Jsem pozitivní, no a co? Případů, kdy lidé nerespektují karanténu, je hodně
Ilustrační foto: ingimage.com

Jsem pozitivní, no a co? Případů, kdy lidé nerespektují karanténu, je hodně

26. 1. 2021

Chodí mezi lidi, i když vědí, že jsou nakažení covidem. Je jim jedno, že kvůli nim někdo může onemocnět i umřít. Takových lidí je mnoho, jenže se o nich dozvídáme spíše výjimečně.

Ženě zavolali z práce, že musí na test, protože kolega, se kterým jela na služební cestu v autě, má covid. Ukázalo se, že i ona je pozitivní. Zůstala doma v karanténě. Její manžel k tomu řekl: „Já na test nešel, nic mi není, jsem zdravý. Manželka taky nemá žádné potíže, kdo ví, jestli je vůbec nemocná. Nebudu přece sedět doma. Navíc přece nebudu přivádět do potíží své známé a kolegy, se kterými jsem se setkal. To jim mám říkat, ať jdou na testy? Co kdyby jim nařídili sedět doma? Kvůli mě a mé ženě přijdou o výdělky? Ne, já nikoho do potíží přivádět nebudu.“

Ukázka sobectví nebo jen obyčejné hlouposti? Nejspíš jde o obojí. Někomu takové chování může připadat naprosto neuvěřitelné, jenže takto nyní uvažuje řada lidí. Pokud jsou prokazatelně pozitivní nebo byl na covid pozitivně otestován někdo s kým měli blízký kontakt a oni přesto dál chodí mezi lidi, dopouštějí se trestného činu šíření nakažlivé nemoci. Vědí to, přesto to dělají. Jeden z důvodů je, že postihy za tento zločin nejsou zatím nijak výrazné.

Nejznámější je případ dvaatřicetileté ženy z Novojičínska, která věděla, že má covid a že musí být doma v karanténě. Přesto jela taxíkem, pobyla v nákupním centru, dokonce jela do nemocnice vyzvednout svou mámu. Hrozil jí osmiletý trest a jako jedna z mála se kvůli tomu ocitla před soudem. Přitom si nevzala ani roušku. Při hlavním líčení u novojičínského okresního soudu vzlykala a říkala: „Nechtěla jsem nikomu ublížit.“ Soud jí udělil podmínky na tři roky s odkladem na čtyři roky. „Informace, které poskytla krajská hygienická stanice, byly rozsáhlé a mohlo dojít k tomu, že obžalované nebyly zcela jasné,“ uvedla ve vysvětlení rozsudku soudkyně Ivana Šostáková.

Jedním ze zdokumentovaných  případů je ten, kdy se muž nedodržel karanténu, přestože měl pozitivní test na covid, a šel do práce. „Z nedbalosti zvýšil nebezpečí rozšíření nakažlivé nemoci a takový čin spáchal v době nouzového stavu,“ uvedl Petr Malý, mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství, které do konce roku 2020 evidovalo v souvislosti s pandemií koronaviru devatenáct lidí obžalovaných z trestného činu šíření nakažlivé choroby a patnáct dalších lidí, kteří jsou stíhání za tento čin z nedbalosti.

Ohrožují rodinné příslušníky

Mnoho případů se však vůbec k úřadům, natož ke státním zástupcům nedostane. Vědí o nich jen úzké skupiny lidí, rodiny. „Je mi nepříjemné udávat vlastní příbuzné, ale hodně jsme se v rodině pohádali kvůli tomu, že bratranec o Vánocích přijel na chatu, kde byla moje pětasedmdesátiletá máma a její sestra. Obě dvě poté onemocněly covidem. Teta měla lehký průběh, ovšem maminka měla čtyřicetistupňové horečky a velké potíže s dýcháním. Nakonec skončila v nemocnici. Nechápali jsme, kde se mohly nakazit. Nechodily do obchodu, na chatě byly samy dva týdny, my je tam zásobili a když jsem jim věci vezl, měl jsem negativní test, na který často chodím, protože pracuju v sociálních službách,“ vypráví padesátiletý Petr. Nevěřil tomu, co slyší, když se později dozvěděl, že mámu i tetu navštívil bratranec, přestože dotyčný věděl, že se v práci setkal s člověkem, který byl pozitivně testován. Zaměstnavatel ho vyzval, aby šel na testy, protože minimálně hodinu seděl v místnosti s člověkem, u kterého se covid potvrdil.

„Pak se přiznal, že nešel na testy. Nevěřil jsem tomu. Nechápal jsem, jestli je tak pitomý nebo bezohledný. Argumentoval tím, že neměl žádné příznaky, že mu bylo dobře, že nemohl vědět, že je nemocný. Jen proto, že byl líný zajít si na test, nakazil svou mámu, moji mámu a ta kvůli tomu skončila v nemocnici. Dodnes se z toho nevyhrabala, je slabá, má pořád potíže. Nemůžu se s ním ani vidět, bojím se, že bych se neudržel,“ říká Petr.

