Takto se do pomoci lidem, kteří prchají před válkou na Ukrajině, zapojují senioři
Ilustrační foto: Pexels

Takto se do pomoci lidem, kteří prchají před válkou na Ukrajině, zapojují senioři

25. 3. 2022

Sami mají svých starostí dost. Když ale sledovali zprávy z válkou zmítané Ukrajiny, neváhali se ihned zapojit do pomoci uprchlíkům. Penzisté Měchurovi ubytovali ve svém domku babičku s vnučkou z Charkova. Oldřich Čepelka zase píše dopisy ruským matkám.

"Od dětství trpím fobií z války, nemohu se dívat na válečné filmy. A tak první týden po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu jsem nespala, málo jedla. Navíc jsme byli s manželem dost unaveni po prodělaném covidu. Ale nedalo mi to a napsala jsem na centrum pomoci do Prahy, že máme volný velký pokoj v podkroví našeho domku. Za pár dní k nám hasiči přivezli osmdesátiletou babičku s jednadvacetiletou vnučkou," říká Marie Měchurová, která bydlí s manželem v malé vesničce u moravského Holešova.

Domek, ve kterém bydlí, už darovali svým třem dětem, proto nejdřív museli požádat je, zda souhlasí s ubytováním uprchlíků. Souhlasili a hned se všichni zapojili do pomoci. Připravili pokoj, pořídili rychlovarnou konvici, vařič, nádobí. "S manželem jsme nakoupili zásoby potravin na několik dní. Mají v naší lednici svou přihrádku. Nabídli jsme jim také moje a dceřiny oděvy. Přijely z Charkova jen s batohem a dvěmi taškami," vypráví čtyřiasedmdesátiletá Marie.

S vnučkou Darjou se hned druhý den vydala do Holešova nakoupit další nezbytné věci, hygienické potřeby apod. "Zpátky nám nejel autobus, tak jsme šly tři kilometry pěšky a povídali si. Oprášila jsem ruštinu a angličtinu," říká Marie a pokračuje: "Druhý den ráno po probuzení jsme zjistili, že Darja sama odjela do města. Když se vrátila, řekla, že se zaregistrovala s babičkou do systému pro evidenci ukrajinských občanů a že by chtěla co nejdříve do práce. Tak uvidíme, jak se to dále bude vyvíjet, ale jsem ráda, že jsou za naši pomoc vděční." 

Během čtyř dnů si Darja práci sehnala. Pracuje jako servírka a barmanka v jednom penzionu pod Hostýnem. A možná, že jim tam majitelé nabídnou časem i dlouhodobé bydlení.

Marie se svým manželem procestovala 26 evropských států, poznala kulturu a mentalitu nejrůznějších národů. A ačkoliv má fobii z válečných konfliktů, zajímá se o novodobou historii od 1. světové války. "Vím, že vše není černobílé, na konfliktu mají svým vlažným postojem malý podíl viny i západní mocnosti. To ale neomlouvá peklo, které Rusko v čele s Putinem rozpoutalo na Ukrajině. Umírají tam nevinní lidé, přicházejí o své příbuzné, domovy. Proto je jakákoliv pomoc nezbytná, musíme se nyní všichni uskrovnit. Těší mě, že solidarita lidí nejen v Česku, ale i na Slovensku, Polsku a dalších státech je obrovská. To je naděje pro budoucnost," uzavírá Marie Měchurová.

Oldřich píše ruským ženám

Od začátku válečného konfliktu se angažuje jako dobrovolník i sociolog Oldřich Čepelka z Liberecka. "Včera jsem přivezl do Liberce dvě židle a pár drobností. Že to zní směšně jako součást války s Putinem? Jo, zní, ale smysl to má. Ty židle patří ke stolu, který tam přiveze můj syn. Vybavujeme místnost, kde budou bydlet Ukrajinci. Smysl je v tom, že ti lidé budou sedět na židlích u stolu. Ne na zemi, v metru nebo v krytu," říká Oldřich, který pomáhá koordinovat pomoc se starostkou obce, ve které bydlí. "Dohodli jsme se, že při kontaktu s uprchlíky je nesmíme nahlas litovat. Musíme se chovat normálně, přátelsky, taky ne úslužně, ale věcně. Co teď potřebujete? Víte, že můžete okamžitě nastoupit do práce?"

Oldřich začal také psát nevyžádané maily. V ruštině, adresované ruským ženám. "Funguje to takhle. Do internetového vyhledávače zadám https://1920.in. V záhlaví je třeba napsáno: „My, lidé z celé zeměkoule, máme zprávu pro ruský národ.“ Vyberu z nabídky „send email“ a kliknu. Je tam připravený anglický text a spousta ruských emailových adres. Ten text je už teď dost zastaralý a tak vytvářím nové, třeba tento. „Ruské ženy! Prvního dubna bude odvod branců do armády. Dovolíte, aby tam šel váš manžel, syn nebo milenec? S ruskou armádou možná pojede zabíjet obyvatele Ukrajiny. Státní propaganda vám lže. Putin vám lže. Ruský stát zahájil válku s Ukrajinou. Přepadl ji, bombarduje ukrajinská města a vesnice. Zabíjí nevinné civilisty. Nedovolte, aby se těchto zločinů účastnili vaši drazí. Sledujte zahraniční vysílání v ruštině https://www.bbc.com/russian nebo v angličtině  https://edition.cnn.com/specials/europe/russia To jsou zpravodajské weby BBC a CNN," vysvětluje třiasedmdesátiletý Oldřich Čepelka.

