Úvodní foto: Pixabay.com

NÁVRATY 3 - Zrzek a Remunda

11. 2. 2022

Můj příběh

Autor: Jan Zelenka

Hodnocení:

(5 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Dana Puchalská 11.2.2022 16:37

My měli doma taky kocoura. Byl to fešák a miloval pohledy z výšky. Nejradši se uvelebil na štaflích a mňoukáním si přivolával diváky. A s radostí skákal na nebohé návštěvy, které o něm neměli tušení.

Anna Potůčková 11.2.2022 16:15

Moc hezky napsaný článek, který je navíc napínavý, co kocour provede. Představila jsem si toho nebohého psa, jak kapituloval a odkráčel do svého kotce.

Zuzana Pivcová 11.2.2022 16:03

Moc jsem se pobavila, protože mám pro kočky, jak je známo, slabost. Zrzci jsou asi až na výjimky vždy kocouři. Kdysi jsme v Týně měly v průběhu pár let dva, oba měli jméno Soník. Děkuji za vyprávění.

Václav Soukup 11.2.2022 09:14

Taky jsme měli doma běhen mých klukovských let mourovatého kocoura, který měl stejnou zálibu jako " Zrzek ". Kvůli němu se k nám bála chodit listonoška. Kočky držené v bytě bez zahrady upřímně lituji.

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Moje dovolená před šedesáti lety: Horčáky

Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.

Vlastimila Kosorínová

Přízrak v nočních ulicích, aneb přílišná hygiena škodí

Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer zachumlaná v měkoučkém županu v křesle ve společnosti slečny Marplové. Idylka.

Iveta Markusová

Velká voda v Bohumíně aneb Jak se stát Robinsonem

Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro jistotu z chodníku telefonuji. Sekretářka zvedá telefon a na můj dotaz, zda je na radnici starosta a zda mohu přijít, tlumočí tento dotaz na patřičná místa.

Hana Práglová

Když nakupuje oděvy dáma středního a vyššího věku

Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se vynoří dva odvěké, siamsky spojené problémy: 1. co na sebe (šaty?) a 2. co pod ně.

Iveta Markusová