Podobné případy se už odehrály v řadě rodin a začaly se projevovat právě v uplynulých týdnech, kdy se projevovaly následky vánočního a silvestrovského navštěvování se. „O Silvestru u nás normálně zaklepali sousedé a chtěli se družit jako jiné roky. Nevěděli jsme, co si počít. Nechtěli jsme být za nezdvořáky, kteří je nepozvou, ani jsme nechtěli působit jako vystrašení hypochondři, kteří se uzavírají před světem. Nakonec manžel řekl, že mi není dobře, tak se jich zbavil,“ říká třiašedesátiletá Irena, která žije v Beskydech. V polovině ledna zjistila, že žena ze sousedství prodělává těžkou formu covidu. Ukázalo se, že ji nakazil soused, ten, který se k Ireně snažil na Silvestra dostat. „Když jsem to počítala, už tehdy musel být pozitivní. A pak jsme zjistili, že pozitivní byl v té době ji jeho syn, se kterým bydlí v jednom domě, takže musel vědět, že je asi také nakažený. Nechápu takovou lehkomyslnost. Nebo spíše bezohlednost,“ podotýká.

Úřady ani police nic nenadělají, postihy jsou mírné

Jenže v těchto případech nepomohou ani úřady ani policie, protože se o nich nedozví.

 „V první řadě se spoléhá na osobní zodpovědnost každého, protože dodržením karantény nechráníme jen sebe, ale především své blízké, své okolí a v důsledku celou společnost,“ uvedl Kryštof Berka z tiskového odboru Ministerstva zdravotnictví.

U určitých typů lidí se však pojmy jako zodpovědnost či opatrnost míjejí účinkem. Jsou typy lidí, na které platí především odstrašující tresty, jenže ty dosud za šíření covidu v Česku udělovány nejsou.

V některých zemích je situace jiná. Světovými médii proběhla zpráva o tom, že úřady na Tchaj-wanu daly pokutu v přepočtu přes sedmdesát šest tisíc korun muži za to, že porušil karanténu jen na osm sekund. Událo se to tak, že byl v karanténě v hotelu a na pár sekund vyšel na chodbu, s tím, že chtěl navštívit kolegu na jiném pokoji. Ihned si ho všimla ostraha, která sledovala kamery a zasáhla. Přestože tvrdil, že je ve špatném psychickém stavu, že šlo o zkratovou reakci, dostal pokutu.

Na lehkomyslnost a neukázněnost doplatili v některých zemích i lidé, kteří sice nebyli pozitivně testováni, ale nedodržovali koronavirová pravidla. Jedním z nich je příslušník španělské královské rodiny, který si vyjel z Madridu do Córdoby a tam se zúčastnil večírku s dalšími asi dvaceti lidmi. Prasklo to a šlechtic dostal pokutu v přepočtu ve výši přes čtvrt milionu korun.

V Česku se zatím udělují pokuty výrazně nižší. Z policejních svodek se dají vyčíst případy, které končí spíše smířlivě nebo inkasováním malé částky, většinou se jedná o pokuty ve výši několika stokorun za případy, kdy lidé neměli nasazené roušky. Takže mnozí mají pocit, že jim vlastně nic moc nehrozí ani v případech, kdy si nezajdou na testy nebo dál chodí mezi lidi, přestože vědí, že jsou nakažení. „Však já se na ten test chystal v dalších dnech,“ argumentoval například muž z výše zmíněného případu, který nakazil svou mámu i svou tetu.

