Posílám všem "Ičkařům " pozdrav z dnešní procházky Prahou!

8. 2. 2021

Praha v "bílém závoji".

Můj příběh

Autor: Václav Soukup

Hodnocení:

(4.9 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Václav Soukup 10.2.2021 09:00

Díky za komentáře ! Vzpomněl jsem si při nich s úsměvem na jeden telefonát s manželkou, které jsem poslal peníze do lázní. Já " Dostala jsi ty peníze v pořádku " ? Ona " Jo, ale mohlo jich být víc " To jen tak pro zasmání !

Soňa Prachfeldová 10.2.2021 07:15

Krásná fotka, hledala jsem i článek :-)

Dana Divišová 9.2.2021 19:56

Naše krásná zasněžená Praha. Děkuji.

Věra Ježková 9.2.2021 17:46

Ráda jsem vás poznala prostřednictvím fotky. Ale těch pražských mohlo být víc. :-)

Anna Potůčková 9.2.2021 14:54

Děkuji za pozdrav z matičky Prahy. Už abychom tam mohli všichni Íčkaři mít setkání.

Marie Měchurová 9.2.2021 14:33

Omlouvám se za 4 hvězdičky, to ten chytrý mobil je tak hloupy. Děkuju za pozdrav z Prahy.

Václav Soukup 9.2.2021 10:21

Prošli jsme s kamarádem svižně trasu od Muzea, přes " Staromák " až na Karlův most. Na focení nebylo vhodné počasí / oblačno / a dala se do nás zima. Místo na Hrad jsme Z Malostranského nám. zamířili domů na čaj s rumem / hodně rumu / !

ivana kosťunová 9.2.2021 09:37

Praha je krásná , liduprázdné ulice jí svědčí

Hana Rypáčková 9.2.2021 09:03

Zdravím, ráda jsem tě Václave viděla.

Hana Šimková 9.2.2021 08:53

Jedna fotka je opravdu málo.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Vzpomínka na moji babičku

Každý má či měl svou babičku. Někteří mají dvě, já však poznala jen jednu - maminku mé maminky. Tatínek už své rodiče ztratil dříve, než jsem se narodila.

Zdenka Jírová

Oživení vzpomínek

S kamarádem brázdíme okolní hory. Vždy si z cesty přivezeme pěkné zážitky. Také jsme obohaceni setkáním se zajímavými lidmi, které potkáme. Naše túry se táhnou většinou kolem 20 km, i když bylo i 30 km.

Jindřich Berka

Vrah a ředitelka školy

Je možné spojení ředitelky školy s mužem odsouzeným za vraždu? Je. Není to fantazie spisovatele. Je to život. Vstoupila s ním do manželství a v 45 letech mu porodila syna. Asi to nebylo šťastné. Před tím byla vdaná také za učitele, s kterým má další tři děti.

Jindřich Berka

Jak to bylo pohádko? Zabloudilo kuřátko...

Jak to bylo, pohádko? Zabloudilo kuřátko, za zahradou mezi poli, pípá, pípá,nožky bolí... Tu…

Dana Straková

Jak sbírat houby s dítětem, které bolí nohy a má hlad

Houbaření je zdravý koníček, který dlouhým chozením na čerstvém vzduchu zoceluje tělo a zklidňuje mysl. Ale jen do chvíle, kdy se s vámi na houbařskou výpravu vydá potomek, který hned za prvním smrkem kuncá, že ho bolí nohy a chce se vrátit domů.

Zdeňka Ortová