Věčná optimistka Monika
Ilustrační foto: Ingimage

Věčná optimistka Monika

6. 6. 2021

V práci nám vyprávěla jedna kolegyně, jak vždy vyhlíží z 11. patra svého věžáku manžela, když se vrací večer z místní hospody úplně opilý, aby někam nespadl pod auto, a pak mu běží hned naproti a dovleče ho domů. Spolupracovnice jí doporučovaly, aby ho donutila jít na léčení, že to jinak bude horší a horší. Některé jí okamžitě radily rozvod, některé zkušené i fotografické důkazy a poslání stížností k jeho zaměstnavateli a na ROH a KSČ. Tvrdila, že se určitě bude léčit, že jí to slíbil.

Pak odešla na mateřskou a já ji asi za čtyři roky potkal a povídám jí: “Tak co se u tebe změnilo?“ Ona s úsměvem: „Mám tady Janičku“ a hlavou na ni ukázala dolů – její kopie se na mne také usmála. Obě ve stejných pletených čepicích k zulíbání. Povídám: „To jsi pletla sama,“ Přitakává s krásným úsměvem. Po chvíli ticha pokračuje a zase s tím až nakažlivým úsměvem: „A čekáme další mimino“. Odpovídám jí: „Tak dobrý – to už budete mít tedy celkem tři a co manžel, byl na tom léčení?“ Ona zase s úsměvem: „Ne – ještě tam nebyl, ale dvakrát ho odvezli z ulice na záchytku, a tak slíbil, že se tam určitě přihlásí“! Pak poskočí s Janičkou kousek dopředu, zvedne jí botičku, seškrábne kousek hnědé hmoty z podrážky a čuchá k tomu. Bylo to na první pohled psí hovínko, tak se jí se smíchem ptám: „Proč k tomu čucháš?“ A ona zase s úsměvem a klidně: „Já myslela, že by to mohla být taky třeba i tatranka, já ji totiž před chvílí Janičce dala.“ A následuje vyprsknutí smíchem a pak dodala vysvětlení: „ Nemusíš si jenom ty pořád dělat srandu z druhých lidí, já to umím také!“ A nabízí mi k olíznutí ten prst a zvláštně se u toho celá zakroutí – že je mi hned jasné, proč mají tolik dětí. V tu chvíli jsem opravdu i já zatoužil ji minimálně celou zulíbat. Která jiná ženská by dokázala strčit prst do hovínka (třeba jen do bláta), aby mne takto napálila a pobavila?

Ale to se nemohlo stát, a tak jsem si alespoň moc přál, aby ten její se vyléčil a oni byli spolu šťastní a měli třeba i další děti. Když jsem to vyprávěl známým na oslavě mých narozenin, tak ženy to tipovaly na větší dávky nějakého léku – snad prý diazepamu. Nevěřily v takový přirozený ženský optimismus. Pak se rozdával zmrzlinový pohár a já povídám: „Vždyť nikdo z nás nikdy toho jejího opilého manžela neviděl, nevymyslela si to věčná optimistka také, aby pak večer se tomu s manželem smáli, jak jí ženy v práci udělovaly rady, co má a co nemá dělat“? V tu chvíli jsem si to tak přál, aby to tak bylo, že nás celou dobu jen „houpala“ a že bych jí já za to pak naplácal na zadek. To jsem ale nikdy nikomu neříkal, to až vám tady, protože vím, že se to tady nerozkecá. :)

Fotohádanky
Autor: Martin Vrba
Hodnocení:
(5 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Petr Dvořák
Pane Vrba, co se týká Vaší pravopisné chyby, jsem si jistý, že jejím původem není neznalost pravopisu. Také se mi to stává a původem je, jak já tomu říkám, tok myšlenek. Sice jste psal "samoživitelky ... nežijí sami", ale myšlenkami jste možná byl u věty "tito lidé ... nežijí sami."
Zuzana Pivcová
Je to možné. Mnoho pseudosamoživitelek bylo už před více než 40 lety v NDR, kam jsem často jezdila. Tamní kolegové mi říkali, že je to běžné, protože neprovdané matky byly státem velmi zvýhodněny. Ale jednu takovou kolegyni jsem měla ještě nedávno ve vojenském archivu. :-D
Martin Vrba
Také objevíte chyby až když je to už napsané? . . . .tady například ve větě . . . .samoživitelky, které také mnohé z nich podvádějí a ve skutečnosti nežijí (sami) - správně samy . Jste tu k sobě shovívaví nebo se za to vzájemně urážíte? :)
Martin Vrba
Paní Zuzano Pivcová, ta maminka tehdy asi potřebovala vzbudit soucit, aby měla delší placené volno na onemocnění dětí, nějaké mimořádné odměny a poskytnutí i nějaké podpory od MNV. Všechno, čeho se dnes domáhají dnešní samoživitelky, které také mnohé z nich podvádějí a ve skutečnosti nežijí sami a jsou podporovány mužem (nebo dokonce muži) „v pozadí“ a tak opravdu dodnes nevím, zda to byla s tím jejím mužem pravda. Každopádně žádné stížnosti ze sociálky na ní ani na jejího manžela tehdy místní organizace nezjistily. Doma měla vzorně uklizeno a děti byly skvělé a čisté a ona kolem sebe šířila pohodu, která kontrastovala s tím, jak si lidé představují rodinu, kde je alkoholik. V práci byla vždy spolehlivá a přestože byla spíše tichá a její humor byl takový suchý – anglický – vždy byla nad věcí, tak jsem měl pocit, že svůj život drží pevně ve svých rukách a je jeho pánem. Je zajímavé, že když se ohlédnu zpátky, tak je jednou z mála žen, se kterou bych si asi rozuměl i na stáří.
Zuzana Pivcová
Jsou lidé, kteří si dovedou dělat legraci i z vážných věcí. Možná je to dobře. Já se svou povahou bych to asi moc nepokoušela, abych si něco nepřivolala.
Jana Šenbergerová
Já si to určitě nechám pro sebe. :-)
ivana kosťunová
Vy věčný optimisto ! To víte, že se to rozkecá !!

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.