Když je věk výhodou
Úvodní foto: pixabay

Když je věk výhodou

2. 11. 2021

Možná vás při prvním přečtení tématu napadlo, stejně jako mě, že jeho autor má na mysli věk vyšší. Ostatně, jsme na seniorském portále. Když jsem se nad tím ale trošku zamyslela, uvědomila jsem si, že může jít o věk jakýkoli. Slovo „věk“ samo o sobě, věk „an sich“ neobsahuje žádný hodnotící prvek.

Nikdy jsem nemyslela na výhodu určitého věku. Snad jen v době dětství a dospívání, kdy jsem toužebně hleděla do budoucnosti a těšila se, až budu velká. Protože pak si budu moct dělat, co budu chtít. Taky jste si to mysleli? No, samozřejmě už dlouho vím, že realita je poněkud jiná.

Dítě o výhodách dětství  – bývá zvykem mluvit o dětství bezstarostném – nepřemýšlí. Je spontánní, prožívá si své radosti i svá trápení. Jistě jsou mezi námi tací, kteří své dětství a dospívání příliš radostné neměli.

Já jsem si začala užívat mládí až na vysoké škole. Dozrávala jsem psychicky a začínala rozumět sama sobě. Postupně jsem se naučila vážit si sama sebe. Zjistila jsem, že se vždy můžu na sebe spolehnout. To pro mě byla výhoda zvyšujícího se věku – i když jsem si to tak neformulovala.

Někdy lidé říkají, že závidí mladým, protože mají život před sebou. Já jsem jako starší nikomu mládí nikdy nezáviděla. Protože mně v mládí „nepatřil svět“. Protože mladí lidé nevědí, co je čeká, zatímco já mám „to své jisté“.  Zní vám to trochu cynicky? Ale závist taky není nejlepší vlastnost. Rovněž nechápu, že někdo odmítá ve vyšším věku slavit narozeniny – že není co. Propána, právě ten věk! Že se ho člověk dožil!

Samozřejmě se stářím přicházejí nemoci, bolesti, ztráty, ubývá sil. O to víc si člověk ale dokáže vážit toho dobrého, co mu život ještě nabízí. Možná ne každý člověk, abych neopodstatněně nezobecňovala, ale já určitě. Přátelství. Každého hezkého dne. Možnosti dělat si, co chci. A je to tady! I jízdné je levnější. (Aspoň zatím).

V tramvaji mě mladší muži nepouštějí sednout. Nevím, jestli je to tím, že nemají dobré vychování, nebo tím, že vypadám zachovale. I když pod rouškou se věk odhaduje těžko.

Domnívám se, že k výhodám pokročilého věku patří i nabyté znalosti a životní zkušenosti. Proto se občas shovívavě usmívám nad mladými, kteří „vědí všechno nejlíp“ a nám starším říkají, co bychom si měli myslet a co dělat, a mají pocit, že do dnešního světa už jaksi nepatříme.

Přeji vám, abyste si nějaké výhody svého věku vždy našli.

Můj příběh Podzimní soutěžení 2021
Hodnocení:
(5.1 b. / 28 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Když jsem byla na základce, tolik jsem si přála, abych už byla dospělá a nemusela nikoho poslouchat. A když jsem dospěla, musela jsem poslouchat nejvíc sama sebe, abych nějak zvládla své povinnosti v práci, děti, rodinu. Nějak rychle vše uteklo, někdy mi ten šrumec i chybí, nyní v důchodu, ale nic se nedá vrátit. Život jde dál i náš a už i trochu vím ...
Jindřich Berka
Dobrý den, člověk zraje jako víno. Recidivistu nepolepší víra, ale spíše věkem dospěje k tomu, že se dá žít lépe bez vězení. Stejně je to s tím, že my starší víme, že neúspěchy a rány osudu patří k životu. Kvůli nešťastné lásce neskáčeme pod vlak a konečně víme, že na světě je nějaký člověk, co k nám pasuje a ten, který nás nechce, ten není pro nás ten pravý, Jindra
Věra Ježková
Děkuji podruhé. :-)
Jitka Caklová
Každá osobní výpověď je obrazem vlastního vnímání a nikdy nemůže být stejná. Něco se v mém životě dělo a dělo se to proto, že se tak dít mělo. Čím jsem dnes, jsem jen díky tomu, čím jsem byla včera. To samé platí o zítřku, budu tím, na čem "pracuji" dnes, neboť nejdůležitější je přítomnost. Jakákoliv závislost na čemkoliv pro moje bytí postrádá smysl.
Dana Puchalská
Věrko, moc krásné zamyšlení.
Zdenka Jírová
velmi pěkný článek. Nemám potíže se svým věkem, i když je už "požehnaný". Potíže mám spíš se zdravotními potížemi, které, bohužel, k vyššímu věku patří. Nestydím se říct, že je mi už skoro 77 let. Mám dlouholetou přítelkyni, stejně starou jako já, která se se svým věkem nemůže smířit. Když jí bylo 70, tak mi řekla, že se ale k tomu nepřizná, že bude říkat, že je jí 68. Smála jsem se jí, že nevím o co je to lepší. Já jsem zažila život v různých podobách, dobrý i méně dobrých, ale dnes už mám na všechno jen ty dobré vzpomínky. Ty horší jsem nechala za dveřmi. Raduji se přírody, svých dětí, jejich dětí. Nejnověji ze svého 1. pravnoučka, který dnes oslavuje půl roku.
Martin Vrba
Já jsem zjistil, že s každým věkem, který jsem už měl za sebou, tak jsem ho hodnotil kriticky a věřil jsem si, že kdybych ho mohl prožít ještě jednou, že bych se s ním vypořádal mnohem lépe. Ten stav u mne trvá stále, tedy i nyní na stará kolena. Jen se to liší v tom, že za mlada jsem měl výčitky, že jsem měl více pracovat, že bych na to měl a nyní už od padesátky a dál ke stáru, došlo u mne k obratu, že jsem se měl více flákat, že bych i na to měl. :)
Eva Mužíková
Věrko, i mně se Tvůj článek moc líbí.
Věra Ježková
Děkuji vám. :-)
Naděžda Špásová
Věrko, napsala jsi to moc pěkně. S tímhle se taky můžu stotožnit, protože mé dětství, potažmo i mládi zase tak krásné a růžové nebylo. Co vím zcela určitě je, že mládí nikomu opravdu nezávidím, taky proč. Naši potomci to totiž budou mít mnohem horší. Teď jsou zvyklí mít všechno, za pár let si budou utahovat opasky, jako jsme to dělali my. Tak jakápak závist? :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.