Bylo nás pět (ukecaných)
Foto: A. Potůčková

Bylo nás pět (ukecaných)

14. 6. 2021

Ve středu sedmého června jsem byla v Uherském Hradišti na prvním pokovidovém setkání s kamarádkami z Íčka. Napřed jsme se domluvily s Janou, že se sejdeme jen tak na kafi. Pak jsme si řekly, že by nás tam mohlo být i víc, no a nakonec jsme si tu kávu daly v pětici.
Sraz byl na nádraží. To proto, že kde je nádraží se každý doptá, i kdyby přijel odkukoliv a čímkoliv.

Okolo jedné po obědě jsme se začaly scházet. První Jana, pak já, jako další přišla Anička s Vlastou a závěr jistila Maruška.
„Ahoj, holky!“ jásala jsem. Tak moc mi chyběl jen takový obyčejný pokec! Jindra je zlatý chlap Jsem moc ráda, že jsem ho potkala, ale….

Je to přece jen chlap. Popovídáme si o našich rodinách, o sportu, kam pojedeme na výlet, co se bude zítra vařit a kdo to uvaří. Protože ano, Jindra vaří a dobře. Jenomže mne zajímají i jiné věci, takové holčičí. A tady narážím. Jsem prostě ukecaná a jeden posluchač mi nestačí. Zvláště když v pro mne důležitých momentech prostě vypne a reaguje pouze „hm“, „aha“ a podobně. Nebo pak nereaguje vůbec či přesně naopak, než potřebuji. Například když mi hryzec sežral dvě růže! To se mne pokoušel utěšit prohlášením, že jich mám ještě dost. No, chápete to? Já věřím, že se mnou soucítil (mně se tedy lítostí a vztekem chtělo až brečet), ale copak mi nějaká jiná …, třetí, čtvrtá růže dokáže nahradit ty dvě sežrané? Zvláště když jsem si je sama všechny vypěstovala z řízků a každá má jinou barvu?
Ale to jsem vlastně nechtěla psát. Já jen chtěla vysvětlit, jak moc mi chyběl babský pokec a proč.
Takže jsem se na to naše setkání neskutečně těšila. Jindra mi to přál a začal se na to těšit také. Mohl si naplánovat dlouhý výlet na kole bez toho, že by ho trápilo svědomí, že mne nechává doma samotnou. Já toho neujedu tolik jako on, nemám jeho kondičku. A taky občas z toho kola padám.
Ale vrátím se zase k setkání. Poté, co jsme se všechny nadšeně uvítaly, vydaly jsme se na náměstí, sedly u nejbližší restaurace na zahrádku a spustily. Mluvily a mluvily, málem jim tam drnčely skla ve výloze. U toho pily kávu a malá piva, baštily dobrotky. Lidičky, to byla krása!
Prodiskutovaly jsme hodně z toho, co nás zajímalo. Ale všechno jsme probrat přece jen nestihly, takže jsme se domluvily, že zase někdy…

Jindra už byl doma, když jsem se vrátila já. On byl spokojený, že na kole zvládl více jak osmdesát kilometrů (na elektrokole, už máme oba nějaká léta), já zase z tý naší sleziny.
Tak se teď oba už těšíme, až se s děvčaty zase domluvím na nějakém setkání.
Půjdeme si každý po svém – a o to víc se budeme těšit zase na sebe.

P:S: Těch fotek jsem sem chtěla nahrát víc, ale... Holt kdo umí, ten umí. Kdo neumí, odkáže nás na další fotky jinam :-) Třeba právě k na profil Aničky P. nebo Marušky M.

 

 

 

 

 

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 21 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Libuše Křapová
Už jen podle vašich komentářů se dá usoudit, jak nám všm takové popovídání a scházení se chybělo :-) těším se, že teď bude lépe, že zase budeme potkávat a povídat si :-)
Marie Seitlová
Setkávání s príma přáteli je super, je fajn, že už to jde. V UH bylo veselo.
Soňa Prachfeldová
Jen ať žijí přátelská ukecaná setkání !
Naděžda Špásová
To muselo bejt veselý, viď. To je dobře, že se lidi schází. Měj se hezky.
Marie Měchurová
I já tam byla a mluvila a mluvila. Fotky z UH ještě nemám zpracované, pořád někde "cingam". Bylo to moc prima!!
Jana Šenbergerová
Tak to ti Libo přeji. A nejen tobě. S Pavlem jsme se ještě tak daleko nedostali. Už 10 let spolu bydlíme, nakupujeme, jíme, spíme, cestujeme, jezdíme na kolech, na dovolené, na srazy íčka, za svými rodinami, koukáme na televizi. Když je jeden u počítače, druhý si čte nebo dělá něco jiného. Asi nám ta pospolitost chyběla a ještě pořád nás baví. Jen ten babinec mi začíná chybět. :-)
Anna Potůčková
Ano, bylo to velmi příjemné a přátelské setkání. Kdo nekecal naslouchal a opačně. A mám radost, že Vlasta je už zde zaregistrovaná a je z ní také Íčkařka. Moc se jí setkání líbilo a chtěla abych ji zaregistrovala, nebot ona doma svůj PC nemá
Libuše Křapová
Lidičky, bylo moc příjemné setkání :-) Těším se na další, a také na to velké, íčkařské :-) To se teprve pusy nezastaví :-)
Jan Zelenka
V téhle blbé době je každé takové setkání příjemné.
Alena Tollarová
To je dobře, že se osobní setkání na všech českých i moravských frontách zase rozjíždějí. Jen tak dál a větší kapky! To je jasný, že muselo být ukecané, na co máme pusy, že jo :)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.