Děda ve stáří jako mlád
skleničku vína dá si rád.
Po ránu i po setmění
náladu mu v lepší změní.
Vnouček si sedl na dýni
zdobící koutek v předsíni.
Krajina se halí v mlze,
babičce je hezky tuze.
Matka zas vaří na ohni,
polen je už jen na pár dní.
„Je to věčný problém s dřívím“
trpce přitom ústa křiví.
Otec jí zřídka odpoví –
on už je prostě takový.