Jak jste na tom s tajemnem?
Ilustrační foto: pixabay.com

Jak jste na tom s tajemnem?

8. 5. 2021

Jsou opravdu věci mezi nebem a zemí, které vám stejně nikdo neuvěří, tak si je nechte raději jen pro sebe, tak jako to dělám já. Ale přece vám něco poodhalím.

Mám jedno místo už z dětství, kam když jsem kdykoli dříve jako dítě vstoupil, tak jsem měl pocit, že jsem o mnoho let starší, a to místo mi pořádně doslova „uzemnilo mou bujarou náladu“, že vím – že tuším mnoho o věcech, které mají teprve přijít. Když to místo navštívím dnes, tak se naopak cítím být mladším, dělá mi pak problém rozumět stejně starým dědkům (Bože – jak jsou mi vzdálení ti „babodědkové“) lépe se mi vybavují myšlenky, jsem nabitý optimismem a energií a jsem naprosto uvolněný, tak jako jsem nebyl ani za mlada.

Věřte - nevěřte. Jen si myslím, že ta tajemná zázračná místa nemusí být vůbec v souladu s turistickým průvodcem, že jsou na různých místech, která jsou jen pro vás nachystána na té „vaší vlnové délce vašeho vnímání“. Mohou to být nejčastěji místa, která se nějakým výrazným způsobem vryla do vašich pamětí nebo do pamětí vašich rodinných – pokrevních příbuzných a ti vnímavější by pak to místo měli poznat zvláštním nepopsatelným pocitem (někdy dokonce i mírnou závrati) a pak by ho mohli brát jako svou studnici čerpání síly, poznání, klidu, atd ..Ta místa si ale nenechte znesvětit – jsou určena jen pro vás a pro lidi na vaší stejné vlnové délce, ty ostatní nechte toulat se v zástupech po hradech a zámcích...na té „široké frekvenci“. Protože jen pro vás osobně je určeno jen to „vaše zakódované úzké pásmo."

Věřte – nevěřte, ale je to jako s vysílačem a přijímačem, někdy je „zataženo“ na jedné nebo dokonce na obou stranách a nefunguje to . . . .musíte to zkusit příště. Zkuste se sami projít po hmatatelných dějinách vašeho rodu – víc vám napovídat nebudu – záleží jen na vás – jasně, že musíte mít alespoň nějaký vztah k tajemnu. Nehledejte daleko - pravda je v pohádkách – ti, co hledali štěstí daleko, tak nakonec to své potkali až doma při návratu, to je už ale opravdu poslední nápověda.

Můj příběh
Autor: Martin Vrba
Hodnocení:
(5.3 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Mám tajemná místa v sobě i mimo, nechávám si to též pro sebe.
Zuzana Pivcová
Sejdu po barvách čaker a pak nabírám síly na místě, které jsem si buď vytvořila ve své mysli nebo opravdu někdy bylo, už ani nevím. Pak se zase "odhlásím" a vracím se zpět tady do toho života. Někdy mi to moc nejde, jsem roztržitá. Díky za pěkný příspěvek.
Martin Vrba
Paní Jitko :) :) :)
Jitka Caklová
Mám to podobně jako Jana. Hlavně pane Vrbo nesmíte zapomínat na "Ono u vesmírných znamení platí dvojnásob ono přízemní Gottwaldovské: „Důvěřuj, ale prověřuj!“, jak jste u mého článku radil mně. Ono se to druhým radí :-)
Dana Puchalská
Ano. Je to deja-vu. Děkuju za zajímavé počtení.
Martin Vrba
Paní Ivano - Ne – to není „Dežavy“ - tak se označuje v psychologii jev, kdy má člověk z ničeho nic intenzivní pocit něčeho už dříve prožitého, viděného nebo slyšeného. Když už jsem praštěnej, možná ano, ale asi jinak. :)
Jana Šenbergerová
Za takovým místem nemusím nikam chodit, nosím si ho v sobě. Proto se občas "potkávám" s lidmi na stejné vlně, i když se osobně nikdy nepotkáme.
ivana kosťunová
neříká se tomu jevu -deja vu ?

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.