Šetřit, šetřit, šetřit
Ilustrační foto: Pixabay

Šetřit, šetřit, šetřit

6. 8. 2022

Výzva k šetření mě prostřednictvím sdělovacích prostředků pronásleduje již několik týdnů a doléhá na mě mnohem intenzivněji, než kdysi dávno stejné rady z úst rodičů, kteří to se mnou mysleli dobře.

Obecná mediální výzva těch, kteří mají měsíční příjmy řádově vyšší než je můj důchod singl seniorky mě nepohoršuje, jen nevím na čem ještě mohu ušetřit. 

Bydlím v bytovém domě s dálkovým vytápěním, bez plynu, vše na elektřinu. Všechna dosud zveřejněná doporučení k úsporám nejsou pro mě ničím novým. Všude mám úsporné žárovky a hlídám, zda někde nesvítím zbytečně, na televizi se dívám potmě, jen občas mi svítí lampička s difuzérem pro zvlhčení suchého panelákového vzduchu. Většinou se snažím vařit co nejúsporněji a to tak, aby zbylo jídlo na druhý den s vědomím, že hrubě porušuji jednu z hlavních zásad mé maminky: „ Každý den musí být čerstvé jídlo,“ což možná bylo klíčem dlouhověkosti mých rodičů.

Nepoužívám vanu, pouze se sprchuji dvakrát denně a zatím si dopřávám luxusu, teplou vodou. V zimním období v ložnici netopím, zvykla jsem si když se mi před lety rozbila termostatická hlavice radiátoru a tři roky netopím ani v ostatních místnostech díky teplomilným sousedům, kteří temperují můj byt na 20 stupňů. Vypršela mi fixace ceny elektřiny, tak si každý měsíc zadám odečet elektroměru, v aplikaci simuluji fakturu za spotřebu a s povzdechem měsíc co měsíc navyšuji zálohu.

V celém tomhle kolotoči se mi s ubývajícím létem a médii avizovanou hororovou zimou vybavuje vzpomínka na zimy mého dětstí. Na bílý sníh křupající v mrazu pod nohama, ležící jako peřina na polích od listopadu až do konce února, na mráz zalézající pod nehty, na moji dětskou duchnu, pod kterou jsem se večer třásla zimou, sledovala páru, která mi vycházela a usínala s pohledem na kocoura ležícího na peřině a snícího svůj sen o myších.

Nechci uvíznout v síti nostalgických vzpomínek ani se stresovat tím, kde ještě ušetřit za cenu ať to stojí co to stojí,  chci jen důstojný život seniorky.  Závěrem citát Oscara Wilde: „ Doporučovat chudým, aby byli šetrní, je nejen groteskní, ale přímo urážlivé. Je to, jako bychom hladovějícího nabádali, aby méně jedl."

