a zámky."

AKTUÁLNÍ ANKETA

Provedli jste nějaké úpravy svého bytu či domu na stáří? (sprchový kout místo vany, bezpečnostní madla, bezbariérové prahy apod.)

Ano, úpravy bytu jsem (jsme provedli)

29%

Ano, ale zatím jen částečně

15%

Nevím, jaké úpravy by to měly být

11%

Ne, ale zvažujeme to

13%

Ne, o žádných úpravách neuvažuji

17%

Ne, protože na to nemám peníze

15%