Druhý svátek vánoční 
patří svatému Štěpánovi

Druhý svátek vánoční
patří svatému Štěpánovi

26. 12. 2012

Druhý svátek vánoční, který připadl na dnešek, patří svatému Štěpánovi. Podle legendy položil život za víru v Krista, a stal se tak prvním křesťanským mučedníkem. Zejména v minulosti se v tento den chodilo koledovat a v kostelích kněží světili sedlákům osivo.

Štěpán je podle některých zdrojů patronem jáhnů, koní a kočích, pacholků u koní, zedníků, krejčích, kameníků, tkalců, tesařů a bednářů. Je to pomocník proti bolestem hlavy, proti kamenům, píchání v boku a proti posedlosti. Je také přímluvcem za dobrou smrt.

Štěpán byl jedním z jáhnů ustanovených apoštoly k boží službě, neohroženě hovořil o vzkříšení Ježíše Krista. Roku 33 byl podle legendy za rouhání ukamenován před hradbami Jeruzaléma, a stal se tak prvním křesťanským mučedníkem. Kritici mu vyčítali, že se rouhal proti Bohu a zákonům Mojžíšovým.

Svátek svatého Štěpána byl přiřazen k vánoční době již od pradávna, aby byl zdůrazněn jeho význam. Podle některých zdrojů totiž nebyl Štěpán umučen 26. prosince, kdy se slaví jeho svátek, ale v srpnu. V prosinci prý byly nalezeny jeho tělesné pozůstatky. Štěpánův svátek církev o Vánocích slavila podle legend proto, že se jeho mučednictví vztahuje k narození Krista.

Jméno Stefanos znamená řecky "vítězný věnec", v přeneseném smyslu slova "koruna". Svatý Štěpán je hlavním patronem litoměřické diecéze.

Na Štěpána není pána - říkalo se. To proto, že se v ten den měnila služba, především mladé chasy, píše etnografka Jiřina Langhammerová v knížce mapující české lidové zvyky. Konec služby, přesněji její přerušení až do Nového roku, mělo své zvyklosti.

"Mezi ty reálné patřilo vyplácení celoroční odměny, což byly vedle peněz i naturálie, šaty a například pěkná vánočka. O koledě chodili po domech s přáním a pro výplatu i obecní zaměstnanci, hlavně pastýři, a dostávali jako díl odměny za celoroční službu naturální výslužku," uvedla etnografka. Proto šla s každým jeho žena, často s nůší, do níž kladla dary. Zdařile to zachytil Josef Lada na svém obraze z roku 1954 nazvaném Slouha.

Stejně tak obcházeli domácnosti malí koledníčci a ani oni nežebrali. Zpívali, přišli blahopřát a odměna byla něčím navíc. Koledou se obecně otevřel veselý čas Vánoc, jehož součástí bývaly na řadě míst jesličkové hry, v nichž vedle Svaté rodiny vystupovali i andělé a pastýři. Podle Langhammerové mají původ v žákovských hrách, předváděných o Vánocích v církevním i světském prostředí od dob středověku.

církev Vánoce
Autor: Redakce i60
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.