foto: Zdenka Žichovská

Příběh na 50 slov: Vůně života lV - O útočišti

3. 2. 2021

Je jejím útočištěm, cit k tomuto místu ji posiluje stejně, jako přátelé. Je místem kde se cítí bezpečně a jistě, kde zapomene na všechny strasti, kde se necítí sama, kde si užívá volnosti, svobody, nemusí nic skrývat, ani před světem ani před sebou. Nutí ji postavit se k problémům čelem.

Příběh na 50 slov: Vůně života III - O místě

Příběh na 50 slov: Vůně života II - O životě

Příběh na 50 slov: Vůně života I - Pohádky

Můj příběh

Autor: Dana Kolářová

Hodnocení:

(5.1 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jana Šenbergerová 4.2.2021 23:34

Vida, možná mi odpověď naskočila sama.

Jana Šenbergerová 4.2.2021 23:31

Dano, přestože se mi líbí, co jsi o útočišti napsala, vrtá mi hlavou, proč slovo s tak hezkými významy (• útulek • azyl • bezpečí • pomoc • úkryt) vychází z tak ne bezpečného základu. Ale možná to tak z nějakého důvodu právě teď vnímám jen já. • úkryt

Dana Kolářová 4.2.2021 13:03

Děkuji za milá slova.

Elena Valeriánová 3.2.2021 19:58

Ty prostě umíš vyjádřit ve zkratce spoustu myšlenek.

Dalibor Polanský 3.2.2021 10:00

OPRAVA: Občas bych takové místo potřeboval.

Dalibor Polanský 3.2.2021 09:50

Trochu bych nesouhlasil s poslední větou. Na místě, kde se cítím bezpečně, volně a svobodně, mě nic do ničeho nenutí. Jinak bych občas takové místo potřeboval. Závidím Vám.

Zuzana Pivcová 3.2.2021 09:08

Rozumím tomu dobře, že Tvým útočištěm je místo, o němž jsi psala minule? Děkuji za další vyznání.

Zpět na homepage Zpět na článek

Vzpomínka na moji babičku

Každý má či měl svou babičku. Někteří mají dvě, já však poznala jen jednu - maminku mé maminky. Tatínek už své rodiče ztratil dříve, než jsem se narodila.

Zdenka Jírová

Ty klečíš?

Procházím kolem regálů v marketu, u jednoho z nich mladá zaměstnankyně přerovnávala zboží nízko u…

Zdeněk Folvarčný

Můj podzim života

Tak se mi zdá, že podzimy jsou stále hezčí. Barvy jsou úžasné a počasí většinou také. Je to prostě krásné babí léto. Z dětství si pamatuji podzimy velmi pochmurné a nejhůře bylo vždy, když jsem musela s rodiči povinně navštívit hřbitov. Počasí bylo lezavé, prostě velmi nepříjemné.

Hana Šimková

Povídání o tom, jak jsem "chytila" myš, aneb opravdu nic pro citlivky

Tak nám tuhle v práci běhala myš! Dokud byla venku, tak mi nevadila, ale pak lezla pod dveře…

Dana Straková

Můj podzim života: Bilancovat, nebo dál hledat?

Pokaždé, když jsem dokončil nějakou knihu, měl jsem z toho, pochopitelně, dobrý pocit. Vždy jsem ale přemýšlel, co bych měl napsat na její úplný závěr. Jak by měl vypadat takový doslov, aby měl smysl a nebylo to jen nějaké prázdné klišé.

Jan Zelenka