Očima seniora: Dobře už bylo
Ilustrační foto: Pixabay

Očima seniora: Dobře už bylo

5. 3. 2022

Narodil jsem se pár let po druhé světové válce. Krutá padesátá léta znám jen z vyprávění rodičů, šedesátky jsme protancovali, pak  dvě dekády v pytli. Euforický začátek devadesátek střídaly přešlapy, tápání, naděje, zklamání...

V nejhorších vlnách pandemie a restrikcí jsem byl přesvědčen, že už mě nic horšího v životě nepotká. Přežili jsme, přišel nový rok a zdálo se, že bude dobře. Ještě před dvěma týdny vše vypadalo tak slibně - těšil jsem se na prořez jabloní, první květy zlatého deště, meruňky, otevření zahrádky v naší hospodě... Místo toho teď jen sedím u počítače a sleduji, co se to na východě děje. Hledám v těch všech reportážích cokoliv pozitivního, špetku naděje. Pořád nic nepřichází. A dlouho nepřijde.

Dobře už bylo. Nám, sedmdesátníkům. Ve světle současného dění jsem i ochoten přivřít oči nad dobou temna v zemi bičovanou komunistickými zloduchy a posléze politickokorupčními šíbry. Vychovali jsme děti v politickém marasmu, ale v míru. Za posledních třicet let jsme si - přes naše neustálé remcání proti všemu a všem - nakonec užili. Opravili jsme si domy, zvelebili zahrady, zajeli k moři. A teď, v závěru našeho bytí předáváme zemi potomkům na prahu války a ekonomického a celospolečenského zmaru.

Bude to bolet. Dožijeme, s bolestmi kyčlí (můj případ), ale hlavně bolavou myslí. Čekají nás těžké roky, kdy budeme při pohledu do peněženky ronit slzy. Ale o nás nejde. Jde o příští generace. A právě jim musíme vykřesat naději v lepší svět. Ne zoufáním, špičkováním a rozséváním blbé nálady. Musí vědět, že i těžké časy mají konec, že všechno zlé je pro něco dobré, že naděje umírá poslední. Kdo jiný by jim to měl sdělit, než my.  Přes to všechno, co se děje, hlavu vzhůru!

Hodnocení:
(4.8 b. / 30 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Měchurová
Pane Vácho, Vaše články čtu moc ráda. Krásně jste shrnul život nás sedmdesátníků. Měla jsem v životě štěstí, všechno černé se vždy vyjasnilo. Těch třicet porevolučních let jsem prožila opravdu hekticky. Užívala jsem si každého dne při cestování nebo doma na zahrádce s dětmi a později s vnoučaty. Jen ta naše vládnoucí garnitura se mi často nelíbila. Teď když jsem svým hlasem přispěla ke změně, přišla ta hrozná válka. Máte pravdu, už nic nebude jako dřív.
Jan Zelenka
Blbou náladu nenavozuje tento shrnující článek, ale pohled na webové zprávy. Nezřízeným optimismem svět nezměníme. Zákony vývoje jsou zcela jiné. Ty mluví jasně, aby se civilizace zvedla, musí nejdříve spadnout na dno. To říkají renomovaní vědci. Na nás je, abychom nepřispívali k tomu pádu, ale k dalšímu vzestupu. Zlo je třeba nejdříve zničit.
Soňa Prachfeldová
Pane Václave, jděte od té tv alespoň na chvíli. Ven , mezi stromy a pod modré nebe. Planeta je dokonalá , ale co my pozemští červi ? Jen ji ničíme. A politika a stmelování, rozdělování ? Směr, který udávají mocenské nejvyšší vrstvy, ať už z finančních, politických a j. kruhů. A my prostí lidé proti tomu nic nezmůžeme. Z války zbohatli vždy ti bohatí a chudí zchudli úplně. Zabíjení je zvrácenost , kdo jim k tomu dává právo? Zasahovat takto do lidí, do jejich života. Ano měli jsme 30 let krásného života, my nyní již senioři. A věřím, že naši potomci nedopustí, abychom spadli do jámy, ze které jsme se vyhrabali.
Jana Jurečková
Před dvěma týdny to skutečně vypadalo slibně. Pocit, že stačí jen malý krůček a sundám roušku a schovám ji do skříně byl opravdu hřejivý. Pak jsem zapla televizi a propadla jsem se spolu s těmi nešťastnými lidmi až na samé dno. Nastala situace, která nemá řešení, nikdo neví, kdy to skončí a jak. Moc si přeji klid a mír, jinak se nedá žít, to ostatní se dá zvládnout !!!! Děkuji za hezký článek.
ivana kosťunová
Ano - to je v kostce celý náš život. Co dodat ? Mohli jsme, nebo měli jsme udělat něco jinak ? Přeji vám v rámci možností klidné pohodové dny ve zdraví.
Jana Kollinová
Pane Vácho, Váš článek tak trochu blbou náladu navozuje. Vaše věta, cituji: "A teď, v závěru našeho bytí předáváme zemi potomkům na prahu války a ekonomického a celospolečenského zmaru." Zatím naši zemi potomkům nepředáváme a já věřím, že uděláme vše pro to, aby se tak nestalo!!
Irena Mertová
Článek se mi líbí.
Jiří Dostal
:-) :-) Na co ostrá tužka, "když brýle naše oči šidí (a) kdekdo z lidí vidí názorně, že je chyba ve skle i přesto, že lesklé je..." ? :-) :-)
VANDA Blaškovič
Pane Vácho, u Vás bych očekávala v této době ostřejší tužku.
Jiří Dostal
:-) Takovou oslavu masochismu jsem už dlouho nečetl! Jenom nesklouznout k sebelítosti! :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.