Moderní hladovění. Lidé znovu drží půst, stejně jako v minulosti
Ilustrační foto: Ingimage

Moderní hladovění. Lidé znovu drží půst, stejně jako v minulosti

29. 3. 2021

Velikonoční půst už není jen záležitostí věřících. Čím dál častěji si ho ordinují do svých životů lidé, kteří ho s křesťanstvím nedávají dohromady. Někdy je dobrá cesta, jak zhubnout, někdy je to směr spíše škodlivý.

Podstata půstu v historii nebyla v tom, aby člověk shodil kila. V mnoha případech tehdy lidé ani neměli co shazovat. „Velikonoční půst církev praktikuje přes sedmnáct set let a mnohem více než o jídlo jde o čas, o vytvoření prostoru pro Boha. Právě v postní době hledají křesťané více času na Boha – zříkají se jídla a zábavy, aby se na něj mohli plně soustředit i jinými prostředky než jen modlitbou,“ vysvětluje psychoterapeut Michal Nikodem.

V posledních letech se lidé k půstu vracejí, jen pro něj má poněkud jiný význam. Hlavní je zhubnout, ale zároveň si zkusit, co vydrží, jestli jsou schopni odříkání si dobrot a lákadel. Pro mnohé je to jakási prověrka, způsob, jak se v životě zastavit a zamyslet. Takže, i když ho s vírou nespojují, tak trochu souvislost zůstává. Každý od půstu očekává něco trochu jiného, ale je fakt, že nabírá čím dál větší popularitu.

Jenže pozor, lidé dříve žili jinak, než nyní. Takže držet klasický náročný vícedenní půst a přitom například sportovat, je nesmyslné. „Půst se vždy dodržoval hlavně z náboženských důvodů. V křesťanských zemích jsou to většinou vícedenní půsty, tedy půsty náročné, které se příliš neslučují s větším výdejem energie, například s intenzivním sportem. Populace ve vyspělých zemích se vyznačuje nadbytkem jídla, které je dobře dostupné a jehož příjem bývá často nadměrný. Tento blahobyt je jednou z příčin civilizačních onemocnění. I proto se čím dál častěji půst objevuje v nabídce různých redukčních i takzvaných omlazovacích dietních programů,“ říká Lucie Růžičková, vedoucí nutriční terapeutka Vinohradské fakultní nemocnice. Podle jejich zkušeností je poslední dobou nejpopulárnější přerušovaný půst, a to hned v několika variantách.

Někdo vyznává tu, kdy se hladoví třeba čtrnáct hodin a pak se jí, někdo dodržuje pevné zásady střídání dní, kde se jí běžně a kdy se množství jídla znatelně omezuje. Někdo zařazuje celodenní půst, tedy dvacet čtyři hodin bez jídla jednou až dvakrát týdně a běhen této doby pouze pije vodu či neslazené čaje.

„Při jakémkoli půstu je důležité dodržovat pitný režim. Dehydratace hrozí zvláště na začátku půstu, kdy organizmus zpomalí a nevysílá signály žízně,“ upozorňuje Michal Nikodem, který pracuje pro společnost Aqua Life institut a dodává: „Pravidelný pitný režim v průběhu půstu zajistí tělu dostatek tekutiny a minerálních látek a významně podpoří všechny důležité životní funkce.“

Odborníci se neshodují v názorech na efekt ani na prospěšnost různých typů půstu. Nechtějí ani jednoznačně určit dobu, po kterou je vhodné ho zkusit. „Pokud je jakákoli redukční dieta příliš přísná, dá se vydržet maximálně tři až čtyři týdny,“ upozorňuje Lucie Růžičková a zmiňuje nežádoucí účinky hladovění jako je únava, bolest hlavy. Ovšem při třítýdenním dodržování zvoleného režimu, úpravě jídelníčku a pravidelném doplňování vhodných tekutin, může být podle ní půst přínosem nejen v podobě hubnutí, ale ve zlepšení metabolismu, podpoře dlouhověkosti, aktivování mozkových buněk a tím být ochranou před rizikem vzniku Alzheimerovy nebo Parkinsonovy nemoci.

Každopádně by se měl každý, kdo chce nějakou formu půstu vyzkoušet, poradit s lékařem, jestli je právě pro něj něco takového vhodné, pokud s tímto nemá zkušenost. U lidí vyššího věku to platí dvojnásob. A také by měl počítat s tím, že po ukončení období postění, se často dostavuje chuť k jídlu, takže se tělesná hmotnost snadno vrací na původní hodnotu. Kdo bere půst jako určitou změnu v celkovém životě, jako jakési zastavení se a uvědomění si svých limitů, je na tom lépe, než ten, kdo od něj očekává jen rychlé a trvalé hubnutí. Ten může být šeredně zklamán a opakované půsty pro něj nakonec skončí jen takzvaný jo jo efektem, tedy střídavým hubnutím a tloustnutím. Tedy tím, co je vlastně to nejhorší.

Zkrátka, smysluplný půst je docela věda a zajímavá životní zkušenost. Ovšem začátečníci by od něj neměli nic zázračného a rychlého očekávat.

jídlo zdraví životní styl
Hodnocení:
(4.1 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Lenka Kočandrlová
Někdy okolo padesátky jsem nejedla 30 dní,jen pila,vodu nebo kafe,zhubla jsem 10 kilo,chodila normálně do práce.Před 2 lety jsem nejedla 23 dnů a bohužel jsem toho musela nechat,protože už jsem nespolkla ani vodu,nějak se mi zhnusila.Zhubla jsem asi 8 kilo,ale tyhle kila se dost rychle nabraly zpět.Několik dnů po hladovce je dobré pít jen šťávy z mrkve a řepy,to mě dalo zase do pořádku.Jinak se snažím se moc nepřecpávat,jím cca v 7 hod snídani kafe a chleba s paštikou,pak v poledne k obědu kus salámu ,housku a kafe,k tomu sušenky.Večer sním okolo 7. jablko nebo mandarinku,piju jen vodu magnezii.Bohužel jsem ale mlsná,tak ještě brambůrky,ořechy a sladkosti....Půst jako takový jsme nikdy nedrželi,ale taky jsme se nikdy nepřežírali.
Havel Václav Kotas
Tak to u nás bývalo, je, v sobotu. A na vyprazdňování střev je vhodná čočka i kyselé zelí.
Hana Rypáčková
Nevím jestli půst, ale vždy v pátek bylo bezmasé jídlo, většinou buchty a bramboračka . Traduje se to v rodině, griluje se v sobotu , v neděli se dojídá. Mám vždy radost , když pocítím hlad. Je to proto, že se zapomenu najíst. Vyprázdnit střeva je asi zdravé. Hlavně, že se mám čím nasytit. Na hubnutí se půst nehodí, nastává jojo efekt. Nic než pohyb. Už mám zas 55, jak se venku udělalo hezky.. Radovala jsem se z těch tří zimních kil.
Věra Halátová
Půst v józe; Půst v křesťanství; Půst v katolictví; Půst v pravoslaví; Půst v židovství; Půst v islámu (Kromě jídla se půst v měsíci ramadánu týká také kouření a sexu). Půst jako léčebný prostředek. Půst je jednání jedince nebo společenské skupiny dané zřeknutím se potravy, její omezení na minimum nebo omezením na vyhraněné, skromností charakterizované pokrmy, jež má mít pro postící se osobní pozitivní přínos. Na Jižní Moravě dodržuje většina lidí půst každý pátek. Není to v tom, že by celý den nepřijímali potravu, ale mají k obědu luštěninovou polévku - bez párku, samozřejmě - a nějaké sladké jídlo. Moje matka a otec - oba ročník 1930 - ti měli půst, v tom smyslu, že neměli maso, každý den. Absolutní půst, kdy neměli co jíst, měli občas. Když o tom tak přemýšlím, tak jsem měla, jako dítě a dospívající, půst několikrát týdně. Maso bylo na neděli a přes týden luštěniny, bramborová a zeleninová jídla. V současné době hladovět nemusím. Ale to neznamená, že denně spořádám kilo uzeného bůčku s mastným zelím a knedlíky. Jím střídmě. Už nejsem ve vývinu. Půst se používá nejen v náboženství pro asketické prostředky, které způsobují, že tělo nedostává, nač je zvyklé. Motivem může být zdraví, očištění nebo nelpění na hmotném a přimknutí se k tomu, co člověka přesahuje, případně snaha o upevnění tělesného zdraví a duševní pohody.