koronavirus zdraví
Hodnocení:
(4.7 b. / 23 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie 00000
Víte, kolik máte v sobě virů a bakterií, o kterých ani nevíte, že je předáváte jiným? Kdyby měli každého zavřít za předaného vira, nebo bakterii, tak jsme všichni v lochu celý život... Zase začíná doba vydírání, vyhrožování, a jiných nesmyslů. Ještě štěstí, že máme lesy, pole, kam se může jít.....
Dana Divišová
Pane Mikuši, můj vnuk chodí do mateřské školky. Byl od konce září třikrát v karanténě, dvakrát měl týdenní prázdniny. K tomu nějaké svátky. Ještě , že jsem v důchodu, jinak by dcera vůbec nemohla chodit do práce. To jsou ve školce v rouškách. Souhlasím, že děti školu potřebují. Mám 4 vnuky, učí se distančně a kupodivu jim to jde. Je možné, že by byli stejně v karanténě, buď žáci nebo učitelé. Starší děti nejsou tak ukázněné jako malé. Děti školu potřebují. Ale momentálně je situace taková, že se s pacienty jezdí a lítá sem tam. Dneska budete mít problém s umístěním v nemocnici s čímkoli. Nejde jen o úmrtí, v nemocnici leží lidi, kteří nejsou jen nad 60. Mně umřel soused na covid, 52 let. Další kamarád na mimotělním oběhu , v umělém spánku, pak operace plic, pak rehabilitace, celkem po nemocnicích tři měsíce. Problém je opravdu, že ta délka léčení je dlouhá. S kyslíkem vás domů nepošlou. A pokud vám covid poškodil srdce či plíce, i po covidu se léčíte dále. Lidé jezdí do práce MHD. Nelze zavřít firmy. Je to to poslední, odkud nám plynou peníze do státního rozpočtu. Pokud vím, tak pro sestřičky existují otevřené centrální školy. Spíš byl problém s jejich onemocněním. Já nechci obhajovat kontraverzního premiéra, jen se dívám do okolí. Kdybychom byli ukáznění, stačila by doporučení. Ale u nás? Vždyť než se něco zakáže, už víme, jak to obejít. Jsem přesvědčená, že žádný ministr zdravotnictví by nebyl dokonalý. A po bitvě je každý generál. Ani odborníci nevidí dopředu, jak se virus bude šířit. Je to tedy můj názor, se kterým určitě nebudete souhlasit. Jak chcete třeba chránit starší (nad 55 už mohou mít nějaký zdravotní problém), když učí, léčí, prodávají, pečují v ústavech, vaří , uklízí, ev pracují jinak?
Milan Sova
Pane Mikuša mě nemusíte vysvětlovat uzamčení ekonomiky, prožil jsem si ho v IT dva měsíce ;-) Ale no tak ;-) yy přece víte, proč je v noci zákaz vycházení, tohle bylo dost laciný :-)
Dana Divišová
Ach jo...někteří lidé nechtějí pochopit, že se třeba o ně při úrazu, po akutní operaci , v případě náhlých příhod nebude mít v nemocnici kdo postarat. A to už nejde ani o staré, ale o všechny obecně . Oni tam totiž ti covidoví pacienti nejsou týden, ale týdnů mnoho. Dnes už se ze Slaného vozí pacienti na všechny strany.
Ludmila Janková
Ach jo...bohužel je dnes spousta lidí hodně sobecká a neuvědomují si, co mohou způsobit.
Milan Sova
Pane Mikuša vy žádný uzamčení nemáte ;-) Uzamčení vypadá úplně jinak :-)
Alena Gebauerová
Tuhle jsem slyšela bavit se dva mladíky. Vole, Jsem v karanténě, mám dva mobily a podle toho jednoho jsem pořád doma, To je prostě česká specialita, poradit si se vším.
Lenka Kočandrlová
Pan Mikuša je zkrátka tak přesvědčen o "své" pravdě,že jedině kdyby dostal pořádný nářez od covidu,tak by možná ho osvítil duch svatý a popřemýšlel by nad tím,že jsou situace,kdy se zkrátka musí začít dodržovat nějaké povinnosti,v zájmu celku strpět i omezení,neřvat sobecky jen o svých právech !!!! a hlavně netvrdit,že jeden premiér snad všechno sám a záměrně zavinil,aby se p. Mikuša mohl takhle trapně zlobit a nad jiné vyvyšovat!!! Jeden můj známý byl jako on,smál se nad tou "rýmičkou",a dnes je rád,že vůbec přežil,ještě po dvou týdnech nemoci,která s ním těžce zametla, je slabý jako dítě,nemůže pořádně dýchat a své předešlé zdraví možná hned tak nezíská zpět.
Dana Divišová
Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. Žijeme ve svobodné zemi. Pokud někomu nezáleží na jeho životě, ať laskavě neomezuje můj. Já jsem na světě ráda . Paní Hofmanová, děkuji za článek.
Milan Sova
Omlouvám se za chybu, nejde samozřejmě o "vyjímečný stav" ale o "nouzový stav" Zkuste si přečíst zákon 240/2000 Sb. ;-) Jen pro příklad § 31 Fyzické osoby: (3) Fyzická osoba je v době krizového stavu povinna: c) strpět omezení vyplývající z krizových opatření stanovených v době krizového stavu,

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 13. týden

Na Zelený čtvrtek začíná na státních hradech a zámcích turistická sezona. Tak si vyzkoušíme vaše znalosti na téma "České hrady a zámky."

AKTUÁLNÍ ANKETA

Provedli jste nějaké úpravy svého bytu či domu na stáří? (sprchový kout místo vany, bezpečnostní madla, bezbariérové prahy apod.)

Ano, úpravy bytu jsem (jsme provedli)

29%

Ano, ale zatím jen částečně

15%

Nevím, jaké úpravy by to měly být

11%

Ne, ale zvažujeme to

13%

Ne, o žádných úpravách neuvažuji

17%

Ne, protože na to nemám peníze

15%