Úvodní foto: autorka

Příběh na 50 slov: Rukavice

21. 2. 2021

Můj příběh

Autor: Věra Ježková

Hodnocení:

(5.2 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Dana Puchalská 21.2.2021 10:28

Rukavice ráda nemám, není to můj šálek čaje..ale co naděláme, viď ? P.S. i z 50 slov se dá vykouzlit hezká úvaha a já Ti děkuju ... :-) :-)

Irena Mertová 21.2.2021 10:14

Věro, tak to potom musíš vrazit ruce do kapes, ať se ti do nich nedá revma :-) . Od té doby , co jsem měla problémy se zápěstími, nosím rukavice. Hezký příběh na 50 slov...

Zuzana Pivcová 21.2.2021 09:17

Já jsem se nyní, když byly ty větší zimy, bez nich neobešla. Jako kdyby mi dávaly teplo do celého těla. Plno pěkných rukavic, podobně jako deštníků, jsem v životě ztratila. Tak teď už, Věrko, rukavice nepotřebuješ. Díky za pěkný nápad.

Jitka Hašková 21.2.2021 09:16

To se ti, Věro, moc povedlo.

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha