Strašně krásný, hrozně dobrý, anebo výpověď dohodou... Do naší mluvy se vkrádají nesmyslná slovní spojení
Ilustrace: Pixabay

Strašně krásný, hrozně dobrý, anebo výpověď dohodou... Do naší mluvy se vkrádají nesmyslná slovní spojení

4. 3. 2021

Přiznávám se, že jsem byla jakoby na horách a bylo tam strašně dobře. Pokud se někomu takto věta zdá být v nepořádku, gratulujeme, má cit pro jazyk. Mnoha lidem však připadá úplně normální. Tato slovní spojení jsou běžně používána.

Strašně dobře. Hrozně krásná. Děsně dobré. Říct, že je něco dobré či krásné, je pro mnoho lidí příliš jednoduché, a tak češtinu zaplavila slovní spojení, ve kterých se váže ryze záporné slovo s tím kladným. Tato spojení se stala tak běžná, že mnoho lidí vůbec nevnímá, jak absurdní jsou. Podobných příkladů, kdy se do češtiny dostala slovní spojení, která jsou nesmyslná, pokud se nad nimi zamyslíme, najdeme mnoho.

Velmi hodně lidí v poslední dobře začíná věty slovy: Přiznám se, musím se přiznat. Typický příklad?

„Byla jsi už v té nové restauraci?“
„Musím se přiznat, že ne.“

Ale proč se dotyčná k něčemu přiznává? Copak je na tom, že nebyla v nové restauraci, něco špatného? Provinila se tím snad? Zasluhuje za to opovržení ba přímo trest? Ne, slovní spojení přiznat se patří k úplně jiným situacím. Přiznávat se máme, pokud jsme udělali něco nevhodného, špatného, pokud jsme něco tajili, pokud jsme lhali. Jenže takhle nám věty připadají košatější, zajímavější, a tak se přiznáváme i k tomu, že jsme uvařili oběd, koupili si boty nebo jsme byli o víkendu na horách.

Nedávno byla odposlechnuta tato konverzace v jedné kanceláři:

„Co jsi dělala o víkendu?“
„Přiznávám, že jsem byla jakoby doma.“

Takže se dotyčná přiznala k něčemu, na čem nebylo nic špatného a to si tím ještě nebyla jistá, protože to bylo jakoby? Jaké to je být jakoby doma? Právě slovo jakoby zaplevelilo v poslední době češtinu velmi výrazně.

„Pamatuji si živě na odpověď jednoho pana doktora na univerzitě, který reagoval na výrok naší spolužačky ‚jakoby dílo autora‘. Následně pronesl: ‚Slečno, co je to jakoby? Když řeknu, že přijel jakoby autobus, tak ten autobus přijel nebo nepřijel?‘“ říká Sabina Straková, spoluautorka knihy Sto perliček pro (ne)milovníky češtiny, která provozuje web Červená propiska zabývající se zábavnou formou výuky češtiny.

Někdy se používají slovní spojení, která jsou poměrně děsivá, když se nad nimi trochu zamyslíme. Před časem se v médiích hojně objevovalo spojení přestárlý senior. Co si tak pod tím představit? Co to znamená, když někdo někoho označí za přestárlého? Znamená to, že podle jeho mínění už tady nemá co dělat? Co s ním, když je přestárlý? „Je to divné slovní spojení a chápu, že mnoha lidem vadí. Je nevhodné. Co je vlastně začátek stáří? Nebo kdy začíná stáří? Kdo to může určit? I Světová zdravotnická organizace říká, že by se lidé neměli nálepkovat podle věku,“ říká geriatrička Iva Holmerová.

Velmi často používaným podivným slovním spojením je výpověď dohodou. Jazykovědci mají jasno: zamysleme se nad ním a dojdeme k závěru, že jde o nesmysl. Když někdo dostal výpověď, tak ji dostal, nerozhodl se pro ni sám. Když se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodl, že v práci skončí, je to dohoda, nedostal výpověď. Správné označení by tedy mělo být: ukončení pracovního poměru dohodou. Sečteno a podtrženo: spojení výpověď dohodou je naprostý nesmysl používaný zaměstnavateli, a pokud s ní někdo na někoho vyrukuje, zaslouží poslat do háje. Slušnější přístup by ovšem byl popřát mu hezký den. Nikoli však říct: mějte hezký den. To je další slovní spojení, které se rozšířilo, byť podle jazykovědců v češtině nemá co dělat. Jde o převzatý výraz z angličtiny, který lidé nyní používají zcela běžně a zní také v rádiích, v televizích. „Rozhodně je vhodnější říkat jen ‚hezký den‘ než ‚mějte hezký den‘, říká jazykovědkyně z Ústavu pro jazyk český Markéta Pravdová.

Podivná slovní spojení, která jsou nesmyslná, když se nad nimi zamyslíme, nemá ráda, ale zároveň se k lidem, kteří si je pustili do svých slovníků, chová smířlivě. „My jsme tady mimo jiné proto, abychom lidem pomáhali, říkali jim, co je správné a co ne. Ale ne stylem: tohle musíte říkat, tohle nesmíte, to je špatné. My jim říkáme, že něco je v daném kontextu nevhodné, a snažíme se vysvětlit, proč. Lidé by si měli uvědomit, co tím, co říkají, chtějí získat, jaký záměr tím sledují,“ vysvětluje.