bydlení energie úspory
Hodnocení:
(5 b. / 50 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Ilona Erika Kolář
Skvělý článek, který vystihuje současnou situaci a náladu. Připadá mi, že ti vládní sorta zřejmě bere všechno podle sebe, když doporučují jak mají lidé šetřit. Všichni, koho znám, už dávno používají jen úsporné žárovky a spotřebiče, nikdo jídlem neplýtvá a vodu také nenechává jen tak téci do kanálu. Ta jeiich doporučení, aby si lidé chodili pro příspěvky na bydlení beru jako naprosté pohrdání a výsměch občanům.
Jana Kollinová
Líbí se mi přístup pana Dvořáka ke všem medii avizovaným scénářům. S humorem jde všechno lépe! :-))))
ivana kosťunová
Usporná opatření pana Dvořáka nemají chybu. Možná bych je ještě doplnila o další. Svítit je možné loučemi- dnes ,kdy jsou teplé dny, můžeme začít s výrobou. Koupat se můžeme jednou týdně v neckách, pěkně po sobě, a špinavou vodou ještě spláchnout wc, to ostatně také není potřeba splachovat po každé potřebě, stačí jednou týdně. A vůbec, cožpak je nutné vykonávat potřebu doma ? V přírodě je to přeci o mnoho příjemnější. Při procházce se psem dvakrát denně se to dá zvládnout. Když může pes, proč ne páníček ?
Marie Faldynová
Také si myslím, že největší problém je strach. Do teď jsme si poradili a co přijde určitě taky zvládnem. Bydlíme v paneláku, byt není náš, co nám naúčtujou uvidíme. Proč se toho děsit teď, když nevím, co bude zítra.
Jarmila Komberec Jakubcová
RE: 00:28 - pane Dvořák s plynovým sporákem a sádrou bych byla opatrná pokud bydlíte v paneláku. Jinak vaše úsporná opatření jsou skvělá a hodna následování. I když jsou možné další úsporná řešení.
Jana Kollinová
Děkuji všem za příznivé komentáře. :-)
Jitka Hrůšová
Paní Kollinová, Váš článek ťal do živého. Zatím jsme s manželem na placení dva, díky za to. Od malička jsem byla vychovávána k šetření, otec byl totiž lakomec, šetřit se muselo. Bydleli jsme v rodinném domku, kde se po celý rok nesmělo topit ani pouštět teplou vodu, studenou jen velmi omezeně. V zimě teplota v místnostech dosahovala pouhých 11°C, mytí nádobí ve studené vodě, praní v ruce taktéž (pračka se používat nesměla), na uklízení jsme s maminkou využívaly také jenom studenou vodu, záchod se směl splachovat kýblem jen dvakrát týdně. Podotýkám, že jsme bydleli v horské oblasti, kde jsou zimy krutější. Maminka trpěla celoživotně záněty kloubů a průdušek, já od pěti let záněty močových cest a záněty nosních dutin, mytí se ve studené vodě chronickým zánětům moc neprospívá. Chodila jsem doma hodně oblečená, byla jsem neustále zmrzlá, do postele chodila v tlustých ponožkách, punčocháčích a teplákách, v několika svetrech, okolo krku šálu, na hlavě čepici a na rukách rukavice. Rodiče tvrdili, že si na zimu zvyknu. Nestalo se tak, jen jsem byla častěji nemocná. Když jsem se stěhovala za manželem do paneláku, těšila jsem se na teplo a teplou vodu. Obojí se mi splnilo. V současné nejisté době mám ze zimy opravdu strach, také mi věkem přibylo dost zdravotních problémů. Naštěstí je můj manžel rozumný člověk a nebude nás trápit zimou. Ten citát Oscara Wildea je opravdu výstižný.
Blanka Lazarová
Jitka H. to vyjádřila pěkně a stručně. Přidávám : šetřit, neplýtvat, skromnost a pokora. To neuškodí nikdy.
Jitka Caklová
Když jsme stavěli, tak capouch do komína jsme udělali pouze v suterénu (dnes z nouze obyvatelného), přeci si nebudeme topením prášit v obyváku, že? Dnes spousta nově postavených domů ani komín nemá. Asi před deseti lety mě "něco osvítilo", jako bych měla tušení co přijde, vlastníma rukama jsem v obyváku do komína Schiedel udělala capouch a koupili jsme krbovky. V "nepotřebných" věcech, které jsem nestihla vyhodit, jsem našla ještě nepoužívanou nástěnnou petrolejovou lampu, se zrcátkem pro intenzivnější světlo. Strach z toho, co údajně přijde, nemám, protože jak je nám to médii vnucováno ani třeba nepřijde. Největší nepřítel je strach a proto ho do nás cpou horem dolem.
Jitka Caklová
Šetřit, šetřit, šetřit - svůj život přirovnávám k jízdě na koloběžce, odjíždím z domova a počítám s tím, abych měla sílu na cestu zpět, stejně jako od východu slunce, do jeho západu. Pro mě "zadní kolečka", byla, jsou a budou velice důležitá, řada lidí tento pojem nezná a "spláčou nad výdělkem", bohužel. Nu což, celý dům máme na elektriku, ale nikoho nesoudím že dělá něco špatně, jen věřím. Když mi to nevyjde, "odejdu" smířená s vědomím, že jsem svůj život nežila nadarmo ♥

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.