Poslušné tenisky
FOTO: Pixabay

Poslušné tenisky

9. 6. 2021

Jeden rok se stalo, že jsem se necítil nějak v pohodě a měl jsem to mezi 3 a 4 z češtiny na závěrečné vysvědčení. A do toho i onemocněla naše učitelka na český jazyk a suplovat k nám přišel učitel v důchodu a začal tím, že vyhlásil, že bude vyvolávat k tabuli ty žáky, kteří to mají mezi. Že to bude ale zajímavou a zábavnou formou.

To spočívalo v tom, že napsal na tabuli pro každého žáka několik vět a 5 žáků se postavilo vedle sebe na startovní čáru a každý musel říct, kde v té jeho větě je chyba a za každou správnou odpověď si směl dát přezůvku přesně před tu druhou (prostě postoupit o jednu slepičí) a první 3 v cíli dostanou tu lepší známku a ti zbylí 2 tu horší. Já sledoval to dění prvních pětic ze své první lavice, řada na mne měla přijít až druhý den – to měli jít k tabuli ti, kterým jména začínala na „S“ - „Ž“. Už víte (z mého příběhu: „Svou modlitbu si pořádně promyslete“), že jsem v té době patřil k nejmenším žákům a že jsem tedy měl i nejmenší nohu, a tak se mi to zdálo i trochu nespravedlivé to zkombinovat s fyzickým stavem, a tak jsem vymyslel plán.

Ze svých tenisek jsem ostrým nožem odstranil podrážky a těsně před hodinou jsem si je obul na boso na záchodě. A v tom mezidobí, kdy ostatní odpovídali, jsem se pohupoval ze strany na stranu a prsty jsem se posunoval po třídní podlaze z PVC k cíli (na trojku), aniž to „bonzačka“ Majerová postřehla. Ta měla dbát na regulérnost soutěže, a tak jsem o několik cm předstihl vyspělejší žáky. Jo – za to mohu poděkovat svým "Poslušným teniskám", které neprozradily naše společné tajemství. A nikdo si nevšiml, že mé bosé upocené nohy zanechaly šmouhy, jako kdyby se tam projel šnek. :) Za svou kariéru zpěvačky může zase poděkovat jiným teniskám - „Neposlušným teniskám“ Lucie Bílá. Že budu muset nyní vrátit titul, tak toho se nebojím, mám jen „Šašek třídy.“ a tímto vyprávěním jsem ho jen zase obhájil.

 

 

Můj příběh
Autor: Martin Vrba
Hodnocení:
(5 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Puchalská
Článek se mi prostě líbí.
ivana kosťunová
Skvělý nápad a skvěle napsáno
Zdenka Soukupová
Martine, tak za ten originální nápad máte ode mě za 1. S hvězdičkou.
Martin Vrba
Taky jsem maturoval z ruštiny za 3 a také jsem to opsal a narouboval pomocí svých několika vlastních vět na docela jiné téma pomocí oslího můstku. Jsem velký zastánce úplného zrušení maturit. Jen stateční a pravdomluvní to přiznají, že to opsali – znám jich dost ze svého okolí. (Paní Věro, v mých očích jste stoupla o 100%) V každé třídě se ale najdou dva – tři, kteří jsou opravdu tak výjimeční, že to dělají poctivě. Ale že by potom objevili konečně perpetuum mobile, tak to jsem neslyšel. :)) Svět je plný úspěšných lidí ve všech oborech, kteří se školou zápasili. A tak je docela možné, že jsme svět špatným školstvím o mnoho objevů a vynálezů připravili. :) Je mi líto všech, kteří celou školu absolvovali a pak tu maturitu neudělali pro nějakou momentální indispozici. Nyní se mluví, že bude celá tato kovidová generace poznamenána a co mají dělat ale třeba lidé, kteří byli půl roku po nemocnicích, těm přece také ta škola musela chybět. A na druhou stranu, později v zaměstnání se vůbec neprojeví (mimo snad jazyků) jak se kdo učil v průběhu studia na střední a vysoké škole. Tam je vždy rozhodující, jak se kdo rychle a novátorsky postaví k novým problémům a ne jak se naučí něco odříkat a za půl roku z toho stejně nic neví. Stále se mluví o tom, že se musí změnit přístup k výuce, ale stále jsou ceněni nejvíce „papoušci.“
Věra Lišková
Ruština mi moc nešla a přede mnou maturitní písemka. Bylo to ale právě 50 let od VŘSR a na takové výročí jistě bude i jedno téma písemky. Neznámá dívka, narozená v Rusku, pro mne napsala obsáhlé pojednání o revoluci, a já si je celé přepsala do slovníku. Ten jsme mohli používat. Na internátě někdo slíbil, že bude znát maturitní zadání, ale až poslední večer, těsně před písemkou. A opravdu, nezklamal, nevím kde nastal únik a již si nepamatuji přesně zadání, ale bylo to něco o přírodě. Spolužačky do pozdní noci pilně pracovaly a připravovaly si taháky. Jediná já šla spát. Druhý den, všichni použili svojí přípravu. Ze třídy jsem si však těžší otázku o VŘSR vybrala jako jediná (co jsem měla jiného na výběr), a to bylo profesorce nápadné. Dala mi za tři, se slovy, že jsem to opsala i když tam nabyly chyby.
Zuzana Pivcová
To je pravda. Člověk má v sobě netušené schopnosti, Jenomže je většina netrénuje, a tudíž o nich často ani neví. Vy jste z těch podnikavých.
Martin Vrba
Jak jsem na ten nápad s teniskami přišel? Už někdy rok před tím koupila maminka jedny tenisky staršímu bratrovi a ten, když si je obul, tak mu od jedné už druhý den odpadla podrážka – byl to zmetek. Brácha v nich chodil po bytě a otec to komentoval slovy, že tím je společenská povinnost splněna a pro nohy je to takto zdravější, když je chodidlo stimulováno. :):) :)On sám chodil po lese ždy jen bos. Ty tenisky nám pak vyměnili. Všichni jsme se tomu ale smáli – on je na nohy – na chodila směšný pohled – když mají na sobě vlastně „maxišaty“ a koukáte jim pod ně. A já jsem to pak aplikoval v praxi. A jak jsem se pohyboval, tak nějak podobně, jako když Pavel Pavel rozhýbal ty sochy na Velikonočních ostrovech. Kymácel jsem se ze strany na stranu a u té odlehčené strany jsem krčil prsty a tím jsem se o malý kousek vždy posunul dopředu – bylo to sice málo, ale na trojku to stačilo. :) O tom, jak lze nohy naučit i jiné věci, kdy si myslíme, že je to naprosto nemožné, se více dozvíte v závěru malého článečku s názvem „O smutku a radosti“.Velice ve své době známý „Frantík“ nohy vycvičil na úroveň horních končetin. A mnoho současných ochrnutých lidí ho následuje.
Jana Šenbergerová
Snažím se představit si, jak se vám neregulérní (leč vtipný) posun vpřed podařilo utajit. Nejsou tenisky jako tenisky. To se mi ještě Lucka líbila. Teď je pro mě příliš "přeexponovaná".

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.