Přes ulici v Čakovicích z parku do parku

Přes ulici v Čakovicích z parku do parku

24. 2. 2022

Nedovedu odhadnout, kolik aut za den projede pražskou částí Čakovice. Kdykoliv se na této trase ocitnu, vždy se kolona táhne přede mnou i za mnou. Cíl mé cesty je vždy někde v dáli, a já si jednou řekla, že je ostudné vnímat tuto oblast jen jako průjezdní. Pravda, procházka mezi domy mě nelákala, proto jsem si vybrala dvě místa, která k odpočinku přímo vyzývají: nově vybudované Sady Husitské revoluce a park u zámku přímo přes ulici.

                                                  2-399.jpg

                                                                             V Sadech Husitské revoluce

Vybrala jsem si sice slunečný den, zato velmi větrný. V okolí sochy Jana Husa to ještě šlo, větve stromů se ohýbaly, ale pocit ulomení nebo vyvrácení kmene mi ani na mysl nepřišly. Sady nevynikají velkou rozlohou, zaujmou středovým pásem s okrasnými travinami a v zadní části řadami stromů s ohrádkami. Lavičky v tento únorový den zely prázdnotou. Na chvíli jsem si sedla, vydržela jsem však necelé dvě minuty, protože se mi chlad silného větru dostával do všech zákoutí bundy. Na vše shlížel Jan Hus.

                                                    Řady stromů

                                                                                  Stromy s ohrádkami

Přes ulici spořádaně po přechodu pro chodce jsem přešla k budově bývalého zámku, v němž dnes sídlí ZUŠ, přeloženo: základní umělecká škola. Přivítaly mě upravené trávníky i cesty, osamocené lavičky, fontána a kašna bez vody a všude přítomný vichr. Na volném prostranství to ještě ušlo, ale jakmile jsem se dostala mezi vysoké stromy, přiznám se, že jsem odtud prchala mílovými kroky.  Doprovázely mě kymácející se mohutné kmeny stromů, větvě zmítající se v silném větru, ale hlavně vrzání. Zvuky připomínající praskající dřevo, nenaolejované panty dveří, síla beroucí kšiltovku z hlavy, plandající šosy kabátu, to všechno dohromady s pohledem na stromy tajemně obrostlé břečťanem by mě v danou dobu nezlákalo k procházce. Několik desítek metrů jsem zvládla bez úhony a s radostí šla pozorovat kachny cáchající se na hladině Zámeckého rybníka. Osamocený pán lovil ze sáčku suché rohlíky, listy salátu, kousky mrkve a kachny, zřejmě znalé prostředí, vylézaly na břeh a do zobáků dychtivě chytaly nabízená sousta. Asi si vzaly příklad z veverky a sýkorek, které jsem před chvílí pozorovala, jak hodují na vykotlaném pařezu. 

Vítr sílil, mizivý počet návštěvníků se ztenčoval, tak jsem se naposlady rozhlédla po přírodě, která ještě nenaznačovala příchod jara. Až rozkvetou keře a záhony, park návštěvníky určitě uvítá přívětivější tváří.

města a obce Tip na výlet
Autor: Jana Vargová
Hodnocení:
(4.8 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Divišová
Hano, pamatujete ještě koupaliště v Letnanech? I tam jsme se mohly potkat.
Alena Tollarová
V zámeckém parku jsem se ocitla celkem náhodou loni také asi touto dobou, právě tam kvetly první talovíny. Rybník byl vypuštěný, na stromech byla spousta havranů. Říkala jsem si, že za pěkného počasí tam musí být pěkně a plno lidí.
Hana Polednová
Dano, je vidět, že jsme se pohybovaly na stejných místech. To je teda náhoda.
Dana Divišová
Do čakovického cukrovaru jsme chodili se školou na exkurzi.
Dana Divišová
Hano, na SVVŠ studoval můj brácha i manžel...
Hana Polednová
Článek s hezkými fotkami ve mně vyvolal vzpomínku na mé mládí. Bydlela jsem v Letňanech a jako děti jsme chodily s družinou do Čakovic na Havraňák.V zámku bylo gymnázium, kam jsem v roce 1968 nastupovala. Přede mnou tam studovala sestra, to byla SVVŠ. V Čakovicích byl i cukrovar, kde pracovala moje maminka na vrátnici. Často jsem tam za ní jezdila a měla to tam hodně prochozené. Později jsem tam s vnukem jezdila na koupaliště. Od té doby se Čakovice hodně změnily a zastavěly.
Helena Přibilová
Park v Čakovicích jsem objevila náhodně ještě v době, kdy procházel revitalizací. Vypuštěný zámecký rybník a chodníky plné bláta zrovna neskýtaly hezký pohled. Díky Vašim krásným fotografiím mám nyní možnost vidět, jak velkou proměnou park prošel. Určitě se tam zase někdy vypravím, abych vše viděla na vlastní oči.
Dana Divišová
Čakovice jsou součástí mého mládí. Bydlela jsem nedaleko. Přes pole jsme přes Havraňák ještě jako děti chodili na koupaliště, někdy jsme jezdili jednu zastávku vlakem. Taky jsme tam chodili na posvícení, s kamarádama jsme jezdili na motorce po okolí..za mého mládí to tam takhle krásně nevypadalo. Máte krásné fotky.
Zuzana Pivcová
Je to ostuda, ale Čakovice znám jen z autobusu při cestě do Globusu. Tedy, teď už ne.
Eva Mužíková
Zase jsem díky Vám"poznala" další pražské zákoutí.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.