Tahle země není jenom pro mladý
Vdovce vídali i v neděli chodit kolem „zavřeného novinového stánku“, mysleli si, že už má sklerózu, on v něm měl ale už 40 let milenku, kamarádku jeho ženy, která ji poprosila, aby na jejího muže po její smrti trochu dohlédla. Ona se o to snažila a pak jim každou neděli na hrob donesla kytku a Dikobraz a často se ze hřbitova ozýval prý doslova nakažlivý smích těch tří.
Proč tu vlastně jsem? Proč čtu články na i60? Proč utíkám do světa i60 pokaždé, když realita není úplně taková, jakou má být? Nebo jakou si přeji mít?
Říkáte si někdy, co by bylo, stalo se, kdybyste něco byli bývali udělali jinak? Já moc ne, vlastně skoro vůbec. Vždy jsem dělala to, co jsem v dané chvíli považovala za nejlepší, co jsem mohla, čeho jsem byla schopna – a dělala jsem to, jak nejlépe jsem to uměla. Tak proč to zpochybňovat?
Jsou časy, kdy mi noc přináší, místo spaní, občasnou tvůrčí inspiraci, někdy větší, někdy menší a…
Koupit balící papír. Přinést jmelí babičce. Objednat várku cukroví. Venku sněží - to potřebuji novou čepici. Zaběhnout do zásilkovny. Zajistit obálky na penízky a už nedělat opentlené ruličky. Nezapomenout na holky z práce, vždyť zítra máme kvokvo. A pozítří je Rybovka v kostele.
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je to v mnoha případech velké poděkování našich dětí za to, že jsme je navzdory lákadlu líného snobismu a konzumního nadbytku neobrali o touhu mít své vlastní děti žijící v rodině, která je o mámě a tátovi, o babičce a dědečkovi, o pejskovi a kočičce, o výletech, o písničkách i nekonečném povídání.
Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.
Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí.
Máte rádi kávu? Pijete ji denně? A co o ní víte? To odhalí kvíz tohoto týdne.