Vladimír Mrázek
Tentokrát trochu neucelený článek, paní Hofmanová. Prostoj 14 hodin mezi posledním a prvním jídlem následujícího dne je věc zcela racionální, protože za tuto dobu trávicí systém dokonale potravu zpracuje a to vede k následné redukci váhy. Nutností je dále pravidelný pitný režim a dostatek pohybu. Církev svatou bych do toho netahal, ta jednala vždy pouze pragmaticky. Ta svých ovečkám ordinovala, co potřebovala (poutě v době, kdy nebyla práce na poli, bezmasé dny, protože nebylo třeba masem plýtvat - něco jako v dobách mého mládí ve školní jídelně, apod.). Kdo nemá vlastní rozum, potřebuje víru, a platí to i pro dietu.
Hana Řezáčová
Taky mám mezi večeří a snídaní "baj voko" 14 hodin pauzu a nevím, že je to nějaká mini hladovka - prostě se nevečeří pozdě ... Dlouhodobé hladovění podle mne není zdravé.
Irena Mertová
No nevím - 14 hodin mezeru mezi posledním jídlem a snídaní dodržuji celá léta, takhle se stravovali i moji prarodiče, přijde mi to normální. Nevěděla jsem, že se jedná o mini půst.
Martin Vrba
Jo – lidé jsou schopni pro víru i druhého zabít a sami třeba i hladovět. Já razím ve všem zlatou střední cestu, moje heslo zní, nech mě žít podle mne a já nechám i tebe, bez ohledu, ke komu se modlíš, ale pokud na mne, nebo na někoho z rodiny sáhneš, tak ti přerazíme hnáty (myšleno jen symbolicky). Jo - a nepřežírám se, nadcházející svátky ctím po svém, jako setkávání rodin a oslavy jara, ale už nyní cítím velké sympatie ke zmrzlé kačeně, která se choulí v mrazáku v horním šuplíku a už se těším na to, až se vybarví v troubě pěně do propečena, abych ji „zlíbal“ za podpory zelí a knedlíků a pivečka. Škoda jen, že si na té své kačeně bude v příbuzenstvu pochutnávat letos každý sám, v kolektivu našich rodin je u toho vždy větší sranda. Tak dobrou chuť všem, kteří vyznávají to mé „náboženství“ a dobrou chuť do hladovění i těm asketům a jinověrcům.
Havel Václav Kotas
Když jím střídmě, všeho s mírou, nějakej půst jde mimo mě.
Danka Rotyková
Souhlasím s Janou Šenbergerovou, jsou to ty pomyslné nůžky, které se stále rozevírají. Jedni chudnou a druzí stále více bohatnou. Žádný režim dosud tuto nerovnost nezmírnil. Další věc je základ, na kterém může člověk stavět. Co si budeme povídat, jsou to velké rozdíly. Co se týká půstu, nikdy jsem jej nemohla držet, mám problém s hladinou cukru. Mohu držet tzv. minipůsty, např. brzy se navečeřet a po 14 hodinách teprve snídat. Ale nespojuji to s Velikonocemi. Za odlehčení pak považuji bezmasou stravu, hlavně bohatou na zeleninu. Pokud si zmenším porce, mozek mi to brzy nahlásí. Jsem šťastná, že jsem v životě nemusela nikdy hladovět.

Zpět na homepage Zpět na článek

SERIÁL: Můj chytrý mobil

Studenti učí seniory pomocí videí

Chytrý mobil

Nový díl: Jak využít QR čtečku v mobilu

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Podle lékařů je chůze nejzdravější pohyb. Kolik zhruba kilometrů týdně ujdete vy?

Maximálně tři

18%

Mezi třemi až pěti

15%

Mezi pěti až deseti

16%

Přes deset

23%

Nechodím vůbec, jen na nákup a k doktorovi

14%

Nevím, neumím to odhadnout

14%