Psí hračky dětem, bota pro dceru aneb veselé covidové historky
Ilustrační foto: ingimage.com

Psí hračky dětem, bota pro dceru aneb veselé covidové historky

15. 2. 2021

Nekonečně trvající covidová smutná doba přináší řadu veselých situací. Ukázalo se, že dobře míněná opatření, mající za cíl omezit pohyb lidí, jsou mnohdy tak zmatená, že přinášejí spoustu bizarních situací. Tady je několik z nich.

Do jedné z prodejen obuvi, které mají otevřeno, protože je povolen prodej bot pro děti ale ne pro dospělé, nedávno přišla asi padesátiletá dáma.

„Prosím vás, co kdybych chtěla koupit nějaké sněhule pro dceru, má velikost 39, je to možné?“
Prodavačka: „Jistě, když je to pro dceru. To už je sice velikost pro dospělé, ale dcerka má velkou nohu, že?“
„Ano a představte si, že má úplně stejný typ nohy jako já. To znamená, že kdybych si botu vyzkoušela na sebe, mohla bych jí ji koupit bez rizika, že jí nebude sedět. Mohu si tu botu pro dceru vyzkoušet.“
„Jistě, vyzkoušejte si tu botu pro dceru.“
„Super, sedí mi, beru ji, děkuju.“

Před prodejnou na dotyčnou paní čekala kamarádka. „Já ti říkala, že to klapne. Běž tam taky a udělej to stejně. Co nám zbývá? Já mám sněhule na chalupě a tak se teď nemám v Praze v těch hromadách sněhu na našem sídlišti v čem brodit. Běž tam a řekni stejně jako já, že potřebuješ boty pro dceru.“

„Dobrý den, prosím vás, potřebovala bych boty pro dceru, velikost 38….“
Prodavačka: „Jistě a máte stejnou nohu, že? A vyzkoušíte si je, aby dcerce seděly? Prosím, máme tři typy sněhulí, zkuste, které dcerce budou sedět nejlépe.“

V jedné rodině slavil tříletý chlapec narozeniny. Tady je vyprávění jeho babičky: „Bydlíme v jednom domě, dodržujeme bezpečnostní opatření, z covidu mám respekt, ale neznamená to pro mě, že bych přestala žít. Jako rodina se scházíme a plánovali jsme malou narozeninovou oslavu, já, manžel, dcera, zeť, vnuk. Samozřejmě, že jsem vnukovi chtěla k narozeninám koupit nějakou hračku, ale nemám ráda objednávání přes e-shopy. Prostě jsem se vypravila do supermarketu, kdy vždy měli vedle potravin i oddělení s hračkami, domácími potřebami a tak. Jenže ta část byla oddělená páskou. Já zapomněla, že hračky se nesmí koupit. Ovšem, když jsem vyšla na chodbu nákupního centra, vesele se svítilo v prodejně s potřebami pro zvířata. A tam bylo hraček pro psy a kočky habaděj. Takže psovi hračku koupit lze, děcku ne. Zajímavé. Nicméně jsem tam zakoupila krásné pískací zvířátko, ze kterého je nyní nejoblíbenější vnoučkova hračka.“

A do třetice situace z jednoho městského parku. Je v něm velmi oblíbená zahradní restaurace. Ta nyní provozuje výdejní okénko. Mrzne, sněží, přicházejí dvě starší paní:

„Můžeme dostat grog?“
„Bohužel, však víte, je zákaz pití alkoholu na veřejnosti.“
„Ani svařák?“
„Já bych z toho měla malér, kdyby přišla kontrola. A co když vy jste kontrola? Nezlobte se, ale na veřejnosti nemůžete pít alkohol.“
„Podívejte, my si tady daly dlouhou procházku a támhle v autě na nás čeká manžel, který pro nás přijel a odveze nás domů. Když vám řekneme, že si ten svařák vypijeme v tom autě a ne na veřejnosti? To by šlo, ne?“
„To máte asi pravdu, takže dva svařáčky, prosím, chvilinku si počkejte.“

Někoho podobné zážitky rozčilují, někdo je bere jako daň za opatření mající za cíl těžkou pandemickou situaci ještě nezhoršovat, někdo se jim směje. Každopádně na ně jednou lidé budou vzpomínat a vyprávět dětem a vnoučatů, jak bizarně jsme v době covidové žili a jak zmatená opatření tehdy politici vymýšleli.

koronavirus nákupy
Hodnocení:
(5.1 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Anna Potůčková
Některá nařízení jsou velmi úsměvná a český človíček si umí poradit i v době covidové!
Lenka Kočandrlová
Mně skoro nic neschází,všeho mám dost. Ale nejvíc mi chybí,že se nedá jít do knihovny!!! Nechápu proč,tam nikdy nejsou návaly, stačí tam rouška, v nejhorším respirátor, na knihy sahat jen v rukavicích a bylo by.
Eva Braunová
Taky tak jsem si takto koupila pantofle korkáče,které se mě rozbily a na které jsem zvyklá. Beru to s humorem paní Hofmanová,už je to pro nás všechny být doma dlouhé.
Irena Mertová
Už aby přišla ta doba, kdy to bude za námi a budou nás bavit takové historky...
Hana Řezáčová
Mně se ten článek nelíbí. Popisuje to co se děje - lidé nejdou jen pro to nejnutnější, tzn. pro jídlo, léky ap., běhají po obchodech, kupují blbiny, ještě s kamarádkami ... At mi nikdo nevykládá, že paní v článku nemají doma nějaké zimní boty ... Ono se řekne, že nadělám, "bóže", dvě paní šly pro boty, ale ono jde o to, že když to vztáhnu na celou republiku, tak všude kmitá plno lidí - musí do obchodu nějak dojet, když už s kamarádkou jdou, kouknou ještě do drogérie, prochází se ... To stejné paní se svařákem. To vše , když se děje v celostátním měřítku, tak to není dobře. V článku je to ještě prezentováno s úsměvem, jak je lehké vše "přečůrat" a jak bude zábavné to ještě vykládat potomkům - to teda budou mít příklad! Opatření nejsou zmatená, nevymýšlí je politici, ti vědí o epidemiologii "prdlajs", ale epidemiologové - zmatky dělají lidi sami ...
Hana Šimková
No, není to jenom o botách. Kdybych potřebovala spodní prádlo, tak ho asi v dětském oddělení nenajdu.
Margita Melegova
Mela jsem problem, eshop nabizel sportovni obleceni pro kluky, byla jsem rozhodnuta koupit a udelat vnukum radost, volam manzela aby to odsouhlasil, podival se a rika bude to male, objednam vetsi, odpoved ani nahodou copak vis do kdy budou hranice zavrene, mel pravdu kluci rostou pred ocima a je po problemu.
Hana Šimková
Páchá se na nás mnoho blbostí. U nás jsou malé obchůdky , kde nebylo nikdy více než dva lidé. Proč se musely zavřít?: Dávejte si na své boty pozor, nebo budete chodit bosy, pokud nemáte dětskou nohu,
Alena Tollarová
To byl nějaký dobrý obchod, kde měli dětskou velikost 39. Ono je to totiž i obráceně. Devítiletý vnuk má nohu č. 39. A když se v dětském oddělení obuvi pro něho bota této velikosti nenašla, byli v jednom řetězci s obuví tak hodní, že s ním zaměstnanec zašel do zakázaného prostoru pro dospělé a boty vybrali tam.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.