Většinou však podivná slovní spojení používají lidé, kteří nad češtinou a tedy nad tím, co říkají, moc nepřemýšlejí. Zpravidla přebírají to, co slyší od jiných. Někdy je to úsměvné, někdy otravné, někdy zábavné. Každopádně ale řeč vypovídá o člověku více, než si vůbec většinou připouští. Vypovídá o něm jakoby strašně děsně úžasně moc.

Český jazyk lidé
Hodnocení:
(5 b. / 31 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Olga Škopánová
Výrazy, které jsou užitečné v jazyce zůstanou a ty ostatní časem zmizí. Čeština se jako každý živý jazyk vyvíjí a jakakoliv regulace je dle mého názoru škodlivá. Stejně tak by si mohl stěžovat náš pradědeček, že už nepoužíváme přechodníky. A jak to krásně znělo stačí si otevřít nějakou starou knihu.
ivana kosťunová
Ale chtěla bych se zastat výrazu "Výpověď dohodou " Výpověď totiž může dát jak zaměstnavatel , tak i zaměstnanec , za určitých podmínek. Jedna možnost je, že se oba na rozvázání pracovního poměru dohodnou, tedy je to výpověď dohodou obou smluvních stran. Z tohoto hlediska to logiku má a já to vnímám spíše jako "terminus technicus"
ivana kosťunová
Pan Werich měl a má pravdu. I když jsem některá ta větná spojení bezmyšlenkovitě přijala, jak píše Zuzka, jsou staršího data, takže některá z nich vytvořila naše generace, stále mi vadí spojení " pojďme se podívat"- místo "podívejme se" - je to jasný germanismus. A na výraz jakoby užívaný při každé příležitosti jsem doslova alergická. Ale uvědomuji si, že dříve se třeba stejně bezmyšlenkovitě užíval výraz "normálně" Jeden z mých bývalých šéfů neustále tvrdil, že "fakt je normálně ten, že ..." Rvalo mi to uši. A co třeba"víceméně"?
Vladimír Mrázek
Naše mateřština dostává na frak.Spojení vzájemně si odporujících slov, tzv. oxymóron (protimluv) bylo a je běžné (hrozně hezký,pěkný lump). Užívání nicneříkajícího "jakoby" je nejspíš módní a podobné dřívějšímu "prakticky". Co mě irituje, jsou v médiích běžná spojení jako: ve výkonu byla nekvalita místo výkon nebyl kvalitní, budeme se soustředit místo soustředíme se, může se to nepodařit místo nemusí se to podařit, vrcholem pak je výraz nejoptimálnější. Mnohdy se jedná o anglismy či otrocký překlad (have a nice day). Je to škoda, protože čeština je krásná a bohatá. Proč tomu tak je? Ono se málo čte, řekl by asi pan Werich.
Daniela Řeřichová
Mnoho divných slovních spojení a patvarů a se mi sice nelíbí, ale jak bylo napsáno níže, jazyk je živý, vyvíjí se a reaguje na společenský kontext - např. pro mladé lidi představuje angličtina skoro druhý rodný jazyk a tento jev se mj. promítá i do soudobé mluvy.
Milan Sova
To mě teda daleko víc vadí, že když přijedu do ČR, tak už mi nikdo nenabídne českej koláč, ale všichni mi cpou nějaký Cake :-( Nejsem si úplně jistej co si pod tím představit :-)
Olga Škopánová
Paní Vargová např. Francouzi si úzkostlivě chrání čistotu svého jazyka, ale nemohu říct že by kvůli tomu sklízeli nějaký potlesk spíše jsou považování za úzkoprsé staromilce. Koneckonců my už také nemluvíme češtinou běžnou před 50.lety.
Jitka Caklová
Paní Vargová, děkuji za "Žena se posunula do vyššího lev/elu." Toto jsem použila, právě jako příklad, když jsem si, ještě před návratem ke své identitě, myslela, když toto budu používat, budu vypadat důležitěji :-) :-)
Olga Škopánová
Pane Kolín, myslím, že se budeme muset smířit s tím, že čeština přebírá anglismy stejně jako dřív rusismy. Koneckonců ani angličtina se nebrání novým slovům pokud jsou pro ni užitečná. A co se týče těch nelogismů jak vysvětlíte cizinci, že stvůra i nestvůra oboje znamená něco ošklivého, když jeden je tvar kladný a druhý záporný?
Jana Vargová
Díky za námět k přemýšlení. Ještě bych zmínila redaktory sdělovacích prostředků - sportovec neudělal chybu, ale minelu. Žena se posunula do vyššího levlu. Nebo - měli byjsme, místo měli bychom. Skloňování číslovky dvě (se dvěmi!!). Protěžuje se, když se má protežovat. Výjimka má také několik podob. - I když se nejedná o slovní spojení, podobná vyjádření mi rvou uši. Jinými slovy, nedalo mi to, a musela jsem svůj názor připojit. Při té příležitosti jsem si v mysli vybavila článek v Literárních novinách: Za prznění českého jazyka by se mělo chodit do vězení.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.