První kurzivka na krávy
Úvodní foto: autor článku

První kurzivka na krávy

25. 3. 2022

Kráva je tvor velice potřebný a užitečný. O tom není sporu. Nevím, proč jsem neměl, jako dítě, krávy rád. Možná proto, že byly moc velké a divně bučely. A taky proto, že se mi jednou zdálo, jak mě jedna kráva honí a já se před ní musel schovat do kanálu. Když vyjížděl ze statku vedle nás pan Vorel se spřežením krav, táhnoucích žebřiňák, vždy jsem se raději uchýlil do bezpečí našeho dvorku. Ostatně, bál jsem se i koní.

Matkou mi bylo ale vysvětleno, že kráva není agresivní zvíře, že je moc užitečná, protože dává mléko, maso a taky, že tahá žebřiňáky se vším možným. Jí se to povídalo. Byla z velkého hospodářství a tam chovali několik krav. To otec z žádného hospodářství nebyl, a tak jeho postoj ke kravám se velmi blížil mému.

Ve škole jsem se ke svému údivu dozvěděl, že krávy mají vlastně čtyři žaludky – knihu, bachor, čepec a slez. Cítil jsem to jako nespravedlnost, protože já měl žaludek jen jeden. Postěžoval jsem si matce a ta mi s úsměvem pravila, abych byl rád. Kdybych se totiž zase nacpal nezralých třešní a zapil je vodou, jak to mám ve zvyku, bolely by mě čtyři žaludky. Takhle mne bolí jen jeden. Tuto logiku jsem musel uznat.

Matčin vztah ke kravám se přece jen jednou trochu změnil. To jsem se díval z otevřeného okna na ulici a na starý kostelík před námi, když jsem uslyšel velký kravál a dusot. Naklonil jsem se víc z okna a spatřil matku, jak kvapem vybírá pravotočivou zatáčku za domem a doslova sprintuje ke vchodu. Za ní se vyřítilo stádo splašených krav s vlajícími ocasy a zamířilo dál po silnici směrem k druhé části vsi. Za kravami běželo několik starších kluků s klacky a řehtačkami v ruce a měli z toho svátek.

Matka si doma hluboce oddechla, napila se vody a začala nadávat.

„Potvory mizerný, musí se splašit zrovna, když jsem venku. Stihla jsem to tak tak.“

Já jsem tehdy velice ocenil její sportovní výkon, o němž jsem neměl do té doby ani tušení. Nikdy se totiž takhle neprojevila. Já bych tak rychle utíkat nedokázal. Celá vesnice byla toho dne na nohou a usilovně čistila kravské exkrementy, které byly úplně všude. Ještě v noci pracovníci statku honili krávy po vzdáleném Ovčíně.

Ale život popošel, krávy z mého života zmizely na dlouhá desetiletí, a to jsem se zase musel bát něčeho jiného. Člověk se pořád něčeho bojí. Takový už je holt život.

Můj příběh příroda zvířata
Autor: Jan Zelenka
Hodnocení:
(5 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Jurečková
Já mám před kravami respekt. Jezdila jsem na prázdniny k tetě, měli tam krávu i býka. Ten jednou ošklivě zranil strýce rohama, byl v nemocnici, ale naštěstí to přežil.
Libor Farský
Líbí se mi telátka. Bohužel jsem je nikdy neviděl u nových vrat ...
Alena Velková
Hezká, úsměvná vzpomínka na maminku - pěkně se proběhla a ani nemusela do Španělska :-))
Soňa Prachfeldová
Moje švagrová pracovala ve stájích na Šumavě. Vstávala velmi brzy k rannímu dojení, pomáhala na svět telatkům . Ráda jsem s ní byla ve stáji a krabičky vítaly svoji ošetřovatelku a krmicku. Nebyla to lehká práce, lidé ji dělali srdcem.
Jan Zelenka
Obávám se, dámy, že vaše dilema o barvě kravských očí, moje druhá kurzivka nerozřeší. O barvě tam nepíši, ale nasadily jste mi brouka do hlavy. Jakmile uvidím nějakou krávu, tak si ji řádně prohlédnu.
Jana Šenbergerová
Před lety jsme chodívali na ostružiny, které rostly v remízkách mezi loukami. Tak velké a sladké plody nerostou ani na šlechtěném ostružiníku. Nikdy na loukách nikdo nebyl, až jednou. Sbírám, sbírám a najednou do mě něco šťouchne. Krve by se ve mně nedořezal, když jsem zjistila, že se ke mně "přitulila" kráva. A kdyby byla jen jedna! To bych vzala do zaječích a tehdy bych jí ještě určitě utekla. Najednou jich tam bylo plno, nehleděly na ostružiní a blížily se. Tehdy jsem vůbec nevnímala ty jejich krásné kravské oči, jen tu mohutnost, a byla jsem hrůzou bez sebe. Vůbec si nepamatuji, jak jsem se odtamtud bez úhony dostala. Už nikdy jsme tam na ostružiny nešli. Těším se na další kurzivku. Při četbě žádné nebezpečí nehrozí. :-)
Jana Kollinová
Počkáme si na pokračování pana Zelenky. Jak se zmínil 26.3.2022 10:40, další kurzíva nám mimo jiné nabídne i upřesnění našeho dilema. Těším se na pokračování. :-)
Eva Mužíková
Jani bingo, přítel Google má jasno, duhovka kravských očí je HNĚDÁ:((((((( I mistr kat / zootechnik/ se utne:))))
Eva Mužíková
Jani, možná máš pravdu. Já mám v mozku zapsáno tmavo modré, ale ať je to tak či tak, jsou krásné:))))
Jana Kollinová
Evo, dodnes jsem si myslela, že krávy mají tmavohnědé oči. Popravdě, jako městské dítě jsem neměla asi mnoho příležitostí dívat se kravkám do očí. :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.