A co bude podle něj dál? "Ukrajinské běžence tu budeme mít ještě dlouho. Teď ještě budou přicházet další a možná v ještě horším stavu, více chudí a méně kvalifikovaní než ti dosavadní. Taky se začne stávat, a média si na tom smlsnou, že se objeví krádeže nebo třeba prostituce. Však taky Ukrajinci jako celek jsou podobně jako Češi národem, ve které se najdou hodní i zlí, slušní i neslušní, bezúhonní i kriminálníci. My to ale musíme vydržet, protože je přijímáme takové, jací jsou. Ale věřím, že těch negativních případů bude mnohem míň, než kolika se dopouštějí Češi. My to vydržíme," věří Oldřich Čepelka.

 

Seniorů, kteří se přidali k vlně solidarity s ukrajinských národem jsou tisíce. Někteří pomáhají finančně, jiní jako dobrovolníci v místech, kde bydlí. Toto byl příklad dvou z nich, které autor článku zná. Pokud víte o podobných příbězích, dejte nám vědět. Anebo sami napište, jak se pomáhá ve vašem městě či obci.

 

 

Ukrajina válka
Autor: Jan Raška
Hodnocení:
(5 b. / 29 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Čadová
Hezká pomoc od Marie a jejího manžela. Bydlím v Praze. Pomohla jsem finančně. Kdybych bydlela ve vile nebo domku určitě bych také nabídla ubytování.
Jana Jurečková
Všichni, kdo pomáhají zasluhují úctu! Já jsem přispěla finančně, protože si myslím, že je to správně. Bydlím v městysu Dub nad Moravou / u Olomouce /, je zde ubytováno 7 ukrajinců. Maminka s chlapcem v obecním bytě. Další jsou na faře. Je to zásluha našeho pana faráře.
Soňa Prachfeldová
Maruško jsi děvče i tvůj muž se srdcem na správném místě. Oldřichu výborně. Pokud bude zapotřebí pomoc někde u nás poblíž, pomohu. Myslím, že příležitostí bude ještě hodně, je to běh na dlouhou trať, řekla bych přímo štafetový.
Zdenka Soukupová
Maruško, Oldřichu, oběma velký dík.
Helena Štěpánková
Tleskám se slzami v očích. Když vidím ta rozbombardovaná města, je mi z toho smutno. Ti idé jsou chudáci. Není nic horšího, než ztratit své dítě... Jak mohou být tak krutí? Raketami ničit domy, nemocnice, divadla, střílet do lidí ve frontě na chleba, do humanitárních konvojů. To už dávno není politika, to je zvěrstvo.
Jitka Hašková
Vážím si všech, kteří aktivně pomáhají a ubytovávají Ukrajince. Patří jim velký dík. Já jsem pomohla finančně. Po shlédnutí Fokusu Václava Moravce v úterý večer, vím, že prostí lidé jsou odstřiženi od všech zdrojů jako je BBC, CNN a věří oficiální ruské TV a Putinovi,obávám se, že dobře míněné dopisy se k nim nedostanou. Probíhá tam šílené vymývání mozků, ve Fokusu byl vidět i snímek z ruské vojenské přehlídky, kde pochodovali i malé děti se zbraněmi. Připomněli mi to filmy po válce, když se promítalo, jak Němci vychovávali Hitlerjugend. Malý chlapec tam říkal: "MY Rusové jsme z jiného těsta...". Hrůza !!
Libuše Křapová
Díky Oldovi i Marušce za konkrétní jejich konkrétní pomoc. A Honzovi R. za tento článek. My jsme aspoň poslali peníze.
Hana Rypáčková
Vážím si těch, kdo se uskromní a nabídnou pomoc. I ti, co nemohou u sebe ubytovat běžence, mohou pomáhat s výukou jazyka formou konverzace. Máme víc času než pracující a rádi si povídáme. Chce to spojit se s výukovým střediskem. Tam jsou sice profíci, ale jen dvě hodiny týdne nestačí.. Pomáhat se dá i dětem , v dětském kolektivu sice slova pochytí, ale pojmenováváním vědomě věcí a situací se rychleji učí. Podobně učili své děti Vietnamci, dávali je důchodcům na hlídání.
Anna Potůčková
Děkuji za článek o obětavosti 2 konkrétních rodin, které nabídly pomoc ubytování Ukrajincům, které vyhnala válka. Jak Maruška M. s manželem, tak Oldřich Č. které známe z tohoto portálu si zaslouží velké poděkování, velký obdiv a úctu! Ne každý však do svého domova může vzít nějaké Ukrajince, sami vlastně bydlíme u dcery ale abychom také nějak pomohli, tak jsme poslali peníze na účet. Jen mě dost mrzí, že jsme při koupi nových matrací ty staré odvezli do sběrného dvora. Ted by se hodily Ukrajincům. Ještě nebyly až tak špatné, byla jen protrhaná povlaková látka, ale ne nějak moc, stačily by na to nové povlaky, které jsme věnovali dceři, která má stejně vysoké matrace jako byly ty naše. Ted jsme si koupili o 5 cm vyšší.
Hana Práglová
Obdivuji a vážím si každého, kdo dokáže komukoliv pomoci. V našem domě bydlí několik let Ukrajinka. Shání pro vojáky trenýrky a ponožky. Když jsem to oznámila našim seniorům, během několika dnů si mohla v naší klubovně žádané věci vyzvednout. Pro děti i dospělé máme napletené ponožky. Některé už Ukrajinci obdrželi, další doručíme co nejdřív.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.